Mikuláš Pružinský

Narodil se do šlechtické rodiny stoličního účtovního revizora/kontrolora (exactor comitatensi) Mikuláše Pružinského, původem z Německé Ľupče a Aurélie, roz. Lavotta, původem z Ružomberku. Dva týdny po narození byl pokřtěn jako Nicolaus Joannes Nep Paulus - Mikuláš po otci, Pavol po kmotru, kterým byl advokát Pavol Pružinský.[1]

V parlamentních volbách v roce 1929 získal mandát v Národním shromáždění. Obhájil ho v parlamentních volbách v roce 1935, nyní již za Autonomistický blok, jehož vznik iniciovala Hlinkova slovenská ľudová strana. Poslanecké křeslo si oficiálně podržel do zrušení parlamentu 1939.[2]

Profesí byl statkář. Podle údajů z roku 1935 bydlel v obci Mitošiny.[3]

V prosinci 1938 byl zvolen ve volbách do Sněmu Slovenskej krajiny.[4] Tehdy se začal také angažovat i na vládní úrovni, nejprve v autonomní slovenské vládě. V třetí vládě Jozefa Tisa byl od ledna 1939 ministrem průmyslu.[5] V únoru 1939 jednal společně s ministerským kolegou z autonomní vlády Ferdinandem Ďurčanským v Berlíně s předním nacistickým politikem Hermannem Göringem.[6]

Po vzniku nezávislého Slovenska byl ve čtvrté vládě Jozefa Tisa ministrem financí a tento post si udržel i ve vládě Vojtecha Tuky a vládě Štefana Tisa.

18. června 1945 se československý velvyslanec v USA Vladimír Hurban oficiálně obrátil na vládu Spojených států amerických s žádostí o vydání některých válečných zločinců z řad exponentů slovenského státu. Mezi nimi byl i Pružinský.[7]