Mirský zámek

Mirský zámek (bělorusky: Мірскі замак) se nachází v blízkosti městečka Mir v dnešním Bělorusku. Leží v Hrodenské oblasti, zhruba 85 km jihozápadně od Minska.

Mirský zámek
Základní informace
Sloh	gotická architektura, renesanční architektura a Belarusian Gothic
Materiál	cihla
Poloha
Adresa	Mir, Bělorusko Bělorusko
Souřadnice	53°27′4,56″ s. š., 26°28′22,42″ v. d.
Další informace
Web	Oficiální web
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mirský zámek
Světové dědictví UNESCO
Smluvní stát	Bělorusko Bělorusko
Typ	kulturní dědictví
Kritérium	ii, iv
Odkaz	625 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení	2000 (24. zasedání)

Stavba zámku byla zahájena na konci 15. století v gotickém slohu. Tato etapa byla ukončena vévodou Iliničem na začátku 16. století.

Zámek byl vybudován jako čtvercová stavba s věžemi v rozích. Pátá věž je umístěna nad padacím mostem. Zámek má velmi promyšleně vybudovaný obranný systém. Hradby obsahují dvě řady střílen a věže umožňovaly střelbu z děl. Okolo celého zámku byly vybudovány zemní valy s bastiony ve všech rozích a celý komplex byl obklopen vodním příkopem.

Okolo roku 1568 přešel zámek do rukou hraběte Radziwilla, který pokračoval v budování zámku, tentokrát v renezančním stylu. Podél východních a severních hradeb vybudoval třípatrový palác bohatě zdobený portály, sloupy, balkony a verandami. U severní části hradeb byla vybudována italská zahrada, na opačné straně pak umělé jezírko.

V druhé polovině 18. století byl zámek opuštěn a v napoleonských válkách utrpěl vážné škody. Obnoven a zrestaurován byl až koncem 19. století.

V držení pokračovatelů rodu Radziwillů byl do roku 1895, kdy jej Maurice Hohenlohe-Schillingfurst prodal hraběti Mikolaji Swiatopelk-Mirski. Mikolajův syn Michal přestavěl zámek podle plánů architekta Teodora Bursze. Rodina Swiatopelk-Mirski vlastnila zámek až do roku 1939.

V průběhu 2. světové války byl obsazen německými okupačními vojsky a sloužil i jako sběrný tábor pro místní židovskou komunitu před transportem do likvidačních koncentračních táborů.

Jako unikátní stavba běloruské architektury zachycující stavební vývoj od gotiky až po baroko byl zámek v roce 2000 zařazen na Seznam světového dědictví UNESCO.