Michajlovský hřbitov v Jekatěrinburgu

Pietní místo bylo založeno v roce 1865 pod názvem „Новое кладбище“ („Nový hřbitov“). V letech 1886–1890 byl v areálu hřbitova vybudován pravoslavný hřbitovní kostel Všech svatých. Prostředky na jeho výstavbu věnoval kupec Fjodor Alexejevič Michajlov, podle kterého pak začali místní občané nazývat celý hřbitov.[1] První vklad ve výši 500 rublů složil Michajlov již v roce 1885, kdy se zotavil z těžké nemoci, později před svou smrtí v roce 1886 přidal ještě 300 rublů. Menšími částkami přispěli Alexandr Volkov, Jakov Andrejev a mnozí další jekatěrinburští kupci. Donátorům bylo vyhrazeno místo posledního odpočinku poblíž kostela. Celkové náklady na výstavbu chrámu činily 12 000 rublů. Kostel Všech svatých vysvětil 17. června 1900 biskup jekatěrinburský a irbitský Polykarp.[1]

V roce 1918 kostel vyhořel, opravy trvaly dva roky. Během oprav byl interiér kostela vyzdoben nástěnnými malbami, které vytvořeny podle námětů slavného ruského malíře Viktora Michajloviče Vasněcova.[1] Kostel byl nepřístupný mezi roky 1941–1944, v roce 1945 byl opět vysvěcen.[2] Podruhé byl uzavřen v roce 1961, zařízení kostela bylo poničeno a rozkradeno. Od roku 1965 sloužil kostel jako květinový stánek s nabídkou pohřebních věnců.[2] Hřbitovní kostel Všech svatých na Michajlovském hřbitově byl obnoven po roce 1989, potřetí ve své historii byl vysvěcen v listopadu roku 1990.[1] Při kostele působí nedělní škola a od roku 1997 také středisko místní charity, poskytující pomoc všem potřebným.

Na hřbitově se pohřbívalo od roku 1865 do roku 1960, později zůstala pouze možnost ukládat urny s popelem zesnulých do rodinných hrobů. V druhé polovině 20. století se dvakrát, a to v 50. a pak v 80. letech, orgány sovětské moci pokoušely hřbitov zlikvidovat.

Hřbitov se nachází na Bljucherově ulici (původním názvem Берёзовский тракт) v městském obvodu Kirovskij rajon (Кировский район). Adresa kostela Všech svatých je Екатеринбург, улица Блюхера 6, hřbitov má adresu улица Блюхера 4.[2] Samotný hřbitov je poněkud zanedbaný, poblíž hlavního vchodu do areálu je umístěno nové kolumbárium.[3]

Původně měl hřbitov téměř čtvercové rozměry 330 × 350 metrů. Odhaduje se, že je zde pohřbeno kolem 18 000 osob, z nichž zhruba 7 000 není identifikováno. Mezi občany města, kteří byli pohřbeni na Michajlovském hřbitově, avšak místo uložení jejich ostatků není známo, je i významný uralský fotograf a filmový dokumentarista Veniamin Metenkov, zesnulý v roce 1933. Na Michajlovském hřbitově je uložena řada dalších představitelů společenského a vědeckého života města Jekatěrinburgu a Sverdlovské oblasti, jako například geolog a mineralog, profesor Konstantin Matvějev, geologové Volf a Olerskij nebo hudební skladatel Markian Frolov.

Na hřbitově byli pochováváni i někteří duchovní představitelé jekatěrinburského chrámu svaté Kateřiny. V letech druhé světové války zde bylo pohřbeno celkem 276 vojáků a důstojníků, zemřelých v jekatěrinburských nemocnicích na následky zranění. Jejich pozůstatky však byly z rozhodnutí sovětských orgánů v roce 1981 přemístěny do společného hrobu na Širokorečenském hřbitově.[3] V roce 1959 bylo na Michajlovském hřbitově v sektoru č. 17 pochováno sedm z devíti mladých lidí, studentů Uralského polytechnického institutu, členů výpravy Igora Ďatlova, kteří za záhadných okolností zahynuli během přenocování na úbočí hory Cholat Sjachl (Холат-Сяхл) v oblasti Severního Uralu. V roce 2013 byl na tomto místě pohřben i Jurij Judin, desátý účastník Ďatlovovy expedice, který jako jediný tragédii přežil, protože kvůli zranění nohy musel výpravu předčasně opustit. Zbylí dva účastníci Ďatlovovy výpravy Zolotarev a Krivoniščenko jsou pochováni na Ivanovském hřbitově.[3]

V roce 2008 byl na Michajlovském hřbitově vystavěn pomník československým legionářům, padlým v Jekatěrinbugu během ruské občanské války.[3] Padlí legionáři byli v průběhu bojů pohřbíváni na vyhrazeném místě Michajlovského hřbitova, avšak po vítězství Rudé armády a ústupu bělogvardějských sil byly hroby Čechoslováků poničeny a pietní místo pak sloužilo k pohřbívání dalších osob. Památník legionářů byl za účasti představitelů českého státu i města Jekatěrinburgu slavnostně odhalen 17. listopadu 2008, náklady na jeho vybudování ve výši 3,5 miliónu korun uhradila česká strana.[4][5] Zde pohřbení jsou evidováni v Centrální evidenci válečných hrobů vedené ministerstvem obrany.[6]

• 
  Hřbitovní kaple postavená po roce 1990
• 
  Kostel Všech svatých a přilehlé budovy
• 
  Památník věnovaný československým legionářům
• 
  Pomník obětem Ďatlovovy výpravy
• 
  Upravené prostranství před kostelem