Micubiši Ki-15

Micubiši Ki-15 (spojenecké kódové označení „Babs“) byl japonský dvoumístný jednomotorový celokovový dolnoplošník s pevným kapotovaným podvozkem ostruhového typu, který jako průzkumný letoun používalo japonské císařské armádní letectvo. Dlouhé značení u armádního letectva bylo 97-šiki šireibu teisacuki (九七式司令部偵察機 ~ velitelský průzkumný letoun typu 97). Japonské císařské námořní letectvo přijalo tento letoun do výzbroje jako C5M, respektive 98-šiki rikudžó teisacuki (九八式陸上偵察機 ~ pozemní průzkumný letoun typu 98), a používalo ho pro operace z pozemních základen.

Micubiši Ki-15/C5M
Micubiši Ki-15-II[1]
Určeníprůzkumný letoun
VýrobceMicubiši Džúkógjó Kabušiki Kaiša
ŠéfkonstruktérFumihiko Kono[2]
První let1936
Zařazeno1937 Ki-15-I
1938 C5M1
UživatelJaponské císařské armádní letectvo
Japonské císařské námořní letectvo
Vyrobeno kusů489 celkem:
439 Ki-15 všech verzí
20 C5M1
30 C5M2[3]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vznik

Letoun Ki-15 vznikl na požadavek armádního letectva na strategický průzkumný stroj, který by byl schopen při rychlosti 450 km/h pronikat až 1000 km nad nepřátelské území. Jednomotorový letoun měla chránit především jeho rychlost a jediný pohyblivý kulomet Typ 89 ráže 7,7 mm. Práce na novém typu zahájila společnost Micubiši z Nagoji v červenci 1935.

Vývoj

První prototyp, poháněný hvězdicovým devítiválcovým motorem Nakadžima Ha-8 o výkonu 551 kW, vzlétl v roce 1936. Jediným nedostatkem byl špatný výhled pilota kupředu při pojíždění, vzletu a přistání. Prototyp dosáhl rychlosti 481 km/h v 4000 m, čímž převýšil požadované parametry. Armádní letectvo jej objednalo jako velitelský průzkumný letoun vzor 97 model 1 (Ki-15-I).

První ze zdokonalených strojů Ki-15-II (vzor 97 model 2) s dvouhvězdicovým motorem Micubiši Ha-26-I o 662 kW byl zalétán v červnu 1938. Výkonnější pohonná jednotka o menším průměru zlepšila výhled kupředu a zároveň umožnila nové verzi dosáhnout rychlosti 510 km/h.

Úspěchy typu Ki-15 nad čínským územím vedly i námořní letectvo k objednání stejné konstrukce. Jedním z důvodů byla i naléhavá potřeba dálkového průzkumného letounu, který nemohl být dodán v patřičném časovém termínu z nového vývoje. V roce 1938 tak objednalo 20 exemplářů s označením C5M1 (vzor 98 model 1) s motorem Micubiši Zuisei 12 o výkonu 643 kW.

Dalších 30 strojů vzniklo ve verzi C5M2, které byly výrazně modifikovány pro požadavky námořnictva. Zatížení letounu stouplo natolik, že byly i s výkonnějším motorem Nakadžima Sakae 12 o 689 kW pomalejší.

V roce 1939 vznikl z popudu armádního letectva Ki-15-III s pohonnou jednotkou Micubiši Ha-102 o výkonu 772 kW s třílistou vrtulí. Dosáhl rychlosti 530 km/h, ale jeho sériová výroba již nebyla zahájena.

Nasazení

Micubiši Karigane (J-BAAL)

Druhý prototyp, patřící tiskovému koncernu Asahi šimbun a pojmenovaný Kamikaze (~ Božský vítr), vykonal jako civilní dálkový letoun Micubiši Karigane I (imatrikulace J-BAAI) etapový přelet z Japonska do Londýna. Akce se konala ve dnech 6. až 9. dubna 1937 při příležitosti korunovace krále Jiřího VI. Piloti Iinuma a Cukagoši urazili vzdálenost 15 353 km za 51 h 17 min a 23 s čistého letového času průměrnou rychlostí 162,8 km/h. Mezinárodní letecká federace (FAI) tento výkon uznala za světový rekord. Rovněž Ki-15-II odebral jako Karigane II civilní sektor.

Armádní letectvo převzalo první sériové kusy Ki-15-I v květnu 1937. Osvědčily se při bojích v Číně, kde proti nim letectvo Čínské republiky nedokázalo s výjimkou letounů Polikarpov I-16 nasadit účinnou stíhací ochranu.

Počátkem války v Tichomoří používaly ještě obě letecké složky Ki-15 i C5M, které operovaly především v oblasti Malajska během bitvy o Malajsko a při průniku Japonců na jih. Dne 10. prosince 1941 objevil jeden C5M2 britské válečné lodě HMS Repulse a HMS Prince of Wales, na které navedl bombardéry japonského námořního letectva, které obě plavidla potopily. Se vzrůstající silou spojeneckého letectva ztrácely Ki-15 i C5M na účinnosti. Protože nebyly vybaveny ochranou osádky ani palivových nádrží, byly jejich ztráty tak velké, že byly zbylé stroje staženy do zázemí. Používaly se pří výcviku a jako kurýrní velitelské letouny. Na sklonku války byly využity při sebevražedných akcích.

Hlavní technické údaje

Micubiši Karigane I (J-BAAI) „Kamikaze“
Micubiši Karigane II (J-BACL)

Údaje platí pro Ki-15-II[4]

  • Osádka: 2 (pilot a pozorovatel/radista)[5]
  • Rozpětí: 12,00 m
  • Délka: 8,70 m
  • Výška: 3,34 m
  • Nosná plocha: 20,36 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 1592 kg
  • Vzletová hmotnost: 2189 kg

Výkony

  • Maximální rychlost ve výšce 4330 m: 510 km/h
  • Cestovní rychlost: 420 km/h
  • Výstup na výšku 5000 m: 6,8 min
  • Dostup: 10 000 m
  • Dolet: 2400 km

Výzbroj

Odkazy

Reference

  1. FRANCILLON, René J. Japanese Aircraft of the Pacific War. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1994. ISBN 0-87021-313-X. S. 151. (anglicky) Dále jen Francillon.
  2. Francillon, str. 150
  3. Francillon, str. 155
  4. Václav Němeček, Mitsubishi Ki-15, Letectví+Kosmonautika, 1985, str. 29, č.4
  5. Francillon, str. 154

Literatura

  • FRANCILLON, René J. Japanese Aircraft of the Pacific War. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1994. ISBN 0-87021-313-X. Kapitola Mitsubishi Ki-15 and C5M, s. 149 až 155. (anglicky)
  • NĚMEČEK, Václav. Mitsubishi Ki-15 (C5M). Letectví a kosmonautika. Únor 1985, roč. LXI., čís. 4, s. 29.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.