Modest Petrovič Musorgskij
Modest Petrovič Musorgskij (rusky Модест Петрович Мусоргский, 9.jul./ 21. března 1839greg., Karevo – 16.jul./ 28. března 1881greg., Petrohrad) byl ruský skladatel a klavírista období romantismu, ke kterému jej však lze počítat jen okrajově. Daleko spíše mu lze přisoudit významnou roli v rámci typicky ruské školy „psychologického realismu“ a v oblasti hudebního impresionismu. Musorgskij dospěl k osobitě nekompromisní, autentické a citově hluboké hudební řeči, která předešla dobu, ve které žil. Jeho schopnost dosáhnout novými nekonvenčními prostředky pravého výrazu zůstává i dnes vzorem všem současným i budoucím skladatelům. Byl výrazně inspirován folklórem. Jeho nejvýznamnějšími díly jsou opery (Boris Godunov, Ženitba), orchestrální (Noc na Lysé hoře) a klavírní (Obrázky z výstavy) skladby a významné jsou též jeho písňové cykly. Musorgskij byl hlavní inspirací pro moderní ruskou hudbu první poloviny 20. století, především pro její hlavní představitele, Šostakoviče[1] a Prokofjeva. Byl hudebním samoukem.
Modest Petrovič Musorgskij | |
---|---|
Narození | 9.jul. / 21. března 1839greg. Karevo |
Úmrtí | 16.jul. / 28. března 1881greg. (ve věku 42 let) Petrohrad |
Příčina úmrtí | infekční onemocnění |
Místo pohřbení | Tichvinský hřbitov |
Alma mater | Nikolajevské jezdecké učiliště |
Povolání | hudební skladatel, klavírista, libretista a voják |
Významná díla | Boris Godunov Obrázky z výstavy Noc na Lysé hoře |
multimediální obsah na Commons | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Je po něm pojmenován kráter Mussorgskij na planetě Merkur.[2]
Život
Modest Petrovič Musorgskij pocházel z vážené důstojnické rodiny. Základy hudebního vzdělání získal od své matky. Studoval současně gymnázium a klavírní hru u A. Gerkeho v Petrohradě. Po maturitě hudbu na dlouhý čas opouští a volí nejprve dráhu vojáka. Byl dva roky důstojníkem maloměstské posádky a poté přechází na post ministerského úředníka. I tuto funkci velmi brzy mění na místo správce lesního úřadu. Musorgskij po celý život trpěl těžkými depresemi a v žádném svém povolání proto nebyl spokojen, časté změny jsou pro něj typické. Důležitým mezníkem jeho života bylo jeho seznámení se s členy tzv. Mocné hrstky. Okamžitě se vrací ke studiu hudební literatury, cvičí a velmi brzy získává jméno vynikajícího klavírního improvizátora, jakkoli domácí kritika ho označuje za nadaného diletanta, který neovládá hudební formu. Je však již jisté, že Musorgskij konečně nalézá svůj ústřední zájem a cíl, které zúročuje skladatelskou prací. Soustředěný zájem nemá však příliš dlouhého trvání, neboť po smrti své matky (1865) se jeho deprese prohlubují, období systematické práce se zkracují, propadá alkoholismu a jeho již tak výrazná psychická nestabilita kulminuje. Protože pracovních období ubývá, píše někdy horečně. Umírá ve věku dvaačtyřiceti let, když dospívá do stavu, kdy musí být přijat k hospitalizaci ze sociálních důvodů jako „důstojnický sluha“.
