Maiselova synagoga

Pro svou soukromou synagogu získal významný finančník a mecenáš Židovské obce Mordechaj Maisel nejprve v roce 1590 pozemek a o rok později také zvláštní privilegium od císaře Rudolfa II., opravňující ho k její stavbě. Stavební plán zhotovil Juda Coref (Goldschmied, vlastně zlatník) de Herz a vedení stavby se ujal Josef Wahl. Již v roce 1592 byla synagoga hotova a o Simchat Tora (svátku Radosti z Tóry) zasvěcena. Na příštích sto let se Maiselova synagoga stala největší budovou pražského ghetta a díky bohaté výbavě také nejhonosnější. Po Maiselově smrti v roce 1601 měla synagoga připadnout pražské židovské obci, ale jelikož byla jeho pozůstalost (navzdory dříve udělenému císařskému privilegiu k pořízení závěti) konfiskována, stalo se tak až po několika desítkách let.

V roce 1689 Maiselovu synagogu výrazně poničil požár, který postihl celé ghetto. Při následovné chvatné opravě pak budova ztratila asi třetinu své délky. Další úpravy ji čekaly v 19. století (1862–1864, podle návrhu J. W. Wertmüllera) a na přelomu 19. a 20. století, tentokrát v souvislosti s asanační přestavbou Josefova. Novogotickou podobu, jakou jí tehdy dal architekt Alfred Grotte, si synagoga podržela dodnes.

V době nacistické okupace byl v Maiselově synagoze uložen konfiskovaný židovský majetek. V roce 1955 ji získalo Židovské Muzeum v Praze pro svůj depozitář. V šedesátých letech byla synagoga rekonstruována a mezi léty 1965 a 1988 se v ní nacházela expozice synagogálního stříbra z českých a moravských synagog. Poté byla synagoga znovu uzavřena a veřejnosti se otevřela až v roce 1996 po další rekonstrukci. Od té doby se v ní návštěvníci mohou seznámit s historií českých Židů od počátků osídlení až po dobu osvícenství.[1] Tato tematika zůstala zachována i po poslední rekonstrukci, jen její podání je nyní modernější (včetně interaktivních prvků zprostředkovávajících staré hebrejské tisky, model Josefova před asanací, aj.).

Rekonstrukce probíhala od dubna roku 2014 až do června roku následujícího. Oproti dřívějšímu jednolitému bílému nátěru je dnes v exteriéru i interiéru obnoven a zdůrazněn jejich vzhled z přelomu 19. a 20. století. Zároveň synagoga s rekonstrukcí získala nové technologické a návštěvnické zázemí i bezbariérový přístup. Kromě výše zmíněné expozice bude nyní její prostor sloužit také kulturním akcím komornějšího rázu (koncerty, předčítání, divadlo jednoho herce). 

• FIEDLER, Jiří. Židovské památky v Čechách a na Moravě. Praha: Sefer, 1992. 200 s. ISBN 80-900895-1-8.
• CHRASTILOVÁ, Jiřina; PROKOP, Ivan. Devět židovských cest. Praha: Paseka, 2008. 400 s. ISBN 978-80-7185-905-5.
• OBŮRKOVÁ, Eva. Kam v Praze. Brno: Computer Press, 2006. 176 s. ISBN 80-251-1282-9.
• TOMEK, Vratislav Václav. Pražské židovské pověsti a legendy : Sbírka staropražských historických pověstí a legend židovských od nejstarších dob pohanských v Čechách. Praha: Končel, 1932. Dostupné online.

• Seznam židovských památek v Praze

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Maiselova synagoga na Wikimedia Commons