Mezopotamská nížina
Mezopotamská nížina neboli Dolní Mezopotámie je aluviální nížina, která se rozkládá především na území Iráku, ale zasahuje i do Íránu a Kuvajtu. Byla vytvořena středním a dolním tokem řek Eufrat a Tigris a také jejich společným tokem Šatt al-Arab, ústícím do Perského zálivu. Ostatní místní toky jsou krátké a málo vodné, ústí často do bezodtokých pánví a v letním období vysychají a vytvářejí tak typická vádí. Říční síť je zde slabě vyvinuta.
| Mezopotamská nížina بلاد الرافدين | |
|---|---|
 | |
| Délka | 500 km |
| Šířka | 200 km |
| Rozloha | 150 000 km² |
| Nadřazená jednotka | Arabská deska |
| Sousední jednotky | Horní Mezopotámie, Íránská vysočina, Perský záliv, Arabský poloostrov |
| Podřazené jednotky | Al-Bádija l-Džanúbíja, Baní Sa'íd, Baní Rikáb |
| Světadíl | Asie |
| Stát |  Irák Kuvajt Írán |
| Horniny | říční usazeniny |
| Povodí | Eufrat, Tigris |
| Souřadnice | 31° s. š., 47° v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nížina má protáhlý tvar ze severozápadu k jihovýchodu. Po severovýchodní straně se z ní prudce zvedá pohoří Zagros, součást Íránské vysočiny. Přechod na jihozápadní straně je mnohem pozvolnější, vystupují zde skloněné plošiny Arabské platformy, úrodné půdy mizí a začíná poušť.
Nížina dostala jméno podle historicky významného území Mezopotámie. Jižní část je původně bažinatá s jezery, místy však byly bažiny vysušeny a přeměněny na zemědělskou krajinu. Pěstují se zde obilniny, bavlník a palma datlová. Těží se zde ropa.
Nad Bagdádem (nebo přesněji, nad městy Hít na Eufratu a Samarrá na Tigrisu) na ni navazuje Horní Mezopotámie, arabsky též zvaná Al-Džazíra („ostrov“).
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mezopotamská nížina na Wikimedia Commons