Dílo
Osou Musorgského tvůrčího zájmu je problém lidské svobody v dějinách i v současnosti. Realismus je jeho základním kritériem, proto je hudební výraz někdy až drsný a vymyká se soudobým uměleckým formám. Přesto však Musorgského hudba strhuje obrovským citovým nábojem. Používá volné hudební formy, aby mohl bezprostředně prezentovat psychické stavy a pocity. Obrovské úsilí Musorgského plně vyjádřit vlastní představu dalo zejména v hudebním dramatu vznik zcela novátorské hudební řeči, jeho progresivní a nezatížený přístup vytváří autentický a strhující hudební výraz, který v mnohém přesahuje manýrismus, který je přítomen v mnoha dílech té doby (kontralaterálním příkladem může být např. Richard Wagner nebo Ferenc Liszt). Musorgského melodika vyrůstá z intonačních základů vzrušené slovní melodie řeči (v tomto ohledu působil též na Janáčka). Pro svoji až psychologickou pronikavost a syrovost hudebního výrazu nemohl být Musorgskij svou dobou uznáván, dnes je ovšem považován za jednoho z nejsvébytnějších hudebních skladatelů všech dob. Jeho nejvýznamnějšími díly, v nichž se střetávají všechny objevné rysy jeho práce, jsou opery, jejichž vrchol tvoří opera Boris Godunov. Jakkoli je Musorgského instrumentální a symfonická hudba potlačena zájmy hudebně-dramatickými, zanechal i zde díla světově proslulá – klavírní Obrázky z výstavy (Картинки) a orchestrální Noc na Lysé Hoře (Ночь на Лысой горе) inspirované kupadelnými svátky.
Přehled děl
Přes tragický životní osud a relativně krátký čas, po který se věnoval kreativní hudební činnosti, zanechal Musorgskij dílo, které svým významem přesahuje dobu a není ani nečetné, jakkoli některé skladby zůstaly nedokončeny. Zahrnuje především skladby pro klavír, opery, písňovou tvorbu a orchestrální skladby.
Klavírní skladby a cykly
- Obrázky z výstavy
- Na krymském jihu
- Duma
- Lodě
- Impromtu passioné
- Švadlena
- Dětský žert
- Sonáta pro čtyři ruce
- Slza
- Na venkovském domě
- Gopak
- 5 klavírních kusů
- Na krymském jihu 2
- Intermezzo in modo classico
- Dětské hry
- La Capricieuse
- Méditation
- Njanja a já
- Polka a další
Opery
- Boris Godunov
- Ženitba
- Trh v Soročincích
- Salambo
- Chovanština
Symfonické skladby a orchestrální díla
- Symfonická báseň Noc na Lysé hoře (originální verze z roku 1867)
- Intermezzo in modo classico
- Scherzo B dur
- Soumrak nad řekou Moskvou (předehra k opeře Chovanština)
- Dance of Persian Slaves (z opery Chovanština)
- Předehra a hopak z opery Soročinský jarmark
- a další
Orchestrální přepisy
- Obrázky z výstavy (instrumentace Maurice Ravel)
Písně a sbory
- Písně a tance smrti
- 6 písní
- Kde jsi, má hvězdo ?
- Večerní modlitba
- Židovské písně, a další
- Píseň o bleše
- Záhuba Sinacheribova (kantáta pro sóla, sbor a orchestr)
Scénická hudba
- Oidipus v Aténách
- Joshua pro sóla, sbor a orchestr (z opery Salambo)
Kritika
Rimskij-Korsakov napsal o Musorgského díle toto: „Jeho dílo je plné kazů, hemží se těžkopádnými a nesouvislými harmoniemi, šokujícími pasážemi, úžasně nelogickými modulacemi nebo nesnesitelně dlouhými úseky, které dokonce ani modulaci nemají a jsou špatně napsané. ... Musorgskij by potřeboval své dílo upravit pro účely praktické a umělecké, aby bylo vhodné pro interpretaci a aby jej mohli patřičně ocenit ti, kteří obdivují Musorgského genia. Pokud tak neučiní, budou se zabývat pouze studiem jeho výstředností a hříchů na umění.“[zdroj?]
Odkazy
Reference
- VOLKOV, Solomon. Svědectví - Paměti Dmitrije Šostakoviče. Praha: Akademie múzických umění, 2006. ISBN 80-7331-057-0. S. 321–345.
- Crater Mussorgskij on Mercury Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Modest Petrovič Musorgskij na Wikimedia Commons
- Osoba Modest Petrovič Musorgskij ve Wikicitátech
- Modest Petrovič Musorgskij na projektu Musopen
- http://dvorak.musicabona.com/musorgsky/4472/cd/index.html.cs%5B%5D
- Volně přístupné partitury děl od M. P. Musorgského v projektu IMSLP