Mistrovství světa v alpském lyžování

Mistrovství světa v alpském lyžování
	Zlatá medaile
Sport	alpské lyžování
Založeno	1931
Periodicita	dvouletá
Období	leden–únor
Pořadatel	Mezinárodní lyžařská federace
První ročník	MS 1931
Závody	12 individuálních; 1 týmový
Web	www.fis-ski.com

Mistrovství světa v alpském lyžování (anglicky FIS Alpine World Ski Championships) je vrcholná soutěž sjezdového lyžování, kterou organizuje Mezinárodní lyžařská federace (FIS). Mistrovství světa bylo založeno roku 1931, kdy se poprvé konalo ve švýcarském Mürrenu. Po druhé světové válce soutěž získala dvouletou periodicitu. V období 1948–1980 se za světové šampionáty počítaly také zimní olympijské hry.

Historie

Erika Mahringerová na MS 1954 v Åre

Premiérový světový šampionát proběhl v roce 1931. V následujících letech bylo mistrovství pořádáno každoročně na evropském kontinentu, až do vypuknutí druhé světové války. Přesto se v roce 1941 uskutečnilo pouze za účasti zemí Osy, a také států, které nebyly s mocnostmi Osy ve válečném stavu. Roku 1946 pak výsledky z válečného šampionátu Mezinárodní lyžařská federace zrušila, pro restrikci v kritériu omezeného počtu účastnických zemí.[1]

Po druhé světové válce došlo na několik desetiletí k propojení mistrovství světa se závody na zimních olympijských hrách. V období 1948–1982 se samostatný šampionát konal každé čtyři roky, přestože byli mistři světa vyhlašováni ve dvouletém intervalu. V letech, kdy probíhaly olympijské hry, se závody na této události počítaly současně za oficiální soutěže mistrovství světa. V mezidobí zimní olympiády, se pak konaly světové šampionáty samostatně. První samostatný závod od roku 1939, a oddělený od olympijských her, se uskutečnil roku 1950 v americkém Aspenu. Představoval také premiérový šampionát, jenž neproběhl na evropském kontinentu.

V letech konání olympiády byly navíc udělovány tituly mistrům světa v kombinaci, přestože samostatný kombinační závod nebyl na programu olympijských her až do roku 1988 v Calgary. Výsledky se tvořily na základě součtu časů z olympijské soutěže ve sjezdu a slalomu. Od roku 1985 se pak samostatné mistrovství světa koná nezávisle na olympiádě. Nedostatek sněhu při MS 1995 ve španělské Sierra Nevadě způsobil přeložení šampionátu na následující kalendářní rok 1996.

Od roku 2021 měl být superkombinační závod v programu šampionátů nahrazen paralelním závodem. Rada Mezinárodní lyžařské federace však během zasedání na MS 2019 v Åre záměr revokovala a superkombinace zůstala v programu i spolu s paralelním závodem.[2]

