Montrichardia

Zástupci rodu Montrichardia jsou přímé, vysoké byliny dorůstající výšky 3 až 7 metrů. Stonek je nevětvený, o průměru 1,5 až 12 cm, v centrální části houbovitý, na povrchu s kroužkovitými listovými jizvami, někdy ostnitý. Listy jsou velké, většinou nahloučené na vrcholu stonku, řapíkaté, s hrálovitou až střelovitou, případně i trojlaločnou čepelí se zpeřenou žilnatinou. Květenstvím je palice podepřená bílým nebo nažloutlým toulcem. Palice je přisedlá, válcovitá, v dolní části se samičími květy, v horní až po konec se samčími květy, bez sterilních květů. Květy jsou jednopohlavné, bezobalné. V samčích květech je 3 až 6 volných tyčinek, semeník v samičích květech obsahuje jedinou komůrku s 1 až 2 vajíčky. Blizna je drobná, na tlusté čnělce. Plodem jsou jednosemenné bobule v palicovitém plodenství. Semeno je velké, vejcovité až elipsoidní, bez endospermu.[1]

• 
  Montrichardia arborescens
• 
  Kvetoucí M. linifera
• 
  Květenství M. arborescens

Rod zahrnuje jen 2 druhy. Montrichardia arborescens je rozšířena v oblasti Střední Ameriky, Karibiku, severu Jižní Ameriky a Amazonie. Zasahuje i do jižního Mexika. Areál druhu Montrichardia linifera je omezen na amazonskou Jižní Ameriku a podél mořského pobřeží zasahuje i do jihovýchodní Brazílie.[1][2] Montrichardie jsou typické helofyty, rostoucí podél okrajů pomalu tekoucích vodních toků. Často vytvářejí husté a rozsáhlé porosty.[1]

Květy mantrichardií jsou opylovány převážně brouky, někdy je však navštěvují i včely. Hlavními opylovači jsou nosorožíkovití brouci zejména z rodů Cyclocephala, Aspidolea a Erioscelis. Tito brouci se shromažďují v květní komoře a v květenství zpravidla pobývají 24 až 36 hodin, přičemž se živí tkáněmi květů, aniž by narušili semeníky. Pyl je lepkavý a přichycuje se na hladký povrch broučích těl. Ve starších květenstvích byli nalezeni i brouci z čeledi Tenebrioidae (potemníkovití). V květenstvích se podobně jako u některých jiných árónovitých aktivně vytváří teplo. Opylovače lákají i vůní, hlavními vonnými látkami jsou jasmon a 1,3,5-trimethoxybenzen.[3][4] Plody a mladými listy montrichardie se živí jihoamerický pták hoacin chocholatý (Opisthocomus hoazin).[5]

• 
  Nosorožíkovitý brouk rodu Cyclocephala

Šťáva rostlin je dráždivá a při kontaktu s kůží může způsobit dermatitidu.[6]

Rod Montrichardia je v rámci čeledi Araceae řazen do podčeledi Aroideae a tribu Montrichardieae, přičemž je jediným rodem daného tribu. Nejblíže příbuzným rodem je podle výsledků molekulárních studií africký rod Anubias.[7] Oba druhy rodu Montrichardia jsou si vzhledově velmi podobné. V Amazonii mezi nimi navíc existují různé přechodné formy, jejichž identifikace je obtížná.[8] Montrichardia linifera mívá oproti druhu Montrichardia arborescens tlustší stonky a širší listy se srdčitou, nikoliv střelovitou bází čepele.[2]

Oddenky montrichardií jsou škrobnaté a slouží domorodcům v tropické Americe jako potravina. Po upražení jsou jedlá i semena nebo i celá plodenství.[8][6] Šťáva ze stonku slouží v tradiční medicíně k léčení hlubokých řezných ran, krvácení z nosu, vředů a zánětu spojivek. Napařené listy se přikládají na postižené místo při erysipelu. Šťáva z mladých výhonů má význam v šamanských praktikách.[6] Rostlina se v Jižní Americe přidává do halucinogenního nápoje ajahuaska.[9]