Mimozemský život

Předpokládá se, že by ve Sluneční soustavě mohl existovat na několika planetách nebo jejich družicích. Za kandidáty vesmírných těles Sluneční soustavy, která by mohla být nositeli mimozemského života, se považují:

• Mars,[1]
• Venuše,[2]
• Jupiterův měsíc Europa[3]
• Saturnův měsíc Titan.[4] a Enceladus.

To, že by mimozemský život mohl (ba dokonce měl) existovat i v jiných hvězdných systémech a jiných galaxiích, lze odvodit z tzv. Drakeovy rovnice, která stanovuje pravděpodobnost pro inteligentní mimozemský život. U exoplanet je jejich zkoumání a pozorování teprve v začátcích a v podstatě jen na základě nepřímých projevů. Současnými technologiemi totiž není možno přímo pozorovat exoplanety, tím spíše pak potenciální projevy mimozemského života na nich. Lze pouze odhadnout, zdali ta která dosud objevená exoplaneta má potenciální podmínky pro uchycení života, tedy zejména přítomnost vody v tekutém stavu (z dlouhodobého hlediska).

Lidské poznání vesmíru ale sahá pouze do jeho nejbližšího okolí a tak definitivně vyvrátit, nebo podpořit myšlenku mimozemského života prozatím není v technických možnostech lidstva.

Myšlenka existence mimozemského života rozděluje společnost na dva tábory, kde proti sobě zpravidla stojí představitelé vědecké obce jako jeho zastánci (ale ani vědecká obec není názorově jednotná) a na straně druhé náboženští představitelé, kteří věří v jedinečnost pozemského života. Odborníci nyní již většinou nezavrhují možnost existence mimozemského života, ale spíše jsou přesvědčeni o tom, že ho lidstvo zatím nenašlo a že toto je otázkou času.

Většina vědců předpokládá, že mimozemský život na jiné planetě by byl potenciálně rozdílný od toho pozemského, jelikož by se vyvíjel vlastní cestou evoluce a za rozdílných podmínek, které by na organismy působily. Předpokládá se ale na základě hypotézy panspermie, že život i jinde ve vesmíru by měl vycházet z podobných stavebních bloků a z podobných principů, a tak by měl být částečně podobný tomu, co známe zde na Zemi.[5]

Vědní disciplíny, které se zabývají zkoumáním mimozemského života, se nazývají astrobiologie či xenobiologie. Vzhledem k tomu, že se do současnosti nepodařilo objevit žádnou mimozemskou formu života, ať už ve formě bakterie, či vyššího živočicha, tak se jedná pouze o teoretické vědní disciplíny, které jsou založeny na studiích pozemských organismů, pozorování vesmíru, předpokladech a spekulacích. V roce 2014 Seth Shostak a Dan Werthimer předložili výboru kongresu USA pro vědu, vesmír a technologie prohlášení, že mimozemský život je možné objevit do 20 let, pokud k tomu bude dostatek finančních prostředků.[6]

Europa - těleso, u kterého je největší pravděpodobnost mimozemského života ve Sluneční soustavě

Disk nesený na sondách Voyager, které byly vyslány k cizím světům

Vědci hledají mimozemský život již po desetiletí, co jim to moderní technika umožňuje. Dnes se jejich hledání dělí na dvě hlavní větve.

Hledání a výzkum mimozemského života a setkávání se s jeho inteligentními formami (s mimozemšťany), se stalo předmětem celého odvětví literatury, a to sci-fi (z anglického science fiction), které zažilo rozmach v průběhu 50. let, a další během „vesmírného soupeření“ Spojených států amerických a Sovětského svazu, v průběhu Studené války.

Tento směr nezůstal pouze u literatury, do dnešních dnů se zrodilo např. několik úspěšných seriálů (např. Star Trek, Hvězdná brána, Futurama aj.) a mnoho filmů.