Octomilka obecná

Octomilka obecná
	Octomilka obecná – sameček
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	členovci (Arthropoda);
Třída	hmyz (Insecta);
Řád	dvoukřídlí (Diptera);
Čeleď	octomilkovití (Drosophilidae);
Podčeleď	Drosophilinae;
Rod	octomilka (Drosophila); Fallén, 1823
Podrod	Sophophora;
Binomické jméno
	Drosophila melanogaster; Meigen, 1830[1]
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Octomilka obecná (dle Mezinárodních pravidel zoologické nomenklatury Sophophora melanogaster[2], obecně však známá jako Drosophila melanogaster) je druh dvoukřídlého hmyzu (Diptera) z čeledi octomilkovitých (Drosophilidae). Tyto tzv. „banánové“ nebo „ovocné mušky“ jsou využívány jako laboratorní zvířata nebo krmivo, ale především jako nejrozšířenější modelové organismy v biologii a v genetických studiích, fyziologii a evoluční biologii. Zástupci čeledi vrtulovití (Tephritidae) jsou také označování jako „ovocné mušky“, což někdy může vést k nedorozuměním (tato čeleď patří k významným škůdcům na pěstovaném ovoci). Druhové jméno melanogaster pochází z řečtiny a znamená „černobřichá“.

Pro laboratorní a chovatelské (krmivo) účely se z praktických důvodů často používá bezkřídlá mutace.

Původní (divoká) forma octomilky obecné má jasně červené oči a je dlouhá 2 až 3 mm. Vyskytuje se na kvasícím ovoci, marmeládách, ovocných šťávách apod. Beznohé larvy jsou dlouhé přibližně 7 mm a žijí v hnijící dužnině ovoce.

Sameček (vpravo) a samička D. melanogaster

Pohled shora

Pohled ze předu

Chov octomilky

Octomilky, kterým chovatelé říkají „vinné mušky“ jsou důležitým zdrojem potravy pro dravý hmyz, některé ryby, žáby a mláďata malých druhů ještěrů. Chovají se dvě formy octomilek – klasická, okřídlená, a se zakrnělými křídly (používá se častěji, je vhodnější jak pro chov tak manipulaci).

Optimální teplota pro chov je 25 °C, lze je chovat i při pokojové teplotě, ale jejich vývoj se prodlužuje. Naopak při vyšší teplotě, tj. 30 °C a více, začínají degenerovat.

Při optimální teplotě trvá jejich vývojový cyklus 8–10 dní. Z vajíček se larvy líhnou do 24 hodin, za 4 dny se 2× svlékají, potom se zakuklí a za 4 dny se líhnou dospělí jedinci.

Jejich jedinou nevýhodou je krátká životnost.

Embryonální vývoj

Tělní segmentace je ze všech živočichů asi nejrozvinutější u členovců a podrobně zkoumána byla u právě u octomilek. Octomilky jsou oblíbeným modelovým organismem genetiků, a proto není divu, že zde byl průběh segmentace popsán právě z molekulárního hlediska. Výraznou roli hraje v segmentaci těla hmyzu gen bicoid, který umožňuje již velmi záhy po oplození vajíčka rozlišit budoucí přední a zadní část embrya. Tento morfogen řídí spouštění dalších genů v jednotlivých tělních článcích, tyto geny se označují gap geny. Postupně se tím spouští čím dál jemnější kontrola nad jednotlivými oblastmi embrya.[3]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Drosophila melanogaster na anglické Wikipedii.

Meigen JW. Systematische Beschreibung der bekannten europäischen zweiflügeligen Insekten. (Volume 6). [s.l.]: Schulz-Wundermann, 1830. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-02-01. (German) Archivováno 9. 2. 2012 na Wayback Machine
Drosophila melanogaster vs. Sophophora melanogaster [online]. [cit. 2020-09-30]. Dostupné online. (anglicky)
CAMPBELL, Neil A.; REECE, Jane B. Biologie. Praha: Computer press, 2006. S. 1332.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu octomilka obecná na Wikimedia Commons

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] Meigen JW. Systematische Beschreibung der bekannten europäischen zweiflügeligen Insekten. (Volume 6). [s.l.]: Schulz-Wundermann, 1830. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-02-01. (German) Archivováno 9. 2. 2012 na Wayback Machine

[2] Drosophila melanogaster vs. Sophophora melanogaster [online]. [cit. 2020-09-30]. Dostupné online. (anglicky)

[campbell-3] CAMPBELL, Neil A.; REECE, Jane B. Biologie. Praha: Computer press, 2006. S. 1332.