Mikulin AM-3

Mikulin AM-3 (také značený RD-3M) byl proudový motor vyvinutý v SSSR pod vedením Alexandra Mikulina.

AM-3
TypProudový motor
VýrobceZávod č. 16 (Kazaň)
Hlavní použitíTupolev Tu-16
Mjasiščev M-4

Vývoj výkonného jednohřídelového motoru začal v roce 1948. V roce 1947 byly delegaci sovětských specialistů na motory ve firmě Rolls-Royce předvedeny motory Nene a Derwent. Při této návštěvě Mikulinův zástupce Zubcov náhodou zahlédl části nového motoru Avon s axiálním kompresorem. Jak se často tvrdí, nebylo to pro Rusy nic nového, neboť již v roce 1946 měli model německého motoru Junkers 012, který konstrukcí i výkonem odpovídal tehdejšímu Avonu. Zubcov vyvinul svůj vlastní axiální kompresor pro budoucí AM-3 během roku 1948. Vývojové práce byly ukončeny v polovině roku 1949, hotové výkresy byly k dispozici do konce roku a sériová výroba byla zahájena v roce 1950. Do roku 1963 bylo v závodech č. 16 v Kazani a č. 19 v Permu vyrobeno 3534 exemplářů AM-3.[1]

Motor se dočkal použití v různých verzích strojů Tupolev Tu-16, Tupolev Tu-104, Mjasiščev M-4. Měl jednostupňový nízkotlaký a osmistupňový vysokotlaký kompresor, také dvoustupňovou vysokotlakou turbínu. S pomocí teorie podobnosti Mikulin krátce nato z AM-3 vyvinul proporcionálně menší AM-5 (také značený RD-5), který byl dokončen v roce 1950 a vyráběn od roku 1953. Používal se například v letounu Jak-25 a (opět upravený a nyní označovaný jako Tumanskij RD-9) v MiGu-19.

Varianty
AM-3
první produkční verze
AM-3A
AM-3D
verze pro letoun M-4 o tahu 85,6 kN
AM-3M-200
AM-3M-500, AM-3M-500A: další verze o tahu 93,1 kN
WP-8
čínská kopie AM-3 o tahu 91,3 kN pro letouny Xian H-6 (kopie Tu-16)

Specifikace

Technické údaje
  • Typ: proudový motor
  • Délka: 5 380 mm
  • Průměr: 1 400 mm
  • Hmotnost suchého motoru: 3 100 kg

Součásti
  • Kompresor: Axiální, jednostupňový nízkotlaký, 8stupňový vykotlaký
  • Spalovací komora: trubková, 14 plamenců
  • Turbína: axiální dvoustupňová

Výkony
  • Maximální tah: 85,3 kN
  • Celkový poměr stlačení: 10,8
  • Obtokový poměr: 1
  • Průtok/hltnost vzduchu: 150 kg/s
  • Teplota plynů před turbínou: 860 °C
  • Měrná spotřeba paliva: 0,932 kg (kN•h)
  • Poměr tah/hmotnost: 4,53

Odkazy

Reference
  1. Das große Buch der sowjetischen Luftfahrt 1920–1990. Bad Langensalza: Rockstuhl ISBN 978-3-95966-403-5. S. 362.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.