Místo konání

Rok	dějiště	stát	mistrovství světa
1931	Mürren	Švýcarsko Švýcarsko	Mistrovství světa v alpském lyžování 1931
1932	Cortina	Itálie Itálie	Mistrovství světa v alpském lyžování 1932
1933	Innsbruck	Rakousko Rakousko	Mistrovství světa v alpském lyžování 1933
1934	Svatý Mořic	Švýcarsko Švýcarsko	Mistrovství světa v alpském lyžování 1934
1935	Mürren	Švýcarsko Švýcarsko	Mistrovství světa v alpském lyžování 1935
1936	Innsbruck	Rakousko Rakousko	Mistrovství světa v alpském lyžování 1936
1937	Chamonix	Francie Francie	Mistrovství světa v alpském lyžování 1937
1938	Engelberg	Švýcarsko Švýcarsko	Mistrovství světa v alpském lyžování 1938
1939	Zakopané	Polsko Polsko	Mistrovství světa v alpském lyžování 1939
1941	Cortina d'Ampezzo¹⁾	Itálie Itálie	Mistrovství světa v alpském lyžování 1941
1948	Svatý Mořic	Švýcarsko Švýcarsko	Zimní olympijské hry 1948
1950	Aspen	Spojené státy	Mistrovství světa v alpském lyžování 1950
1952	Oslo	Norsko Norsko	Zimní olympijské hry 1952
1954	Åre	Švédsko Švédsko	Mistrovství světa v alpském lyžování 1954
1956	Cortina	Itálie Itálie	Zimní olympijské hry 1956
1958	Badgastein	Rakousko Rakousko	Mistrovství světa v alpském lyžování 1958
1960	Squaw Valley	Spojené státy	Zimní olympijské hry 1960
1962	Chamonix	Francie Francie	Mistrovství světa v alpském lyžování 1962
1964	Innsbruck	Rakousko Rakousko	Zimní olympijské hry 1964
1966	Portillo	Chile Chile	Mistrovství světa v alpském lyžování 1966
1968	Grenoble	Francie Francie	Zimní olympijské hry 1968
1970	Val Gardena	Itálie Itálie	Mistrovství světa v alpském lyžování 1970
1972	Sapporo	Japonsko Japonsko	Zimní olympijské hry 1972
1974	Svatý Mořic	Švýcarsko Švýcarsko	Mistrovství světa v alpském lyžování 1974
1976	Innsbruck	Rakousko Rakousko	Zimní olympijské hry 1976
1978	Garmisch	Západní Německo Západní Německo	Mistrovství světa v alpském lyžování 1978
1980	Lake Placid	Spojené státy	Zimní olympijské hry 1980
1982	Schladming	Rakousko Rakousko	Mistrovství světa v alpském lyžování 1982
1985	Bormio	Itálie Itálie	Mistrovství světa v alpském lyžování 1985
1987	Crans-Montana	Švýcarsko Švýcarsko	Mistrovství světa v alpském lyžování 1987
1989	Vail	Spojené státy	Mistrovství světa v alpském lyžování 1989
1991	Saalbach	Rakousko Rakousko	Mistrovství světa v alpském lyžování 1991
1993	Morioka	Japonsko Japonsko	Mistrovství světa v alpském lyžování 1993
1996	Sierra Nevada	Španělsko Španělsko	Mistrovství světa v alpském lyžování 1996
1997	Sestriere	Itálie Itálie	Mistrovství světa v alpském lyžování 1997
1999	Vail	Spojené státy	Mistrovství světa v alpském lyžování 1999
2001	St. Anton	Rakousko Rakousko	Mistrovství světa v alpském lyžování 2001
2003	Svatý Mořic	Švýcarsko Švýcarsko	Mistrovství světa v alpském lyžování 2003
2005	Bormio	Itálie Itálie	Mistrovství světa v alpském lyžování 2005
2007	Åre	Švédsko Švédsko	Mistrovství světa v alpském lyžování 2007
2009	Val-d'Isère	Francie Francie	Mistrovství světa v alpském lyžování 2009
2011	Garmisch	Německo Německo	Mistrovství světa v alpském lyžování 2011
2013	Schladming	Rakousko Rakousko	Mistrovství světa v alpském lyžování 2013
2015	Vail a Beaver Creek	Spojené státy	Mistrovství světa v alpském lyžování 2015
2017	Svatý Mořic	Švýcarsko Švýcarsko	Mistrovství světa v alpském lyžování 2017
2019	Åre	Švédsko Švédsko	Mistrovství světa v alpském lyžování 2019
2021	Cortina d'Ampezzo	Itálie Itálie	Mistrovství světa v alpském lyžování 2021
2023	Courchevel a Méribel	Francie Francie	Mistrovství světa v alpském lyžování 2023
2025	Saalbach	Rakousko Rakousko	Mistrovství světa v alpském lyžování 2025
¹⁾ – výsledky anulovány FIS[1]

Pořadatelství

Do roku 2021 hostilo mistrovství světa dvanáct států, včetně ročníků sdílených se zimními olympijskými hrami. Na jižní polokouli se uskutečnil jediný ročník, když se během srpna 1966 šampionát jel v chilském Portillu. Seznam nezahrnuje neoficiální MS 1941.

Stát	Pořadatelství mistrovství světa			poprvé	naposledy	plánované
Stát	celkem	samostatně	s olympádou	poprvé	naposledy	plánované
Rakousko Rakousko	9	7	2	1933	2013	2025
Švýcarsko Švýcarsko	9	8	1	1931	2017
Itálie Itálie	7	6	1	1932	2021
Spojené státy americké Spojené státy americké	6	4	2	1950	2015
Francie Francie	4	3	1	1937	2009	2023
Švédsko Švédsko	3	3	0	1954	2019
Německo Německo	2	2	0	1978	2011
Japonsko Japonsko	2	1	1	1972	1993
Polsko Polsko	1	1	0	1939
Chile Chile	1	1	0	1966
Španělsko Španělsko	1	1	0	1996
Norsko Norsko	1	0	1	1952

