Miloslav Cicvárek

Miloslav Cicvárek (1. října 1927 Písek15. července 2007 České Budějovice[1]) byl český malíř, grafik,[2] sochař a restaurátor.[3]

Miloslav Cicvárek
Miloslav Cicvárek při zahájení Červené výstavy v Českých Budějovicích 17. března 1999
Narození1. října 1927
Písek
Československo Československo
Úmrtí15. července 2007 (ve věku 79 let)
České Budějovice
Česko Česko
Povolánímalíř, grafik
PříbuzníJiří Cicvárek (bratranec)
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Miloslav Cicvárek se narodil 1. října 1927 v Písku.[3] K malířství dospěl soukromým studiem.[4] Vystudoval reálné gymnázium v Písku, kde pod vedením profesora Jaroslava Divíška získal vědomosti o umění. Od roku 1959 pak svoje práce vystavoval.[5] Na jeho umělecké cítění měla vliv Skupina 42, jejíž výstavu absolvoval v Praze už v roce 1943. O rok později ho oslovilo dílo Jana Zrzavého a Kamila Lhotáka. Oba malíři ovlivnili jeho prvopočáteční tvorbu. Na počátku 50. let vytvářel jednoduše komponovaná zátiší i jednoduchá kompoziční schémata a krajinářské motivy. Používal vlastní výrazové techniky a barevnost. Na přelomu 50. a 60. let byl charakteristický smyslovostí a konkrétním racionalismem. V roce 1959 se stal členem Svazu jihočeských výtvarných umělců. Dále byl součástí skupiny výtvarníků Skupina 62, která vystavovala v Domě umění v Českých Budějovicích v roce 1962. Období Moderního realismu začalo v roce 1967.[6] V roce 1968 uspořádal první samostatnou výstavu s názvem Obraz, diagramy v Galerii Lidové demokracie[7] v Praze[8] a získal 1. cenu Joana Miró v Barceloně. Vytvářel vlastní optický prostor kresby zvané monotyp. Po Pražském jaru přestal téměř na osm let[8] vystavovat a v letech 1975 až 1982 se nevěnoval malířství vůbec. Na místo toho restauroval.[7] Od roku 1995 byl členem vídeňské skupiny Gesellschaft bildender Künstler Österreichs. Miloslav Cicvárek zemřel 15. července 2007 v Českých Budějovicích.[1]

Dílo

Tvorbu Miloslava Cicvárka můžeme rozložit do třech linií, jejichž pojítkem byla výrazná barevnost. Během 50. – 60. let 20. století, tzv. období jednoduché abstrakce, se zabýval převážně figurální a žánrovou malbou a krajinomalbou. Tvořil jednoduše komponovaná zátiší a používal vlastní výrazové techniky i kolorit. Měl smysl pro rytmické členění plochy a zároveň schopnost metodické organizace prvků dle geometrické osnovy. Jeho první velké dílo, olejomalba na plátně zvaná Panorama města Písek s Kamenným mostem, kostelem Narození Panny Marie a přemyslovským hradem, vzniklo v roce 1949. Počátkem 60. let v jeho tvorbě převládala jednoduchá kompozice s výraznou a silnou obrysovou konturou. Objekty i figury vytvořené v jednoduchých geometrických zkratkách. Známé jsou obrazy Matka s dítětem (1960), Hřbitov v horách (1960), Pasáž (1960), Noc (1961), Žena (1962), Krajina (1962). Přelom 50. a 60. let, tzv. období geometrické abstrakce, se vyznačoval racionálním postojem a smyslovostí tvůrce. Témata přecházejí z interiéru do exteriéru městské periférie. Geometrický projev podtrhovala autorova vizuální citlivost. Obrazy tvořily jednoduchou osnovu složenou z vertikál a horizontál často kombinovaných s kruhem např. Sloup se světlem (1963), Kruhy I-V (1964–1967), Diagram I-III (1965). V první polovině 70. letech malíř vytvořil svoji novou koncepci a nový pohled na umění i realitu. Snažil se o překonání dvojrozměrnosti obrazu pomocí vrstvení objektů, ploch a barev. Materiálová struktura jeho obrazů byla dominantní, tvorba se stala hrou a jejím hlavním tématem byl motiv lidské figury, který otvírá nový prostor v novém čase. Tak vzniklo i třetí období nové figurace a realismu pop-art, obrazy s gestem. Do této skupiny patří například Hlavy (1970), Objekty (1970–1995), Malováno přes rám. Asi od roku 1975 Miloslav Cicvárek netvořil. Po roce 1980 oživil princip multiplikace sérií ženských portrétů a figur a znovu navštívil Francii, která ho inspirovala k tvorbě Pařížského cyklu (1981), Červeného cyklu (1995–1998), figurálního cyklu Malíř a model (1990–1993) a cyklu Pocty (1994–2001). Poslední tvůrčí etapu reprezentuje cyklus Šedá v šedé (2001–2002).

Autorské výstavy

  • 1965 Grafika 65, Prácheňské muzeum, Písek
  • 1968 Obrazy, diagramy, Galerie Lidové demokracie, Praha
  • 1973 Obrazy a objekty, Galerie Jaroslava Krále, Brno
  • 1978 Miloslav Cicvárek, Výstavní síň Krajského střediska památkové péče a ochrany přírody, České Budějovice
  • 1981 Miloslav Cicvárek, zámek Nové Hrady, Nové Hrady
  • 1983 Obrazy / objekty, Bechyňská brána, Tábor
  • 1988 Obrázky z Paříže, Výstavní síň Krajského střediska památkové péče a ochrany přírody, České Budějovice
  • 1991 Malá provozní inventura, Dům kultury ROH, České Budějovice
  • 1997 Obrazy a objekty, Galerie Maecenas, Plzeň
  • 1997 Kresby, obrazy, objekty Městská galerie Art Club, Týn nad Vltavou
  • 2000 Miloslav Cicvárek, Künstlerhaus Wien, Vídeň
  • 2000 Červené výstavy Miloslava Cicvárka, Galerie Nová síň, Praha
  • 2001 Červená výstava, Galerie G, Olomouc
  • 2002 Miloslav Cicvárek, Wortnerův dům, České Budějovice
  • 2002 Les hommages, Galerie Fronta, Praha
  • 2005 Obrazy nejen z Červeného cyklu, Galerie La Femme, Praha

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Miloslav Cicvárek [online]. Archiv výtvarného umění [cit. 2021-03-20]. Dostupné online.
  2. CICVÁREK MILOSLAV [online]. eSTAROŽITNOSTI.cz [cit. 2021-03-20]. Dostupné online.
  3. Cicvárek Miloslav (Písek 1927–2007) - Galerie Kroupa [online]. Galerie Kroupa [cit. 2021-03-20]. Dostupné online.
  4. Miloslav Cicvárek [online]. Aukční Galerie Platýz [cit. 2021-03-20]. Dostupné online.
  5. O nás – Antik Mape [online]. [cit. 2021-03-20]. Dostupné online.
  6. TETIVA, Vlastimil. Miloslav Cicvárek. 1. vyd. Hluboká nad Vltavou: Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou, 2002. ISBN 80-85857-59-6.
  7. KUNOVSKÁ, Kateřina. Miloslav Cicvárek vystavuje svůj malířský cyklus nazvaný "Pocty". Český rozhlas Vltava [online]. Český rozhlas, 2002-10-31 [cit. 2021-03-20]. Dostupné online.
  8. Miloslav Cicvárek, Výstavy/akce [online]. Archiv výtvarného umění [cit. 2021-03-20]. Dostupné online.

Literatura

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.