Minneapolis Institute of Art

Minneapoliská společnost výtvarných umění byla založena v roce 1883, aby přinesla umění do života komunity. Tato skupina složená z obchodních a profesionálních osobností, organizovala výstavy uměleckých předmětů během celé dekády. V roce 1889 společnost, nyní známá jako Minneapolis Institute of Art, se přestěhovala do svého prvního stálého prostoru, uvnitř nově postavené Minneapoliské veřejné knihovny.

Institut obdržel dary od Clintona Morrisona a Williama Hooda Dunwoodyho, mimo jiné na svůj stavební fond. V roce 1911 daroval Morrison pozemek, na kterém byla dříve rodinná Villa Rosa, na památku svého otce, Doriluse Morrisona.

Nové muzeum, navržené firmou McKim, Mead a White, bylo otevřeno v roce 1915. Budova byla uznána jako jeden z nejlepších příkladů architektonického stylu Beaux-Arts v Minnesotě. Historik umění Bevis Hillier uspořádal v muzeu výstavu Art Deco, která proběhla od července do září 1971, a která vyvolala opětovný zájem o tento umělecký styl. Objekt byl původně zamýšlen jako první z několika úseků, ale v tomto stylu byla postavena pouze přední část. Několik doplňků bylo následně postaveno podle jiných plánů, včetně toho z roku 1974, kterou doplnil Kenzó Tange. Rozšíření navržené Michaelem Gravesem bylo dokončeno v červnu 2006. Před posledním rozšířením bylo součástí stálé výstavy pouze 4 procenta z celkových téměř 100 000 objektů muzea; nyní⁽²⁰¹⁹⁾ je toto číslo 5 procent.[2][3] Společnost Target Corporation, po které je pojmenováno nové křídlo, byl největším dárcem, jehož hlavní dar byl více než 10 miliónů dolarů.[2]

V roce 2015 se ústav přestavěl a upustil ze svého názvu poslední „s“, stal se z něj Minneapolis Institute of Art a propagoval používání zkratky Mia místo akronymu MIA.[4][5]

Kaywin Feldman se stala ředitelkou a prezidentkou Institutu v roce 2008. Během jejího funkčního období se návštěvnost zdvojnásobila, propagoval se digitální přístup a byly přijaty programy sociální spravedlnosti. V prosinci 2018 byla jmenována další ředitelkou národní galerie umění ve Washingtonu, do této funkce nastoupila v březnu 2019.[6][7]

Muzeum představuje encyklopedickou sbírku přibližně 80.000 objektů[8] v rozmezí přes 5000   let. Jeho sbírka zahrnuje obrazy, fotografie, tisky a kresby, textil, architekturu a dekorativní umění. Jsou tam sbírky afrického umění, umění z Oceánie a Ameriky a obzvláště silná je sbírka asijského umění, nazývaná jako “jedna z nejlepších a nejkomplexnějších asijských uměleckých sbírek v zemi”.[9] Asijská sbírka zahrnuje čínskou architekturu, čínský nefrit,[10] bronzové sošky a keramiku.[9]

Institut vlastní dům Purcell-Cutts House, stojící východně od Lake of the Isles. Dům byl navržen společností Purcell & Elmslie a je mistrovským dílem architektury školy prérijní architektury. Muzeum ho daroval Anson B. Cutts junior, syn druhého majitele. Dům je k dispozici pro výlety druhý víkend každého měsíce.[11][12]

Za účelem povzbuzení soukromé sbírky a pomoci při získávání důležitých uměleckých děl vytvořilo muzeum „spřízněné skupiny“, které jsou v souladu se sedmi kurátorskými oblastmi muzea. Skupiny plánují přednášky, sympozia a cestování pro členy. V muzeu je k vidění řada pravidelných výstav, které představují putovní sbírky z jiných muzeí. Mnohé z těchto výstav financují místní obchodní partneři. Muzeum hostí Minnesota Artists Exhibition Program, umělecký program věnovaný vystavováním děl umělců, kteří žijí v Minnesotě.[13] Knihovna muzea obsahuje více než 60 000 svazků o historii umění a umění. Knihovna je přístupná veřejnosti.[14]

• 
  Lucas Cranach starší, Portrét Moritze Buchnera, 1518
• 
  Lucas Cranach starší, Anna Buchner, asi 1520
• 
  Master of the Embroidered Foliage, Madona a dítě v krajině, 1492–1498
• 
  Lucas Cranach starší, Madona a dítě s vínem, asi 1537
• 
  Marie Louise Elisabeth, Vigée-Le Brun, Portrait de la comtesse Maria Theresia Bucquoi
• 
  Alexander Roslin, The Comtesse d'Egmont Pignatelli in Spanish Costume, 1763
• 
  Joshua Reynolds, Mrs. Froude, née Phyllis Hurrell playing an English guitar
• 
  Joshua Reynolds, The Countess of Strafford, 1745
• 
  Luis de Morales, Man of Sorrows, asi 1560
• 
  Bartolomè Esteban Murillo, Penitent Magdalene, asi 1665
• 
  Gerard van Honthorst, The Denial of St Peter, 1622
• 
  El Greco, Cleansing of the Temple, 1571
• 
  Jacob Willemsz Delff, Allegory of the Four Elements, asi 1600
• 
  Jean Siméon Chardin, The Attributes of Art, 1766
• 
  François Clouet, The Bath of Diana, 1550–1560
• 
  Hendrick ter Brugghen, Card players, 1623
• 
  Frederic Leighton, Jonathan Token to David, asi 1868
• 
  Édouard Manet, Kuřák, 1866
• 
  Robert Koehler, Portrait of Alvina Roosen, 1900
• 
  Claude Joseph Vernet Imaginary Landscape, italská přístavní scéna, 1746
• 
  Vincent van Gogh, Olive Trees Saint-Rémy, listopad 1889
• 
  Paul Signac, Bénédiction des thoniers à Groix, 1923
• 
  Camille Pissarro, Place du Théâtre Français, Paris, Rain, 1898
• 
  Paul Gauguin, Under the Pandanus II, 1891