Modest Petrovič Musorgskij

Modest Petrovič Musorgskij (rusky Модест Петрович Мусоргский, 9.jul./ 21. března 1839greg., Karevo16.jul./ 28. března 1881greg., Petrohrad) byl ruský skladatel a klavírista období romantismu, ke kterému jej však lze počítat jen okrajově. Daleko spíše mu lze přisoudit významnou roli v rámci typicky ruské školy „psychologického realismu“ a v oblasti hudebního impresionismu. Musorgskij dospěl k osobitě nekompromisní, autentické a citově hluboké hudební řeči, která předešla dobu, ve které žil. Jeho schopnost dosáhnout novými nekonvenčními prostředky pravého výrazu zůstává i dnes vzorem všem současným i budoucím skladatelům. Byl výrazně inspirován folklórem. Jeho nejvýznamnějšími díly jsou opery (Boris Godunov, Ženitba), orchestrální (Noc na Lysé hoře) a klavírní (Obrázky z výstavy) skladby a významné jsou též jeho písňové cykly. Musorgskij byl hlavní inspirací pro moderní ruskou hudbu první poloviny 20. století, především pro její hlavní představitele, Šostakoviče[1] a Prokofjeva. Byl hudebním samoukem.

Modest Petrovič Musorgskij
Narození9.jul. / 21. března 1839greg.
Karevo
Úmrtí16.jul. / 28. března 1881greg. (ve věku 42 let)
Petrohrad
Příčina úmrtíinfekční onemocnění
Místo pohřbeníTichvinský hřbitov
Alma materNikolajevské jezdecké učiliště
Povoláníhudební skladatel, klavírista, libretista a voják
Významná dílaBoris Godunov
Obrázky z výstavy
Noc na Lysé hoře
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Modest Petrovič Musorgskij (autor: Ilja Repin)

Je po něm pojmenován kráter Mussorgskij na planetě Merkur.[2]

Život

Modest Petrovič Musorgskij pocházel z vážené důstojnické rodiny. Základy hudebního vzdělání získal od své matky. Studoval současně gymnázium a klavírní hru u A. Gerkeho v Petrohradě. Po maturitě hudbu na dlouhý čas opouští a volí nejprve dráhu vojáka. Byl dva roky důstojníkem maloměstské posádky a poté přechází na post ministerského úředníka. I tuto funkci velmi brzy mění na místo správce lesního úřadu. Musorgskij po celý život trpěl těžkými depresemi a v žádném svém povolání proto nebyl spokojen, časté změny jsou pro něj typické. Důležitým mezníkem jeho života bylo jeho seznámení se s členy tzv. Mocné hrstky. Okamžitě se vrací ke studiu hudební literatury, cvičí a velmi brzy získává jméno vynikajícího klavírního improvizátora, jakkoli domácí kritika ho označuje za nadaného diletanta, který neovládá hudební formu. Je však již jisté, že Musorgskij konečně nalézá svůj ústřední zájem a cíl, které zúročuje skladatelskou prací. Soustředěný zájem nemá však příliš dlouhého trvání, neboť po smrti své matky (1865) se jeho deprese prohlubují, období systematické práce se zkracují, propadá alkoholismu a jeho již tak výrazná psychická nestabilita kulminuje. Protože pracovních období ubývá, píše někdy horečně. Umírá ve věku dvaačtyřiceti let, když dospívá do stavu, kdy musí být přijat k hospitalizaci ze sociálních důvodů jako „důstojnický sluha“.

