Mokrosuky (zámek)

Mokrosuky jsou tvrz přestavěná na zámek ve stejnojmenné obci v okrese Klatovy. Zámek sloužil jako panské sídlo až do 17. století. Patřil mimo jiné Perglárům z Perglasu, Račínům z Račína nebo Althannům. Dochovaná podoba budov je výsledkem přestavby ve druhé polovině šestnáctého století a pozdějších úprav. Zámecký areál je od roku 1964 chráněn jako kulturní památka.[1]

Mokrosuky
Uliční strana jižního křídla s arkádami
Základní informace
Slohrenesanční
Výstavba15. století
Přestavbapo roce 1579
StavebníkPerglárové z Perglasu
Další majiteléRačínové z Račína
Althannové
Poloha
AdresaMokrosuky, Česko Česko
Souřadnice49°16′31,47″ s. š., 13°27′19,64″ v. d.
Mokrosuky
Další informace
Rejstříkové číslo památky14069/4-3146 (PkMISSezObrWD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Vesnice Mokrosuky patřila od čtrnáctého století k velhartickému panství, i když první písemná zmínka o ní pochází až z roku 1418.[2] Roku 1560 ji získal Václav Vyntíř z Vlčkovic, kterému patřilo blízké kolinecké panství. Jeho součástí byla až do roku 1579, kdy Mokrosuky koupil Volf Gothart Perglár z Perglasu. Buď on, nebo jeho syn Václav Otakar si ve vsi nechal postavit renesanční tvrz obehnanou vodním příkopem.[2] Podle Památkového katalogu však jen přestavěli starší gotickou tvrz z patnáctého století.[3]

Václav Otakar Perglár se v letech 1618–1620 zúčastnil stavovského povstání, za což byl roku 1623 odsouzen ke ztrátě majetku.[4] V Mokrosukách se zatím utábořili vojáci Baltasara Marradase, který jim vyplácel žold z výnosů mokrosuckého panství. Roku 1628 panství financovalo pluk Martina de Hoeff-Huerty, který sídlil na Velharticích. Statek, ke kterému kromě Mokrosuk patřily vesnice Čermná, Lešišov a Nemanice, nakonec koupil Humprecht Račín z Račína. Od roku 1670[4] spravovala zadlužené mokrosucké panství Humprechtova dcera, hraběnka Apolena Lidmila Althannová. V roce 1679 statek předala svému bratrovi Arnoštu Vojtěchu Račínovi, který je připojil k hrádeckému panství, u kterého už Mokrosuku zůstaly až do zrušení poddanství.[2]

Stavební podoba

Arkády východního křídla obrácené směrem do parku

Jednopatrový dvoukřídlý zámek býval obehnán vodním příkopem.[5] Jeho nejstarší částí je jihovýchodní křídlo, kde se dochovalo gotické zdivo s dvojicí krakorců.[3] V prvním patře jižního křídla jsou na straně obrácené do ulice arkády z poloviny osmnáctého století. Na východním konci směrem do ulice vystupuje patrový přístavek kaple, pravděpodobně mladší. Jihovýchodní křídlo má v přízemí i v prvním patře arkády obrácené směrem do parku.[2] Do dvora se vjíždí průjezdem zaklenutým valenou klenbou s výsečemi. Valené a hřebínkové klenby jsou použity v přízemních prostorách, zatímco místnosti v prvním patře mají ploché stropy. Plochý strop se nachází i v kapli s půlkruhovým zakončením.[5]

Celý památkově chráněný areál tvoří zámek s kaplí, příkop, ohradní zeď, objekty hospodářského dvora (chlévy, kolna, dvě stodoly a špýchar v severovýchodním nádroží) a přilehlý park na východní straně.[3]

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-01-23]. Identifikátor záznamu 124404 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  2. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Mokrosuky – zámek, s. 131.
  3. Zámek [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-01-23]. Dostupné online.
  4. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XI. Prácheňsko. Praha: František Šimáček, 1897. 326 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Velhartic, s. 124.
  5. Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. K/O. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Mokrosuky, s. 420.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.