Molární hmotnostní konstanta

• Doporučená značka: ${\displaystyle M_{\mathrm {u} }\,}$
• Definiční vztah:

  ${\displaystyle M_{\mathrm {u} }=N_{\mathrm {A} }m_{\mathrm {u} }\,}$ (kde N_A je Avogadrova konstanta a m_u atomová hmotnostní konstanta)

• Hodnota a jednotka v SI:

  M_u = 0,999 999 999 65(30)×10⁻³ kg·mol⁻¹ [1] (číslice v závorce značí směrodatnou odchylku u posledních 2 platných číslic).

Před redefinicí základních jednotek soustavy SI v r. 2019 měla přesnou, definicí danou hodnotu M_u = 10⁻³ kg mol⁻¹, která vyplývala z definice molu. Bylo to dáno tím, že jak Avogadrova konstanta, tak atomová hmotnostní konsanta byly definovány pomocí experimentálně určené hmotnosti atomu uhlíku 12. Jako triviální ji zpravidla ani nebylo zvykem uvádět v přehledu fundamentálních konstant.

Novou definicí molu, založenou na fixaci hodnoty Avogadrovy konstanty, byl vzájemný vztah narušen, a molární hmotnostní konstanta se stala konstantou, jejíž hodnotu je (stejně jako u atomové hmotnostní konstanty) nutno určovat experimentálně. Má nyní stejnou relativní nejistotu jako atomová hmotnostní konstanta resp. dalton (čili atomová hmotnostní jednotka),[2]

Lze předpokládat, že experimentální určování hodnoty molární hmotnostní konstanty nebude přímé, tedy z definice atomové hmotnostní konstanty, neboť lze využít vztahu ${\displaystyle M_{\mathrm {u} }={\frac {2N_{\mathrm {A} }h}{c}}{\frac {R_{\infty }}{\alpha ^{2}A_{\mathrm {r} }(e)}}}$, ve kterém konstanty v prvním zlomku mají po redefinici přesnou pevně danou hodnotu a Rydbergova konstanta R_∞, konstanta jemné struktury α a relativní atomová hmotnost elektronu A_r(e) ve druhém zlomku lze přímo určit přesněji (tedy s relativní odchylkou druhého zlomku menší než u m_u).[2]