Milivoj Husák

V letech 1965-69 navštěvoval Střední školu uměleckých řemesel v Brně, potom studoval dva roky na pražské AVU, kterou v době normalizace nedostudoval.[1] Pracoval jako designer nábytku, spolupracoval s památkovou péčí, léta 1978 – 1985 strávil v dělnických profesích.[2] Významným impulzem k jeho vlastní tvorbě bylo setkání s dílem Bohuslava Reynka a brněnského básníka Karla Křepelky.

Jeho malířská tvorba v 80. letech je poznamenána barokní inspirací a naturalistickým pojetím postavy; v letech 90. se však přesouvá k abstraktním kompozicím využívajícím různých symbolů a znaků a nalézajícím náměty v duchovních tradicích Evropy, především křesťanství, judaismu a alchymii.[3] Jeho pozdější tvorba je ve znamení "paradoxního zobrazování světla"[1]. Věnuje se realizaci sakrálních interiérů, oltářních obrazů a křížových cest. Jako scénograf spolupracoval s brněnskými divadly Husa na provázku, pro něž navrhl v roce 1982 – 1983 scénickou podobu představení „Labyrint světa a lusthauz srdce“[2], a s Divadlem u stolu.[1]

Ilustroval též duchovní knihy Thomase Mertona nebo Tomáše Kempenského.[4]