Methoni (Messénie)

Methoni (řecky Μεθώνη), také Modon, Modoni, Mothone nebo starořecky Methone, u Homéra Pedasos) je řecké přístavní město (polis) a současně také správní jednotkou v Messénii na jihozápadním konci Peloponésu s přibližně 2598 obyvateli (roku 2011). Do konce roku 2010 byla Methoni samostatnou obcí, od roku 1997 jako městská obec. Od 1. ledna 2011 patří do okresu Pylos-Nestoras.

Methoni
Μεθώνη
Poloha
Souřadnice36°49′ s. š., 21°42′ v. d.
Nadmořská výška20 m n. m.
StátŘecko Řecko
KrajPeloponés
Regionální jednotkaMessénie
ObecPylos-Nestoras
Methoni
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha29,527 km²
Počet obyvatel1 103 (2011)
Hustota zalidnění37,4 obyv./km²
Etnické složeníŘekové
Náboženské složeníPravoslavní
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Methoni je v Homerově Iliadě zmíněna jako Pedasos (Πήδασος). Homer ji popisuje jako „hemžící se vinicemi“ [1]. Pedasos byla jedním ze sedmi prosperujících měst, která Agamemnón nabídl Achillovi jako věno pro svou dceru [2]. Podle Pausánia bylo město pojmenováno na Mothone (Μοθώνη) podle dcery Oinea.[3][pozn 1] [4] Polis byla ve starověku díky svému přirozenému přístavu významným přístavním městem. Byla v bojích se Spartou ve druhé messénské válce spolu s Pylosem držena Messénčany až do roku 620 před Kristem. Potom však až do roku 370 před Kristem byla pod nadvládou Sparty. V roce 431 před Kristem se neúspěšně pokusili město dobýt Athéňané.

Během římských občanských válek Marcus Antonius město silně opevnil, ale Marcus Vipsanius Agrippa si ho přesto podrobil a to ještě před bitvou u Actia. Římský císař Trajan pak na začátku 2. století po Kristu prohlásil Methoni za svobodné město.Během byzantské vlády a v roce 1124 začínající benátské vlády bylo město vybaveno mohutnými hradbami, které jsou stále velmi dobře zachovány. Methoni a pevnost na východní straně prstů poloostrova pevnost Koroni sloužily v té době jako „dvě oči Benátek“ na Peloponésu a byly důležitými základnami pro lodní dopravu.

V roce 1498 dobyli město Osmané.Od roku 1686 do roku 1715 byla Methoni opět pod vládou Benátek. V této fázi vybudovali Benátčané na pevninské straně města moderní bašty. Práce však nebyly dokončeny a Benátčané zase Peloponés opustili.

V řecké válce za nezávislost bylo město v roce 1825 zpustošeno. V roce 1827 ale francouzskými jednotkami osvobozeno a předáno Řeckému království.

Během druhé světové války byla pevnost používána německým Wehrmachtem jako základna a bombardováním spojeneckých sil těžce poškozena.

Po opuštění pevnosti se moderní město rozrostlo dále do vnitrozemí a panuje v něm poklidná turistika.

Pamětihodnosti

Hlavním lákadlem je bývalé město s dobře zachovanými městskými hradbami a bránami, dále na straně pevniny moderní pevnost (z doby baroka) a ruiny ve městě.

Pevnost, přístav a moderní místo Methoni, zcela vlevo věž Burtzi.

Výrazným symbolem města je Burtzi, věž na jižním konci mysu, s výraznou kopulí. Tato věž byla postavena jako malá pevnost s bránou a hradbami. Sloužila jako orientační bod při vplouvání do přístavu, jako strážní věž a také jako poslední útočiště.V bývalé městské oblasti si zaslouží pozornost tyto objekty:

  • dům s kamennou pyramidou jako střechou
  • dvě turecké lázně se zachovalými kopulemi, detaily podlahového vytápění
  • zazděný lev svatého Marka Benátčanů[pozn 2]
  • brána směrem k Burtzi
  • zříceniny kostela se zbytkem minaretu
  • řecký pravoslavný kostel

Galerie

    Poznámky

    1. Motone (starořecky: Μοθώνη) byla podle místní messénské legendy dcerou Oinea. Pojmenoval po ní město Modona, které se v homérském eposu nazývá Pèdasos. Když po válce Diomédes (syn Týdea) přivedl svého dědečka Oinea do Messénie, tento hrdina zplodil Motone se ženou ze země a na počest této své dcery podle ní změnil název města Pèdasos.
    2. Lev je symbolem evangelisty Marka. Na obrázcích evangelisty je to jeho atribut. Byl to symbol Benátské republiky a dnes města Benátky.

    Reference

    V tomto článku byly použity překlady textů z článků Methoni (Messenien) na německé Wikipedii, Метони (Месиния) na ruské Wikipedii a Motone na katalánské Wikipedii.

    1. Homér: Ilias. 9, 153
    2. Homér. Ilias. 9, 291—294
    3. Pausaniás: Cesta po Řecku („Описание Эллады"). IV, 35.1
    4. Grimal, Pierre. Diccionari de mitologia grega i romana. Barcelona: Edicions de 1984, 2008, S. 374. ISBN 9788496061972.

    Literatura

    • Şerban Marin: The Venetian Chronicles and an Episode of the Venetian Expansionism in Romania. The Capture of Modon and Coron, Benátky 2014.

    Externí odkazy

    This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.