Meyer de Haan

Meyer de Haan, též Jacob Meyer de Haan, vlastním jménem Meijer Isaac de Haan (14. dubna 1852, Amsterdam24. října 1895, tamtéž) byl nizozemský malíř, představitel Pont-Avenské školy a uměleckého směru cloisonismu.

Meyer de Haan
Meyer de Haan: Autoportrét (cca 1889–1891)
Rodné jménoMeijer Isaac de Haan
Narození14. dubna 1852
Amsterdam, Nizozemsko
Úmrtí24. října 1895 (ve věku 43 let)
Amsterdam, Nizozemsko
Národnostnizozemská
Povolánímalíř
Hnutícloisonismus
Významná dílaLes Teilleuses de Lin (Labor)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se v bohaté židovské rodině majitele továrny na sušenky. Studoval náboženství, hudbu a umění. Jisté malířské úspěchy zaznamenal ve své vlasti při práci na obrazech se židovskou tematikou. V Amsterdamu maloval portréty a měl několik žáků (Joseph Jacob Isaacson, Louis Hartz and Baruch Lopes Leão de Laguna).

V zimě roku 1888 odjel v doprovodu svého žáka Isaacsona do Paříže, pokračovat ve studiu. Tam se setkal s Pissarrem, Theo van Goghem a Paulem Gauguinem, který se vrátil z návštěvy u Vincenta van Gogha v Arles. V roce 1889 de Haan doprovodil Gauguina a jeho přátele, malíře Paula Sérusiera a Charlese Filigera do Bretaně, nejprve do Pont-Avenu a pak do přímořského letoviska Pouldu. Tam bydleli v hostelu Buvette de la plage, kde de Haan spolu s Gauguinem vyzdobili papírové tapety v jídelně impresionistickými malbami.[p 1] De Haan zde navázal vztah s dcerou majitele Marií Henry, se kterou měl dceru Idu.

Theo van Gogh představil de Haana svému bratrovi Vincentovi a oba malíři si pak dopisovali. Vincent van Gogh, stejně jako Paul Gauguin oceňovali de Haanovo malířské dílo.

Gauguin přítele de Haana vícekrát portrétoval, vždy jako muže se šikmýma očima s liščím výrazem. V roce 1890 vznikl obraz Nirvana, Portrait de Meyer de Haan a ve stejné době i dřevěná plastika, která je vystavena v Musée des beaux-arts du Canada. [1] Dalším portrétem byl Meyer de Haan (Sous la lampe) (Meyer de Haan (Pod lampou) a stejnou de Haanovu podobu uprostřed tahitské přírody použil Gauguin na svém obraze Contes barbares (Barbarské pohádky) z roku 1902.

Když se Gauguin rozhodl opustit Pouldu a odjet do Tichomoří, chtěl de Haan odjet s ním, ale jeho rodina v Amsterdamu odmítla toto dobrodružství financovat. De Haan opustil Francii a vrátil se do Amsterdamu a Marii Henry a svoji dceru už nikdy neviděl. Později ale Marii Henry věnoval všechny své obrazy, které namaloval ve Francii. K jeho nejznámějším dílům patří obraz z roku 1889 Les Teilleuses de Lin (Labor) (Bretaňské ženy vochlující len (Práce). Meyer de Haan zemřel v Amsterdamu 24. 10. 1895 ve věku 43 let.

V domě, kde Marie Henry pronajímala malířům pokoje je dnes Maison-Musée du Pouldu. Kavárna s barem Buvette de la plage byla obnovena do svého bývalého vzhledu, původní nástěnné malby byly nahrazeny moderními reprodukcemi. Nyní je v provozu pod názvem Café de la plage.[2]

Výstavy

  • 2009 De verborgen meester Meijer de Haan, Joods historisch museum, Amsterdam
  • 2010 Meijer de Haan, le maître caché, Musée d'Orsay, Paříž[3].

Galerie

Odkazy

Poznámky

  1. Ve 20. letech 20. století byly tapety sejmuty, zrenovovány a prodány.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Meijer de Haan na anglické Wikipedii.

  1. Portrait de Meyer de Haan, 1889-1890. www.gallery.ca [online]. [cit. 2016-11-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-08.
  2. La Buvette de la Plage
  3. Exposition musée d'Orsay 2010

Literatura

  • CARIOU, André. Les Peintres de Pont-Aven. [s.l.]: Editions Ouest-France, 1999. 137 s. ISBN 978-2737325175. (francouzsky)

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.