Miserere (Allegri)

Miserere
	Prvních pět taktů skladby Miserere
Napsáno	ve 30. letech 17. století
Žánr	duchovní chrámová hudba pro smíšený sbor
Skladatel	Gregorio Allegri
Textař	biblický text (Žalm 51)
První verš	Miserere mei Deus

Miserere od Gregoria Allegriho je slavná acappellová chrámová skladba pro smíšený sbor na text 51. žalmu (č. 50 v Knize žalmů podle číslování Vulgaty).

Vznik skladby

Gregorio Allegri skladbu napsal zřejmě ve 30. letech 17. století, během pontifikátu papeže Urbana VIII., kdy sloužil jako chrámový zpěvák v Římě. Zpívala se v Sixtinské kapli do roku 1870 při pašijovém týdnu při temné jitřní jako první Žalm liturgie Laudes. Kopírování partitury a provádění v jiné dny bylo nakonec zakázáno pod hrozbou exkomunikace, proto bylo Allegriho Miserere brzy zahaleno rouškou tajemství.

Přepisy

Čtrnáctiletý Wolfgang Amadeus Mozart při svém pobytu v Římě v roce 1770 měl údajně skladbu zaslechnout při středeční bohoslužbě a později ji bezchybně přepsat zpaměti do not. O dva dny později šel na velkopáteční bohoslužbu, aby mohl provést některé malé korektury. Později se na svých cestách setkal s anglickým historikem Charlesem Burneyem, který od Mozarta přepis skladby převzal a přivezl do Londýna, kde byla v roce 1771 zveřejněna. Po vydání skladby na ni byla uvalena klatba. Zveřejněná verze ovšem neobsahovala tak bohaté zdobení, jak je známé dnes. V 18. a 19. století seznalo dílo několikero přepisů a doplnění, mj. např. v roce 1831 z rukou Felixe Mendelssohna-Bartholdyho a roku 1840 od Pietra Alfieriho.

Popis

Miserere je poměrně prostá fauxbourdonová skladba pro devět hlasů, které se dělí na dva responsoriálně se střídající sborové skupiny. Jeden pětihlasý sbor zpívá prostou verzi Miserere, druhý čtyřhlasý sbor, pak z jiného místa v chrámu, variantu se zdobeními. Vinou omylu při přepisu se v jednom tisku z roku 1951 byl jedna část skladby notována o kvartu výše, čímž se nejvyšší sopránový hlas dostal až do polohy tříčárkovaného c (c³). Tato výška se nevyskytuje v originálních vatikánských rukopisech ani v žádném notovém vydání před vydáním Sira Ivora Atkinse z roku 1951. Dnes nejčastěji prováděná verze skladby se ovšem od originálu liší a díky svému velkému rozšíření se stala osobitým dílem. Skladatel Franz Wittenbrink o tomto díle kdysi prohlásil: „Existuje-li nějaké nebe, pak musí ležet v těchto tónech.“[1]

Skladba v přepracované verzi zazněla na pohřbu Ludwiga van Beethovena.[2]

Text

Původní text

Původní latinský překlad Žalmu:

Miserere mei, Deus: secundum magnam misericordiam tuam.
Et secundum multitudinem miserationum tuarum, dele iniquitatem meam.
Amplius lava me ab iniquitate mea: et a peccato meo munda me.
Quoniam iniquitatem meam ego cognosco: et peccatum meum contra me est semper.
Tibi soli peccavi, et malum coram te feci: ut justificeris in sermonibus tuis, et vincas cum judicaris.
Ecce enim in iniquitatibus conceptus sum: et in peccatis concepit me mater mea.
Ecce enim veritatem dilexisti: incerta et occulta sapientiae tuae manifestasti mihi.
Asperges me hysopo, et mundabor: lavabis me, et super nivem dealbabor.
Auditui meo dabis gaudium et laetitiam: et exsultabunt ossa humiliata.
Averte faciem tuam a peccatis meis: et omnes iniquitates meas dele.
Cor mundum crea in me, Deus: et spiritum rectum innova in visceribus meis.
Ne proiicias me a facie tua: et spiritum sanctum tuum ne auferas a me.
Redde mihi laetitiam salutaris tui: et spiritu principali confirma me.
Docebo iniquos vias tuas: et impii ad te convertentur.
Libera me de sanguinibus, Deus, Deus salutis meae: et exsultabit lingua mea justitiam tuam.
Domine, labia mea aperies: et os meum annuntiabit laudem tuam.
Quoniam si voluisses sacrificium, dedissem utique: holocaustis non delectaberis.
Sacrificium Deo spiritus contribulatus: cor contritum, et humiliatum, Deus, non despicies.
Benigne fac, Domine, in bona voluntate tua Sion: ut aedificentur muri Ierusalem.
Tunc acceptabis sacrificium justitiae, oblationes, et holocausta: tunc imponent super altare tuum vitulos.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Miserere (Allegri) na německé Wikipedii.

http://www.taz.de/Franz-Wittenbrink-ueber-Revoluzzertum/!129810/
Vgl. Thayer, Alexander Wheelock: „Ludwig van Beethovens Leben“, resp. „Equale für vier Posaunen WoO 30 Nr. 1 und Nr. 3, Bearbeitung von Ignaz von Seyfried für Männerchor, Abschrift Archivováno 23. 9. 2015 na Wayback Machine“.

Externí odkazy

Poznámky k dílu a interpretaci (anglicky)

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] ttp://www.taz.de/Franz-Wittenbrink-ueber-Revoluzzertum/!129810/

[2] Vgl. Thayer, Alexander Wheelock: „Ludwig van Beethovens Leben“, resp. „Equale für vier Posaunen WoO 30 Nr. 1 und Nr. 3, Bearbeitung von Ignaz von Seyfried für Männerchor, Abschrift Archivováno 23. 9. 2015 na Wayback Machine“.