Miroslav Ševčík

Narodil se v roce 1958 v Gottwaldově, dnešním Zlíně. Základní školu a gymnázium navštěvoval v Otrokovicích, kde v roce 1977 složil maturitní zkoušku. Následně maturoval v roce 1979 i v Praze, v oboru zahraniční obchod na Střední ekonomické škole. Absolvoval Národohospodářskou fakultu (1983 – titul Ing.) a na stejné fakultě získal v roce 1993 titul kandidáta věd (v oboru obecná ekonomická teorie) a v roce 2010 docenturu (v oboru hospodářská politika). V roce 1989 byl na zahraničním studijním pobytu na Vídeňské univerzitě.[2]

Od roku 1983 působí na Vysoké škole ekonomické, nejprve jako asistent (do roku 1986) a poté jako odborný asistent. V souvislosti se změnami v roce 1989 se angažoval v akademickém životě na Vysoké škole ekonomické. V roce 1990 kandidoval na funkci rektora, zde byl ovšem poražen Věňkem Šilhánem, ovšem pod tímto rektorem vykonával funkci prorektora pro pedagogiku, výstavbu a přestavbu. Po roce 1991 se opět vrací na Národohospodářskou fakultu, kde postupně působí na katedrách ekonomických teorií, hospodářské politiky a hospodářské a sociální politiky. Na jaře roku 2010 byl zvolen děkanem Národohospodářské fakulty a v roce 2014 byl znovuzvolen na další čtyřleté období. V roce 2013 získal ocenění Zlaté koruny Nejaktivnější akademik roku.[3] 19. září 2018 mu byla udělena cena Institutu Václava Klause jako významné osobnosti českého ekonomického vysokého školství za dlouhodobý rozvoj společenských věd, za prosazování myšlenek svobody, volného trhu, tradičních konzervativních hodnot a politické demokracie.[4]

Na Vysoké škole ekonomické působil taktéž jako člen celoškolského akademického senátu (1997–2000) a předseda akademického senátu Národohospodářské fakulty (2003–2010).[2] Ve funkci jej nahradil Ján Pavlík.

Působil také v Radě vysokých škol (RVŠ), kterou v roce 1989 spoluzakládal a kde především podporoval vznik Studentské komory. V roce 1991 se stal předsedou pracovní komise pro záležitosti studentů, která se zabývala sociálním zajištěním studentů (ve funkci byl do roku 1995). V Radě vysokých škol byl také v letech 1991–1996 členem předsednictva.[5]

V roce 1989 spoluzakládal Liberální institut, jehož byl ředitelem a předsedou správní rady. V roce 2013 byl ze všech funkcí odvolán členskou schůzí. Důvodem mělo být zásadní selhání při řízení Liberálního institutu.[6] Jeho nástupcem se stal Petr Koblovský. V roce 2015 Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl, že odvolání Ševčíka z postu předsedy správní rady Liberálního institutu bylo platné.[7] Nejvyšší soud ČR dne 30. května 2018, číslo jednací 29 Cdo 2721/2016-511, zrušil toto rozhodnutí a následně Obvodní soud pro Prahu 1 v rozsudku ze dne 4. září 2019, číslo jednací 42 C 220/2013/517 rozhodl, že odvolání Miroslava Ševčíka bylo neplatné. Pravomocně neplatnost odvolání potvrdil i Městský soud v Praze ze dne 9. července 2020, číslo jednací 70 Co 101/2020-671.

Je ředitelem a předsedou organizačního výboru atletického mítinku Memoriál Josefa Odložila a předsedou disciplinární komise Českého atletického svazu. Je synovcem Josefa Odložila, jeho matka Miloslava Ševčíková je Odložilova sestra.

Roku 2011 spolupracoval na publikaci Učíme ekonomii 90 let.[8]

Dne 20. dubna 2022 byl opětovně zvolen děkanem Národohospodářské fakulty VŠE v Praze. Funkce se má ujmout 1. července 2022.[9]

V roce 1984 vstoupil do KSČ.

