Methylenace
Methylenace je chemická reakce sloužící k zavádění methylenových skupin (CH2) do molekul. Obvykle se takto vytvářejí koncové alkeny z aldehydů, méně často z ketonů.
Metody
Oxo reakce
Častým způsobem methylenace je Wittigova reakce methylentrifenylfosforanu s aldehydem (Ph = fenyl):[1]
- RCHO + Ph3P=CH2 → RCH=CH2 + Ph3PO
Podobnou reakci lze provést pomocí Tebbeova činidla, jež umožňuje i methylenaci esterů:[2]
- RCO2R' + Cp2Ti(Cl)CH2AlMe2 → RC(OR')=CH2 + Cp2TiOAlMe2Cl
Do podobných přeměn lze zapojit i jiné, méně používané, organotitanové sloučeniny, jako například Lombardovo činidlo.[3][4]
Byly také použity karboanionty odvozené od methylsulfonů, podobně jako ve Wittigových reakcích.[5]
Další postupy
Ethenolýzou lze methylenovat vnitřní alkeny:
- RCH=CHR + CH2=CH2 → 2 RCH=CH2
Adice CH2 na dvojné vazby C=C lze považovat za methylenace, ovšem obvykle bývají popisovány jako cyklopropanace.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Methylenation na anglické Wikipedii.
- Eric J. Leopold. Selective Hydroboration of a 1,3,7-Triene: Homogeraniol. Organic Syntheses. 1986, s. 164. DOI 10.15227/orgsyn.064.0164.
- Daniel A. Straus; M. Monzur Morshed; Matthew E. Dudley; M. Mahmun Hossain. μ-Chlorobis(cyclopentadienyl)(dimethylaluminium)-μ-methylenetitanium. Encyclopedia of Reagents for Organic Synthesis. 2006. ISBN 0471936235. DOI 10.1002/047084289X.rc073.pub2.
- Luciano Lombardo. Methylenation of Carbonyl Compounds: (+)-3-Methylene-cis-p-menthane. Organic Syntheses. 1987. DOI 10.15227/orgsyn.065.0081.
- Stephen P. Marsden; Pascal C. Ducept. Synthesis of highly substituted allenylsilanes by alkylidenation of silylketenes. Beilstein Journal of Organic Chemistry. 2005. DOI 10.1186/1860-5397-1-5. PMID 16542018.
- Kaori Ando; Mai Oguchi; Takahisa Kobayashi; Haruka Asano; Nariaki Uchida. Methylenation for Aldehydes and Ketones Using 1-Methylbenzimidazol-2-yl Methyl Sulfone. The Journal of Organic Chemistry. 2020, s. 9936–9943. DOI 10.1021/acs.joc.0c01227. PMID 32608238.