Mizija
Mizija (bulharsky Мизия) je město ležící v severozápadním Bulharsku, v Dolnodunajské nížině, na obou březích řeky Skăt, která se nedaleko odtud vlévá do řeky Ogosta. Město je správním střediskem stejnojmenné obštiny a má přibližně 2 800[2] obyvatel.
Mizija Мизия | |
---|---|
znak | |
Poloha | |
Souřadnice | 43°41′30″ s. š., 23°51′17″ v. d. |
Nadmořská výška | 54 m n. m. |
Stát | Bulharsko |
oblast | Vracká |
obština | Mizija |
Mizija | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 3 205 (2020[1]) |
Etnické složení | Bulhaři |
Náboženské složení | pravoslaví |
Správa | |
Telefonní předvolba | 09161 |
PSČ | 3330 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
První sídlo na území města založili Thrákové před 5 000 lety, jak dokládá zdejší nález stříbrných thráckých šperků z roku 1925.[p 1] V 1. století se oblast stala součástí Římské říše jako provincie Moesie a na přelomu 6. a 7. století se zde usídlili Slované.
Současné sídlo vzniklo až v 18. století a jeho tehdejší název Bukjovci se poprvé objevuje v osmanském berním soupisu z roku 1848. Na začátku 70. let 19. století založili místní obyvatelé tajný revoluční výbor, který měl připravit ozbrojené povstání. V dědině pobývali Vasil Levski, Stojan Zaimov, Georgi Benkovski nebo Petăr Obretenov. Duší výboru se v roce 1874 stal učitel Spas Sokolov, který byl členem Botevova oddílu.
Bukjovci byly osvobozeny během rusko-turecké války 21. listopadu 1877 a následně se staly součástí Bulharského knížectví. V létě roku 1950, během kolektivizace, se více než 200 místních lidí neúspěšně pokusilo vystoupit z nedávno založeného zemědělského družstva.[3] V roce 1970 byly Bukjovci sloučeny se vsí Gložene, ležícím za Ogostou, a povýšeny na město, které dostalo název podle bulharského výrazu pro starověkou provincii Moesii. V roce 1978 byla ves Gložene od města oddělena, přičemž v současnosti patří do obštiny Kozloduj, a Bukjovci zůstaly městem s názvem Mizija.
Obyvatelstvo
Ve městě žije 3 205 obyvatel a je zde trvale hlášeno 2 931 obyvatel.[1] Podle sčítání 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[4][p 2]
Odkazy
Poznámky
- Nález je znám jako Bukjovský poklad a nyní je uložen v Národním historickém muzeu v Sofii.
- Jsou uvedeni pouze ti, kdo národnost deklarovali.
Reference
- Тримесечни таблици на адресно регистрираните по постоянен и по настоящ адрес лица към 15.09.2020 г. (по области, общини и населени места) [online]. Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2020-09-15 [cit. 2020-10-20]. Dostupné online. (bulharsky)
- Dostupné online.
- GRUEV, Michail. Преорани слогове: колективизация и социална промяна в Българския северозапад, 40-те - 50-те години на XX век. [s.l.]: Cиела, 2009. 362 s. ISBN 978-954-28-0450-5. S. 157. (bulharsky)
- НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2015-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. (bulharsky)