Od 2. ledna 1986 byl veden v seznamu pod registračním číslem 176727 u Zpravodajské správy Generálního štábu ČSLA[10] jako osoba, o kterou měla kontrarozvědka zájem. Z tohoto záznamu vyplývá, že nikdy nepodepsal spolupráci se žádnou policejní složkou ani zpravodajskou správou Československé lidové armády, o čemž svědčí i čisté lustrační osvědčení.[11] Na archivy vojenské rozvědky se však lustrační osvědčení nevztahuje.[12]

Z „polistopadových“ politiků si nejvíce váží Václava Klause.[13]

V roce 2012 uvedl, že je skeptický v otázce udržení eurozóny a eura. Poukazoval na neblahé důsledky dotování Řecka.[14] Evropskou unii obvinil z přílišného socialismu a podléhání politiků zájmové lobby. Také je kritikem politické unie.[15] Věří, že korupci by omezila forma soutěžení o veřejné zakázky na internetu. Ze současné^[kdy?] finanční situace v Česku viní politiky, kteří jednali a jednají populisticky, a kteří v minulosti odkládali důležité reformy.[14]

V roce 2019 začal spolupracovat s hnutím Trikolóra Václava Klause mladšího, stal se garantem programu hnutí pro resort finance.[16][17]

Za jeho působení ve funkci děkana Národohospodářské fakulty se tato v různých hodnoceních (např. hodnocení Hospodářských novin nebo časopisu Týden) stala dlouhodobě nejúspěšnější ekonomickou fakultou v ČR.[18][19][20] Některými vyučujícími byl také obviňován z likvidace svých oponentů[21] a údajného neetického vystupování vůči studentům a akademikům.[22] Za své praktiky byl částí akademické obce kritizován.[23] Tuto záležitost projednával Akademický senát VŠE.[24] Ševčík veškerá svá údajná pochybení odmítl a považuje je za manipulativní kampaň,[22] kterou vyvolali vyučující falšující cestovní doklady a ti, kterým nebyla prodloužená pracovní smlouva.[25] Na žádost vedoucího Katedry institucionální ekonomie dal výpověď tehdejšímu rektorovi CEVRO Institutu prof. Josefu Šímovi. Mluvčí fakulty Daniel Váňa k tomu uvedl: „Výpověď byla více než oprávněná, co je závažným porušením pracovní kázně, když ne to, že nechodil do práce v čase, kdy měl?“[26] Děkanovi Ševčíkovi dal za pravdu svým rozsudkem ze 4. října 2017 Městský soud v Praze a následně rozsudek potvrdil Nejvyšší soud svým rozhodnutím z 19. července 2018. Šíma neuspěl ani u Ústavního soudu.[27]

Ševčíka podpořil Akademický senát Národohospodářské fakulty, vedoucí kateder a administrativní pracovníci.[28] V roce 2014 navrhla Akreditační komise ČR omezit akreditaci čtyřem magisterským oborům vyučovaným na Národohospodářské fakultě.[29] Důvodem mělo být nedostatečné personální zabezpečení výuky a uvádění nepravdivých informací v žádosti.[30] Ševčík rozhodnutí rozporoval, za pravdu mu dal odvolací orgán.[31] Akreditační komise v únoru 2015 konstatovala, že došlo ke zlepšení, a od svého návrhu v únoru 2015 ustoupila.[32]

Miloš Zeman tvrdil, že na VŠE zkoušel marxismus-leninismus.[33] Roku 2012 to Ševčík popřel v pořadu Hyde park stanice ČT24 a Zemana označil za lháře.[14]

Miroslav Ševčík byl Danielem Münichem[34] kritizován za údajnou nedostatečnou vědeckou publikační činnost.[35] Dle databáze publikační činnosti VŠE má Ševčík přibližně 300 publikačních záznamů. Z toho 4 články jsou v časopisech s impakt faktorem (The Columbia Journal of World Bussiness, Politická ekonomie).[36] Článek v časopise The Columbia Journal of World Bussiness s názvem A Conversation with Milton Friedman at the Prague School of Economics je přepisem konverzace. Dále publikoval přes dvě desítky článků v recenzovaných časopisech a zhruba stovku článků v denním tisku.[36] Je autorem, nebo spoluautorem, třiceti monografií a více než desítky vysokoškolských učebnic a skript.[37]

Věra Čáslavská jej kritizovala za kampaň, kterou vedl proti jejímu synovi v souvislosti s úmrtím jejího manžela Josefa Odložila.[38] Po smrti Věry Čáslavské se její syn Martin osobně omluvil sestrám Josefa Odložila a všem dalším příbuzným za jeho usmrcení.

Miroslav Ševčík byl opakovaně přistižen při nebezpečné jízdě.[39][40][41] V roce 2014 jel v protisměru po dálnici D5 s použitím modrého majáku. Vzhledem k hromadné nehodě byla dálnice neprůjezdná. Po půl hodině čekání připevnil na auto modrý maják a jel v protisměru odstavným pruhem. Ševčík to zdůvodnil snahou o záchranu spolujezdkyně, které se udělalo špatně a potřebovala urgentní převoz do nemocnice.[42][43][44][45]