Montrichardia

Montrichardia je rod rostlin z čeledi árónovité. Jsou to robustní byliny dorůstající výšky až 7 metrů, které vytvářejí porosty při březích pomalu tekoucích řek tropické Ameriky. Listy jsou rozměrné, srdčité až střelovité. Květenstvím je palice podepřená bělavým toulcem, plody jsou bobule. Rod zahrnuje 2 druhy a je rozšířen od Mexika po Brazílii a Peru. Škrobnaté oddenky a pražená semena jsou jedlé a rostliny mají význam v tradiční medicíně.

Ilustrace M. arborescens
Montrichardia
Montrichardia linifera v Amazonii
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídajednoděložné (Liliopsida)
Řádžabníkotvaré (Alismatales)
Čeleďárónovité (Araceae)
RodMontrichardia
Crueg., 1854
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Zástupci rodu Montrichardia jsou přímé, vysoké byliny dorůstající výšky 3 až 7 metrů. Stonek je nevětvený, o průměru 1,5 až 12 cm, v centrální části houbovitý, na povrchu s kroužkovitými listovými jizvami, někdy ostnitý. Listy jsou velké, většinou nahloučené na vrcholu stonku, řapíkaté, s hrálovitou až střelovitou, případně i trojlaločnou čepelí se zpeřenou žilnatinou. Květenstvím je palice podepřená bílým nebo nažloutlým toulcem. Palice je přisedlá, válcovitá, v dolní části se samičími květy, v horní až po konec se samčími květy, bez sterilních květů. Květy jsou jednopohlavné, bezobalné. V samčích květech je 3 až 6 volných tyčinek, semeník v samičích květech obsahuje jedinou komůrku s 1 až 2 vajíčky. Blizna je drobná, na tlusté čnělce. Plodem jsou jednosemenné bobule v palicovitém plodenství. Semeno je velké, vejcovité až elipsoidní, bez endospermu.[1]

Rozšíření

Rod zahrnuje jen 2 druhy. Montrichardia arborescens je rozšířena v oblasti Střední Ameriky, Karibiku, severu Jižní Ameriky a Amazonie. Zasahuje i do jižního Mexika. Areál druhu Montrichardia linifera je omezen na amazonskou Jižní Ameriku a podél mořského pobřeží zasahuje i do jihovýchodní Brazílie.[1][2] Montrichardie jsou typické helofyty, rostoucí podél okrajů pomalu tekoucích vodních toků. Často vytvářejí husté a rozsáhlé porosty.[1]

Ekologické interakce

Květy mantrichardií jsou opylovány převážně brouky, někdy je však navštěvují i včely. Hlavními opylovači jsou nosorožíkovití brouci zejména z rodů Cyclocephala, Aspidolea a Erioscelis. Tito brouci se shromažďují v květní komoře a v květenství zpravidla pobývají 24 až 36 hodin, přičemž se živí tkáněmi květů, aniž by narušili semeníky. Pyl je lepkavý a přichycuje se na hladký povrch broučích těl. Ve starších květenstvích byli nalezeni i brouci z čeledi Tenebrioidae (potemníkovití). V květenstvích se podobně jako u některých jiných árónovitých aktivně vytváří teplo. Opylovače lákají i vůní, hlavními vonnými látkami jsou jasmon a 1,3,5-trimethoxybenzen.[3][4] Plody a mladými listy montrichardie se živí jihoamerický pták hoacin chocholatý (Opisthocomus hoazin).[5]


Jedovatost

Šťáva rostlin je dráždivá a při kontaktu s kůží může způsobit dermatitidu.[6]

Taxonomie

Rod Montrichardia je v rámci čeledi Araceae řazen do podčeledi Aroideae a tribu Montrichardieae, přičemž je jediným rodem daného tribu. Nejblíže příbuzným rodem je podle výsledků molekulárních studií africký rod Anubias.[7] Oba druhy rodu Montrichardia jsou si vzhledově velmi podobné. V Amazonii mezi nimi navíc existují různé přechodné formy, jejichž identifikace je obtížná.[8] Montrichardia linifera mívá oproti druhu Montrichardia arborescens tlustší stonky a širší listy se srdčitou, nikoliv střelovitou bází čepele.[2]

Význam

Oddenky montrichardií jsou škrobnaté a slouží domorodcům v tropické Americe jako potravina. Po upražení jsou jedlá i semena nebo i celá plodenství.[8][6] Šťáva ze stonku slouží v tradiční medicíně k léčení hlubokých řezných ran, krvácení z nosu, vředů a zánětu spojivek. Napařené listy se přikládají na postižené místo při erysipelu. Šťáva z mladých výhonů má význam v šamanských praktikách.[6] Rostlina se v Jižní Americe přidává do halucinogenního nápoje ajahuaska.[9]

Odkazy

Reference

  1. MAYO, J.S.; BOGNER, J.; BOYCE, B.C. The genera of Araceae. Kew: The Trustees, 1997. ISBN 1-900347-22-9. (anglicky)
  2. CROAT, Thomas B.; FERNÁNDEZ-CONCHA, German; GONZÁLEZ, Leon Ibarra. Montrichardia arborescens (L.) Schott (Araceae) newly reported for Mexico. Aroideana. 2005, čís. 28. Dostupné online.
  3. GIBERNAU, Marc et al. Reproductive biology of Montrichardia arborescens (Araceae) in French Guiana. Journal of Tropical Ecology. 2003, čís. 19. Dostupné online.
  4. GIBERNAU, Marc. Pollinators and visitors of Aroid inflorescences: An addendum. Aroideana. 2011, čís. 34.
  5. QUELCH, J.J. On the habits of the Hoatzin (Opisthocomus cristatus). Ibis. 2008, čís. 32(3).
  6. QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky)
  7. HENRIQUEZ, Claudia L. et al. Phylogenomics of the plant family Araceae. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2014, čís. 75.
  8. BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. II). Missouri: Timber Press, 1995. ISBN 0-88192-326-5. (anglicky)
  9. RATSCH, Christian. The encyclopedia of psychoactive plants. Vermont: Park Street Press, 1998. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.