Celkem	46	36	10	1931	2021

Disciplíny

1931–1980

Disciplína		31	32	33	34	35	36	37	38	39	ZOH 48	50	ZOH 52	54	ZOH 56	58	ZOH 60	62	ZOH 64	66	ZOH 68	70	ZOH 72	74	ZOH 76	78	ZOH 80
M u ž i	Kombinace		•	•	•	•	•	•	•	•	•			•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•
	Sjezd	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•
	Slalom	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•
	Obří slalom											•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•
Ž e n y	Kombinace		•	•	•	•	•	•	•	•	•			•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•
	Sjezd	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•
	Slalom	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•
	Obří slalom											•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•

Počet disciplín		4	6	6	6	6	6	6	6	6	6	6	6	8	8	8	8	8	8	8	8	8	8	8	8	8	8

1982–2021

Disciplína		82	85	87	89	91	93	96	97	99	01	03	05	07	09	11	13	15	17	19	21
M u ž i	Kombinace	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•
	Sjezd	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•
	Slalom	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•
	Obří slalom	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•
	Super-G			•	•	•		•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•
	Paralelní závod																				•
Ž e n y	Kombinace	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•
	Sjezd	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•
	Slalom	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•
	Obří slalom	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•
	Super-G			•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•	•
	Paralelní závod																				•
Soutěž týmů													•	•		•	•	•	•	•	•

Počet disciplín		8	8	10	10	10	9	10	10	10	10	10	11	11	10	11	11	11	11	11	13

Lyžaři podle medailí

Uvedeni jsou lyžaři s pěti a více medailemi z indiviuálních závodů, po Mistrovství světa 2021.

Muži

Marcel Hirscher s dvěma zlatými a jednou stříbrnou medailí z MS 2017 ve Svatém Mořici, kde vyhrál slalom i obří slalom a druhý skončil v superkombinaci

Kathrin Zettelelová, mistryně světa v superkombinaci na MS 2009

Lyžař	stát	celkem	zlato	stříbro	bronz
Kjetil André Aamodt	Norsko Norsko	12	5	4	3
Marc Girardelli	Lucembursko Lucembursko	11	4	4	3
Lasse Kjus	Norsko Norsko	11	3	8	0
Marcel Hirscher	Rakousko Rakousko	9	5	4	0
Aksel Lund Svindal	Norsko Norsko	9	5	2	2
Pirmin Zurbriggen	Švýcarsko Švýcarsko	9	4	4	1
Toni Sailer	Rakousko Rakousko	8	7	1	0
Émile Allais¹⁾	Francie Francie	8	4	4	0
Gustav Thöni	Itálie Itálie	7	5	2	0
Ingemar Stenmark	Švédsko Švédsko	7	5	1	1
Ted Ligety	USA USA	7	5	0	2
Rudolf Rominger¹⁾	Švýcarsko Švýcarsko	7	4	1	2
David Zogg¹⁾	Švýcarsko Švýcarsko	7	3	4	0
Benjamin Raich	Rakousko Rakousko	7	2	4	1
Jean-Claude Killy	Francie Francie	6	6	0	0
Stein Eriksen	Norsko Norsko	6	4	1	1
Hermann Maier	Rakousko Rakousko	6	3	2	1
Karl Schranz	Rakousko Rakousko	6	3	2	1
Guy Périllat	Francie Francie	6	2	3	1
Günther Mader	Rakousko Rakousko	6	0	1	5
Bode Miller	USA USA	5	4	1	0
Anton Seelos¹⁾	Rakousko Rakousko	5	4	1	0
James Couttet	Francie Francie	5	1	2	2
Otto Furrer¹⁾	Švýcarsko Švýcarsko	5	1	2	2
Alexis Pinturault	Francie Francie	5	1	1	3
¹⁾ – medaile z 30. let 20. století, kdy MS probíhalo každoročně; tučně – aktivní lyžař

