Mordechaj Maisel
Mordechaj ben Šemuel Maisel (hebrejsky מרדכי בן שמואל מייזל, zkráceně Mordechaj Maisel, 1528, Praha – 13. března 1601 tamtéž) byl jednou z nejvýznamnějších osobností v historii pražské a české židovské komunity.
Mordechaj Maisel | |
---|---|
Narození | 1528 Praha |
Úmrtí | 13. března 1601 (ve věku 72–73 let) Praha |
Místo pohřbení | Starý židovský hřbitov v Praze Josefově (50°5′23″ s. š., 14°25′ v. d.) |
Povolání | politik |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Život
Maisel pocházel z rodiny, která se usadila v Praze pravděpodobně v 15. století. Stal se úspěšným obchodníkem a bankéřem, mezi jehož klienty patřilo mnoho českých šlechticů i členů panovnického domu. Nakonec se stal „dvorním Židem“ císaře Rudolfa II. Byl také dlouholetým členem židovské rady starších a posléze primasem pražského židovského města.[1]
Za jeho působení došlo k nebývalému rozkvětu židovské komunity v Praze, ale i v Čechách. Zasloužil se také významně o výstavbu a dostavbu pražského ghetta, financoval stavbu několika synagog (Vysoká, Maiselova), vybudoval tzv. Židovskou radnici, nemocnici, tři klausy (studovny), do kterých povolal jako hlavní teologickou a pedagogickou autoritu rabiho Jehudu Löwa ben Becalela (známý více jako rabi Löw).
Na své náklady také nechal vydláždit hlavní ulice v tehdejším Židovském městě, což byla do té doby věc velice neobvyklá. Podporoval tehdejší vědu a umění, ale také drobné řemeslníky a obchodníky, kterým půjčoval peníze za velice výhodných podmínek. Za své služby získal od císaře řadu privilegií, mimo osobní standartu (která byla umístěna v jeho synagoze) také právo naložit se svým majetkem (který se odhadoval na půl milionu zlatých) podle vlastní vůle a odkázat ho komukoliv. Maisel totiž zůstal bezdětný. Císař Rudolf II. však tento svůj dekret nakonec sám nerespektoval. Když Mordechaj Maisel v roce 1601 zemřel – přesto, že se císař sám zúčastnil jeho pohřbu, což bylo v tehdejším historickém kontextu naprosto bezprecedentní – o několik dnů později nařídil konfiskaci celého jeho jmění.
Roku 1581 věnoval Mordechaj Maisel sumu 100 tolarů na stavbu sousedního kostela sv. Salvátora, což svědčí o zcela bezprecedentní tolerantní atmosféře a mírumilovné koexistenci odlišných vyznání v rámci tehdejší rudolfinské Prahy.[2]
Život a skutky Mordechaje Maisela jsou zaznamenány ve významné kronice Davida Ganse Cemach David („Ratolest Davidova“). Maisel je zde v humorné narážce na své jméno a vyhlášené bohatství nazván aramejským epitetem Achbara di šachav al addinarin, tedy „myš, která leží na penězích“ (Maisel znamená v jazyce jidiš „myška“).
Jeho přímý příbuzný, nejpravděpodobněji prasynovec Eliáš ben Šemuel Maisel, byl významnou vůdčí osobností židovské obce v Kolíně.
Odkazy
Reference
- FIEDLER, Jiří. Židovské památky v Čechách a na Moravě. Praha: Sefer, 1992. ISBN 80-900895-1-8. S. 13.
- http://sammlungen.ub.uni-frankfurt.de/freimann/content/pageview/5274252
Externí odkazy
- Mayzl ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
- (anglicky) Jewish Encyclopedia – Mordechaj Maisel