Metoposaurus

Metoposaurus je dávno vyhynulým rodem temnospondylního obojživelníka, žijícího v období svrchního triasu na území Severní Ameriky a Evropy (například polský Krasiejów).[1] Šlo o především vodního obratlovce, charakterizovaného sploštělým tělem, drobnými a slabými končetinami a ostrými jehlicovitými zuby ve sploštělých okrouhlých čelistech. Šlo o dravce, lapajícího do svých širokých ozubených čelistí drobné vodní obratlovce, zejména pak ryby. Jejich růst a metabolismus byl pravděpodobně přímo ovlivňován dlouhodobými klimatickými podmínkami, podobně jako u ostatních metoposauridů.[2]

Metoposaurus
Stratigrafický výskyt: Svrchní trias, před 227 až 216 mil. let
Rekonstrukce vzhledu metoposaura
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaobojživelníci (Amphibia)
ŘádTemnospondyli
ČeleďMetoposauridae
RodMetoposaurus
Lydekker, 1890
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Metoposauři dosahovali délky kolem 3 metrů a hmotnosti až kolem 450 kg. Patřili k posledním obřím obojživelníkům a žili zřejmě ve skupinách. Některé nálezy jsou přímo masového charakteru, proto panuje domněnka, že se v období vysychání vodních zdrojů sdružovali do velkých skupin a uhynuli pak společně. Významnou lokalitou s množstvím pozůstatků M. diagnosticus krasiejowensis je slezský Krasiejów. Množství nálezů těchto obojživelníků známe také z Indie.[3]

Variabilita v morfologii fosilních pažních kostí u polských nálezů ukazuje, že existovaly zřejmě dvě oddělené populace druhu M. diagnosticus.[4]

V roce 2020 byl publikován důkaz o přítomnosti pěti prstů (pentadaktilie) u polského druhu metoposaura (M. krasiejowensis), zatímco drtivá většina temnospondylních obojživelníků měla pouze čtyři prsty na každé končetině.[5]

Odkazy

Reference
  1. Bryan M. Gee & William G. Parker (2018). Morphological and histological description of small metoposaurids from Petrified Forest National Park, AZ, USA and the taxonomy of Apachesaurus. Historical Biology. doi: https://doi.org/10.1080/08912963.2018.1480616
  2. Elżbieta M. Teschner, Sanjukta Chakravorti, Dhurjati P. Sengupta & Dorota Konietzko-Meier (2020). Climatic influence on the growth pattern of Panthasaurus maleriensis from the Late Triassic of India deduced from paleohistology. PeerJ, 8: e9868. doi: https://doi.org/10.7717/peerj.9868
  3. Nibedita Rakshit & Sanghamitra Ray (2020). Mortality dynamics and fossilisation pathways of a new metoposaurid-dominated multitaxic bonebed from India: a window into the Late Triassic vertebrate palaeoecosystem. Historical Biology. doi: https://doi.org/10.1080/08912963.2020.1777550
  4. Elżbieta M. Teschner, P. Martin Sander & Dorota Konietzko-Meier (2018). Variability of growth pattern observed in Metoposaurus krasiejowensis humeri and its biological meaning. Journal of Iberian Geology 44(1): 99-111. doi: https://doi.org/10.1007/s41513-017-0038-y
  5. Dorota Konietzko‐Meier, Elżbieta M. Teschner, Adam Bodzioch & P. Martin Sander (2020). Pentadactyl manus of the Metoposaurus krasiejowensis from the Late Triassic of Poland, the first record of pentadactyly among Temnospondyli. Journal of Anatomy. doi: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/joa.13276

Literatura

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.