Ženy

Lyžařka	stát	celkem	zlato	stříbro	bronz
Christl Cranzová^1,2)	Německá říše Německá říše	15	12	3	0
Marielle Goitschelová	Francie Francie	11	7	4	0
Anja Pärsonová	Švédsko Švédsko	11	7	1	3
Mikaela Shiffrinová	USA USA	11	6	2	3
Annemarie Moser-Pröllová	Rakousko Rakousko	9	5	2	2
Tina Mazeová	Slovinsko Slovinsko	9	4	5	0
Hanni Wenzelová	Lichtenštejnsko Lichtenštejnsko	9	4	3	2
Lindsey Vonnová	USA USA	8	2	3	3
Lara Gutová-Behramiová	Švýcarsko Švýcarsko	8	2	3	3
Lisa Reschová¹⁾	Německá říše Německá říše	8	1	4	3
Erika Hessová	Švýcarsko Švýcarsko	7	6	0	1
Renate Götschlová	Rakousko Rakousko	7	2	3	2
Käthe Graseggerová¹⁾	Německá říše Německá říše	7	0	1	6
Pernilla Wibergová	Švédsko Švédsko	6	4	1	1
Inge Wersin-Lantschnerová¹⁾	Rakousko Rakousko	6	3	3	0
Vreni Schneiderová	Švýcarsko Švýcarsko	6	3	2	1
Annie Famoseová	Francie Francie	6	1	2	3
Nicole Hospová	Rakousko Rakousko	6	1	2	3
Janica Kostelićová	Chorvatsko Chorvatsko	5	5	0	0
Trude Jochum-Beiserová	Rakousko Rakousko	5	3	2	0
Anna Fenningerová	Rakousko Rakousko	5	3	1	1
Anny Rüeggová¹⁾	Švýcarsko Švýcarsko	5	2	1	2
Maria Höfl-Rieschová	Německo Německo	5	2	0	3
Frieda Dänzerová	Švýcarsko Švýcarsko	5	1	3	1
Petra Vlhová	Slovensko Slovensko	5	1	3	1
Marlies Schildová	Rakousko Rakousko	5	1	2	2
Mateja Svetová	Jugoslávie Jugoslávie	5	1	1	3
Nini von Arx-Zoggová¹⁾	Švýcarsko Švýcarsko	5	0	4	1
Julia Mancusová	USA USA	5	0	2	3
Anita Wachterová	Rakousko Rakousko	5	0	2	3
¹⁾ – medaile z 30. let 20. století, kdy MS probíhalo každoročně; ²⁾ – bez zápočtu neoficiálního MS 1941; tučně – aktivní lyžař

Státy podle medailí

Aktualizováno po skončení MS 2021.

Muži

Poř.	stát	zlato	stříbro	bronz	celkem
1.	Rakousko Rakousko	56	55	50	161
2.	Švýcarsko Švýcarsko	33	36	41	110
3.	Francie Francie	25	28	18	71
4.	Norsko Norsko	23	18	11	52
5.	Itálie Itálie	15	14	14	43
6.	USA USA	13	5	11	29
7.	Německo Německo	8	14	17	39
8.	Švédsko Švédsko	6	3	8	17
9.	Lucembursko Lucembursko	4	4	3	11
10.	Kanada Kanada	3	3	4	10
11.	Lichtenštejnsko Lichtenštejnsko	1	5	4	10
12.	Chorvatsko Chorvatsko	1	2	2	5
13.	Španělsko Španělsko	1	0	1	2
14.	Finsko Finsko	1	0	0	1
15.	Jugoslávie Jugoslávie	0	1	2	3
16.	Japonsko Japonsko	0	1	1	2
	Polsko Polsko	0	1	1	2
	Slovinsko Slovinsko	0	1	1	2
19.	Austrálie Austrálie	0	0	1	1
Celkem		190	191	190	571

Ženy

Poř.	stát	zlato	stříbro	bronz	celkem
1.	Rakousko Rakousko	42	46	47	135
2.	Švýcarsko Švýcarsko	35	34	23	92
3.	Německo Německo	25	24	27	76
4.	Francie Francie	20	24	18	62
5.	USA USA	16	21	25	62
6.	Švédsko Švédsko	11	5	10	26
7.	Kanada Kanada	11	4	3	18
8.	Itálie Itálie	7	11	11	29
9.	Slovinsko Slovinsko	6	5	1	12
10.	Chorvatsko Chorvatsko	5	0	0	5
11.	Spojené království Spojené království	4	4	3	11
11.	Lichtenštejnsko Lichtenštejnsko	4	4	3	11
13.	Slovensko Slovensko	1	3	1	5
14.	Norsko Norsko	1	2	6	9
15.	Jugoslávie Jugoslávie	1	2	3	6
16.	Česko Česko	1	1	2	4
17.	Austrálie Austrálie	1	0	0	1
18.	Finsko Finsko	0	2	2	4
19.	Sovětský svaz Sovětský svaz	0	0	2	2
Celkem		191	192	187	570

