Milan Píka

Narodil se v roce 1922 v Hranicích na Moravě, po obsazení nacistickým Německem uprchl s matkou do Rumunska za svým otcem Heliodorem Píkou. Později odcestoval do Francie, kde vstoupil do československého zahraničního odboje a stál u zrodu československé zahraniční armády. Než však mohl kvůli svému věku nastoupit, byla Francie Německem dobyta.

Po pádu Francie odcestoval do Spojeného království, kde se vstoupil do Royal Air Force. Kvůli zrakové vadě se nemohl stát pilotem, ale sloužil zde u pozemního personálu.

Po válce se na popud svého otce dal na studium, studoval právo na Karlově univerzitě. Po komunistickém převratu byl jako kapitán československé armády a pracovník ministerstva obrany v roce 1948 uvězněn. Byl obviněn z přípravy únosu svého otce a spolupráce s britskou rozvědkou. Oficiálně pro nedostatek důkazů byl obvinění zproštěn, ale jako persona non grata byl vyloučen ze studií, degradován a získal umístěnku v dolech v Jáchymově. Nakonec se jáchymovskému trestu vyhnul, když se odstěhoval na Slovensko.[2]

Jeho otec byl v roce 1949 popraven ve vykonstruovaném soudním procesu,[3] přičemž on sám usiloval od té doby o očištění jména svého otce jako oběti justiční vraždy.[4] Nakonec se mu to povedlo až ve společensky volnějších 60. letech, poté co mu generál Ludvík Svoboda navrhl,[5] aby žádal o soudní rehabilitaci.[6]

V roce 2014 jej slovenský prezident Gašparovič a český prezident Zeman současně povýšili do hodnosti brigádního generála. Byl tedy jediným generálem dvou armád – české a slovenské.[7]

Zemřel v březnu 2019 ve věku 96 let. V říjnu 2019 jej Městský soud v Praze rehabilitoval, neboť potvrdil, že komunistické obvinění z přípravy únosu, na jehož základě byl v roce 1948 uvězněn, bylo nezákonné. Ačkoliv Milan Píka za svého života bojoval za nápravu křivd komunistické justice, o jeho vlastní rehabilitaci musela požádat až jeho dcera, Dagmar Sedláčková.[8]