Dílo

Osou Musorgského tvůrčího zájmu je problém lidské svobody v dějinách i v současnosti. Realismus je jeho základním kritériem, proto je hudební výraz někdy až drsný a vymyká se soudobým uměleckým formám. Přesto však Musorgského hudba strhuje obrovským citovým nábojem. Používá volné hudební formy, aby mohl bezprostředně prezentovat psychické stavy a pocity. Obrovské úsilí Musorgského plně vyjádřit vlastní představu dalo zejména v hudebním dramatu vznik zcela novátorské hudební řeči, jeho progresivní a nezatížený přístup vytváří autentický a strhující hudební výraz, který v mnohém přesahuje manýrismus, který je přítomen v mnoha dílech té doby (kontralaterálním příkladem může být např. Richard Wagner nebo Ferenc Liszt). Musorgského melodika vyrůstá z intonačních základů vzrušené slovní melodie řeči (v tomto ohledu působil též na Janáčka). Pro svoji až psychologickou pronikavost a syrovost hudebního výrazu nemohl být Musorgskij svou dobou uznáván, dnes je ovšem považován za jednoho z nejsvébytnějších hudebních skladatelů všech dob. Jeho nejvýznamnějšími díly, v nichž se střetávají všechny objevné rysy jeho práce, jsou opery, jejichž vrchol tvoří opera Boris Godunov. Jakkoli je Musorgského instrumentální a symfonická hudba potlačena zájmy hudebně-dramatickými, zanechal i zde díla světově proslulá – klavírní Obrázky z výstavy (Картинки) a orchestrální Noc na Lysé Hoře (Ночь на Лысой горе) inspirované kupadelnými svátky.

Přehled děl

Přes tragický životní osud a relativně krátký čas, po který se věnoval kreativní hudební činnosti, zanechal Musorgskij dílo, které svým významem přesahuje dobu a není ani nečetné, jakkoli některé skladby zůstaly nedokončeny. Zahrnuje především skladby pro klavír, opery, písňovou tvorbu a orchestrální skladby.

Klavírní skladby a cykly

  • Obrázky z výstavy
  • Na krymském jihu
  • Duma
  • Lodě
  • Impromtu passioné
  • Švadlena
  • Dětský žert
  • Sonáta pro čtyři ruce
  • Slza
  • Na venkovském domě
  • Gopak
  • 5 klavírních kusů
  • Na krymském jihu 2
  • Intermezzo in modo classico
  • Dětské hry
  • La Capricieuse
  • Méditation
  • Njanja a já
  • Polka a další

Opery

Symfonické skladby a orchestrální díla

  • Symfonická báseň Noc na Lysé hoře (originální verze z roku 1867)
  • Intermezzo in modo classico
  • Scherzo B dur
  • Soumrak nad řekou Moskvou (předehra k opeře Chovanština)
  • Dance of Persian Slaves (z opery Chovanština)
  • Předehra a hopak z opery Soročinský jarmark
  • a další

Orchestrální přepisy

Písně a sbory

  • Písně a tance smrti
  • 6 písní
  • Kde jsi, má hvězdo ?
  • Večerní modlitba
  • Židovské písně, a další
  • Píseň o bleše
  • Záhuba Sinacheribova (kantáta pro sóla, sbor a orchestr)

Scénická hudba

  • Oidipus v Aténách
  • Joshua pro sóla, sbor a orchestr (z opery Salambo)

Kritika

Rimskij-Korsakov napsal o Musorgského díle toto: „Jeho dílo je plné kazů, hemží se těžkopádnými a nesouvislými harmoniemi, šokujícími pasážemi, úžasně nelogickými modulacemi nebo nesnesitelně dlouhými úseky, které dokonce ani modulaci nemají a jsou špatně napsané. ... Musorgskij by potřeboval své dílo upravit pro účely praktické a umělecké, aby bylo vhodné pro interpretaci a aby jej mohli patřičně ocenit ti, kteří obdivují Musorgského genia. Pokud tak neučiní, budou se zabývat pouze studiem jeho výstředností a hříchů na umění.“[zdroj?]

Odkazy

Reference

  1. VOLKOV, Solomon. Svědectví - Paměti Dmitrije Šostakoviče. Praha: Akademie múzických umění, 2006. ISBN 80-7331-057-0. S. 321–345.
  2. Crater Mussorgskij on Mercury Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.