Smíšená soutěž

Poř.	stát	zlato	stříbro	bronz	celkem
1.	Rakousko Rakousko	3	3	0	6
2.	Francie Francie	2	0	1	3
3.	Německo Německo	1	0	2	3
4.	Švýcarsko Švýcarsko	1	0	1	2
5.	Norsko Norsko	1	0	0	1
6.	Švédsko Švédsko	0	3	3	6
7.	Kanada Kanada	0	1	0	1
7.	Slovensko Slovensko	0	1	0	1
9.	Itálie Itálie	0	0	1	1
Celkem		8	8	8	24

Celkově

Poř.	stát	zlato	stříbro	bronz	celkem
1.	Rakousko Rakousko	101	104	97	302
2.	Švýcarsko Švýcarsko	69	70	65	204
3.	Francie Francie	47	52	37	136
4.	Německo Německo	34	38	46	118
5.	USA USA	29	26	36	91
6.	Norsko Norsko	25	20	17	62
7.	Itálie Itálie	22	25	26	73
8.	Švédsko Švédsko	17	11	21	49
9.	Kanada Kanada	14	8	7	29
10.	Slovinsko Slovinsko	6	6	2	14
11.	Chorvatsko Chorvatsko	6	2	2	10
12.	Lichtenštejnsko Lichtenštejnsko	5	9	7	21
13.	Spojené království Spojené království	4	4	3	11
13.	Lucembursko Lucembursko	4	4	3	11
15.	Slovensko Slovensko	1	4	1	6
16.	Jugoslávie Jugoslávie	1	3	5	9
17.	Finsko Finsko	1	2	2	5
18.	Česko Česko	1	1	2	4
19.	Austrálie Austrálie	1	0	1	2
19.	Španělsko Španělsko	1	0	1	2
21.	Japonsko Japonsko	0	1	1	2
21.	Polsko Polsko	0	1	1	2
23.	Sovětský svaz Sovětský svaz	0	0	2	2
Celkem		389	391	385	1165

Pořadí bez olympijských her 1948–1980

Poř.	stát	zlato	stříbro	bronz	celkem
1.	Rakousko Rakousko	87	87	79	253
2.	Švýcarsko Švýcarsko	59	61	57	177
3.	Francie Francie	37	44	29	110
4.	Německo Německo	30	32	42	104
5.	USA USA	25	19	32	76
6.	Norsko Norsko	24	19	16	59
7.	Itálie Itálie	19	22	22	63
8.	Švédsko Švédsko	15	11	19	45
9.	Kanada Kanada	11	7	5	23
10.	Slovinsko Slovinsko	6	6	2	14
11.	Chorvatsko Chorvatsko	6	2	2	10
12.	Spojené království Spojené království	4	4	3	11
12.	Lucembursko Lucembursko	4	4	3	11
14	Lichtenštejnsko Lichtenštejnsko	3	7	5	15
15	Slovensko Slovensko	1	4	1	6
16	Jugoslávie Jugoslávie	1	3	5	9
17	Finsko Finsko	1	2	2	5
18	Česko Česko	1	1	2	4
19	Austrálie Austrálie	1	0	1	2
20	Polsko Polsko	0	1	1	2
21.	Japonsko Japonsko	0	0	1	1
	Sovětský svaz Sovětský svaz	0	0	1	1
	Španělsko Španělsko	0	0	1	1
Celkem		335	336	331	1002
Tabulka neobsahuje medaile ze Zimních olympijských her 1948–1980, kdy byly závody v alpském lyžování počítány jako mistrovství světa, ale obsahuje pouze samostatné světové šampionáty.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku FIS Alpine World Ski Championships na anglické Wikipedii.

FIS History [online]. FIS-Ski [cit. 2011-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-01-11. (anglicky)
James Diamond. FIS Council add individual parallel slalom to 2021 Alpine World Ski Championships and keep combined events [online]. Inside The Games, 2019-02-14 [cit. 2019-02-16]. Dostupné online. (anglicky)

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Mistrovství světa v alpském lyžování na Wikimedia Commons
(anglicky) Mistrovství světa v alpském lyžování – oficiální stránky
(anglicky) Mistři světa – muži na stránce Ski-DB.com
(anglicky) Mistři světa – ženy na stránce Ski-DB.com

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[note1941-1] FIS History [online]. FIS-Ski [cit. 2011-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-01-11. (anglicky)

[2] James Diamond. FIS Council add individual parallel slalom to 2021 Alpine World Ski Championships and keep combined events [online]. Inside The Games, 2019-02-14 [cit. 2019-02-16]. Dostupné online. (anglicky)