Miroslav Vančura

Miroslav Vančura (27. listopadu 1921 Nymburk – 25. června 1987 Praha) byl český vědec a výzkumník, který působil celý profesní život v českém pivovarnictví[1]. S malou výjimkou byl zaměstnán ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském. Specializoval se na problematiku chmele a chmelařských preparátů.

Ing. Miroslav Vančura
Narození27. listopadu 1921
Nymburk
Úmrtí25. června 1987 (ve věku 65 let)
Praha
Zaměstnavatelédlouholetý pracovník VÚPS, a.s.
Znám jakovýznamný český vědec působící v pivovarství a sladařství
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Životopis

Po maturitě na reálné škole studoval na vysoké škole. Studia po uzavření českých vysokých škol nacisty přerušil a dokončil je až po druhé světové válce. Během války pracoval v nymburském pivovaru a cukrovaru. V roce 1950 nastoupil do Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze, kde spolupracoval s jeho tehdejším ředitelem Václavem Salačem. Měl velký podíl na vypracování technologického projektu výroby českého standardního chmelového extraktu[2][3][4] (zkoušky proběhly v roce 1958 a výroba byla zahájena v n. p. Aroma krátce poté).

Zabýval se rovněž studiem vlivu hořkých kyselin a chmelových tříslovin na senzorické vlastnosti piva[5]. Při své výzkumné činnosti spolupracoval zejména s Výzkumným a šlechtitelským ústavem chmelařským v Žatci (dnešní Chmelařský institut) kde byl členem vědecké rady a zastupoval VÚPS v redakční radě časopisu Chmelařství.

Do důchodu odešel počátkem roku 1985.

Dílo

Výsledky své vědecké činnosti publikoval v mnoha desítkách statí a článků[6][7][8][9][10] v československých odborných časopisech.

Kromě vědecké a výzkumné činnosti působil i jako zástupce ředitele VÚPS, v odborových orgánech a v Československé vědeckotechnické společnosti. Za svou činnost a přínos vědě byl nositelem vyznamenání Zasloužilý pracovník koncernu Pivovary a sladovny, Praha.

Reference
  1. KOLEKTIV. PIVO – SLAD – Chmel od a do Z, České, moravské a slovenské osobnosti. Příprava vydání Ladislava Soukupová, František Frantík. 1.. vyd. Praha: VÚPS, a. s., 2004. 217 s. ISBN 80-86576-10-8. S. 190.
  2. VANČURA, M.; BEDNÁŘ, J. Pokusy s využitím extraktů hořkých chmelových látek z pivovarských dek a kalů.. Kvasný průmysl. 1959, roč. 5, čís. 5, s. 105–109. Dostupné online.
  3. BEDNÁŘ, J.; VANČURA, M. Zkušenosti s balením chmelového extraktu. Kvasný průmysl. 1959, roč. 5, čís. 11, s. 257–259. Dostupné online.
  4. KUBIČEK, Jan; VANČURA, Miroslav; LOOS, Jiří. Vliv skladování chmele na změny jeho pivovarské hodnoty. Kvasný průmysl. 1983, roč. 29, čís. 8, s. 169–172. Dostupné online.
  5. VANČURA, Miroslav. Vliv chmele na jakost piva. Kvasný průmysl. 1969, roč. 15, čís. 8, s. 175–176. Dostupné online.
  6. VANČURA, Miroslav. Analytická kriteria našich a zahraničních chmelů. Kvasný průmysl. 1962, roč. 8, čís. 2, s. 28–32. Dostupné online.
  7. VANČURA, M.; BEDNÁŘ, J. Změny chmelových pryskyřic během skladování chmele a jejich vliv na množství hořkých látek v pivech. Kvasný průmysl. 1963, roč. 9, čís. 12, s. 277–281. Dostupné online.
  8. VANČURA, Miroslav. Zkušenosti s použitím mletých chmelů.. Kvasný průmysl.. 1970, roč. 16, čís. 12, s. 273–275. Dostupné online.
  9. KUBÍČEK, Jan; VANČURA, Miroslav. Chmelové pryskyřice. I. Analytické aspekty některých technologicky významných komponent. Kvasný průmysl. 1977, roč. 23, čís. 10, s. 226–232. Dostupné online.
  10. VANČURA, Miroslav; KUBÍČEK, Jan; LOOS, Jiří. Provozní várky s izoextraktem při výrobě DIA-piva. Kvasný průmysl. 1980, roč. 26, čís. 10, s. 217–219. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.