Mosasaurus

Mosasaurus („ještěr od řeky Mázy“) je rod pozdně křídového mořského plaza z čeledi Mosasauridae. Jedná se o nejznámějšího a také prvně popsaného zástupce této skupiny. První pozůstatky tohoto rodu byly objeveny již kolem roku 1764 na území Nizozemska. Mosasauři žili v mořích pozdní křídy, asi před 70 až 66 miliony let, a to na území dnešní Evropy a Severní Ameriky, pravděpodobně ale i jinde.[1] Všichni vymřeli spolu s neptačími dinosaury a ptakoještěry na konci druhohor. Tento rod dnes zahrnuje asi 19 druhů, jejich klasifikace však není zcela ujasněná.

Mosasaurus
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída
Rekonstrukce druhu M. beaugei
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Řádšupinatí (Squamata)
PodřádScleroglossa
ČeleďMosasauridae
PodčeleďMosasaurinae
RodMosasaurus
Conybeare, 1822
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Rekonstrukce kostry mosasaura

Popis

Stejně jako ostatní zástupci čeledi byl i Mosasaurus dobře adaptován k životu v moři. Jeho končetiny se přeměnily na ploutve, přední byly mírně delší než zadní. Mosasauři byli poměrně robustní a mohli dosahovat délky až kolem 17,6 metru, patřili tedy k největším mořským živočichům své doby.[2] Šlo o dravce, kteří se specializovali na lov mořských obratlovců i bezobratlých. Podle toho byla jejich dlouhá a štíhlá tlama vyzbrojena různými typy zubů, které mohly drtit schránky nebo také řezat kusy masa z těl kořisti. Mohutný a silný ocas sloužil k lepšímu manévrování pod vodou.

Tito velcí mořští predátoři vyhynuli na konci křídy při velkém hromadném vymírání druhů, které postihlo například také neptačí dinosaury.[3]

Historie objevů

První exemplář mosasaura byl objeven již roku 1764 nedaleko nizozemského Maastrichtu.[4] Dnes se tento exemplář nachází v Teylersově muzeu v Haarlemu. Druhý exemplář byl objeven mezi roky 1770 a 1774 na stejném místě (v podzemních křídových lomech u Maastrichtu) a byl vykopán za pomoci vojenského lékaře v penzi Johanna Leonarda Hoffmanna (1710–1782). V roce 1794 však byla tato cenná fosílie odvezena do Paříže jako válečná kořist francouzských revolučních vojsk, která oblehla a obsadila Maastricht. Zkamenělinu lebky mosasaura pak zkoumal věhlasný přírodovědec Georges Cuvier. Teprve roku 1822 pojmenoval tohoto mořského plaza britský paleontolog William D. Conybeare[5].

V populární kultuře

Mosasaurus jako obří mořský dravý plaz figuroval již v nejednom díle z žánru sci-fi i v dokumentech o pravěkém životě. Mezi nejslavnější zobrazení patří obří jedinec, chovaný jako zábavní atrakce ve filmu Jurský svět z roku 2015.

Odkazy

Reference

  1. SOCHA, Vladimír (2019). Nová cesta do pravěku. Nakl. CPress, Brno. ISBN 978-80-264-2494-9. (str. 90-91)
  2. Theagarten Lingham-Soliar (1995). "Anatomy and functional morphology of the largest marine reptile known, Mosasaurus hoffmanni (Mosasauridae, Reptilia) from the Upper Cretaceous, Upper Maastrichtian of The Netherlands". Philosophical Transactions of the Royal Society B. 347 (1320): 155–172. doi: 10.1098/rstb.1995.0019
  3. SOCHA, Vladimír. Mosasauři z Pekelného potoka. OSEL.cz [online]. 26. srpna 2021. Dostupné online. (česky)
  4. Street, H. P.; Caldwell, M. W. (2017). Rediagnosis and redescription of Mosasaurus hoffmannii (Squamata: Mosasauridae) and an assessment of species assigned to the genus Mosasaurus. Geological Magazine. 154 (3): 521–557.
  5. SOCHA, Vladimír. Jak svět poznal mosasaury. OSEL.cz [online]. 25. listopadu 2014. Dostupné online. (česky)

Literatura

  • Bardet, N. and Jagt, J. W. M. (1996). Mosasaurus hoffmanni, le „Grand Animal fossile des Carrières de Maestricht“: deux siècles d’histoire. Bulletin du Muséum national d'histoire naturelle Paris. (4) 18 (C4): 569–593.
  • Benes, Josef (1979). Prehistoric Animals and Plants. Pg. 144. Artia.
  • Mulder, E. W. A. (1999). Transatlantic latest Cretaceous mosasaurs (Reptilia, Lacertilia) from the Maastrichtian type area and New Jersey. Geologie en Mijnbouw 78: 281–300.
  • Madzia, D. (2017). The Dentition of Mosasaurus lemonnieri (Mosasauridae) from the Campanian and Maastrichtian of Belgium. Zitteliana 91: XV Annual Meeting of the European Association of Vertebrate Palaeontologists, Munich, Germany, 1-3 August 2017: 55.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.