Messier 46

Messier 46 (také M46 nebo NGC 2437) je otevřená hvězdokupa v souhvězdí Lodní zádě s magnitudou 6,1.[6] Objevil ji Charles Messier 19. února 1771.[1]

Messier 46
Messier 46 na amatérském snímku. Autor: Jose Luis Martinez
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typotevřená hvězdokupa
TřídaII2r[1]
ObjevitelCharles Messier
Datum objevu19. února 1771
Rektascenze7h 41m 46s[2]
Deklinace-14°48′36″[2]
SouhvězdíLodní záď (lat. Pup)
Zdánlivá magnituda (V)6,33[3] a 6,1[3]
Úhlová velikost27'[1]
Vzdálenost5 400 ly
Fyzikální charakteristiky
Poloměr15[1] ly
Metalicita [Fe/H]−0,07
Odhadované stáří250 milionů let[2]
Označení v katalozích
Messierův katalogM 46
New General CatalogueNGC 2437
Collinderův katalogCollinder 159
Melottův katalogMelotte 75
Jiná označeníM46, NGC 2437,[1] Cr 159,[4] Mel 75,[5] OCL 601[6]
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pozorování
Poloha M 46 v souhvězdí Lodní zádě.

M46 se nachází v severní části souhvězdí a v její blízkosti se nenachází žádné výrazné hvězdy. Za zmínku stojí pouze dvojhvězda 2 Puppis (dříve 2 Argus Navis), která je 6. magnitudy. Nejvýraznějším objektem v její blízkosti tak zůstává otevřená hvězdokupa M47, která leží 1,5° západně od ní. Hvězdokupa je dobře viditelná i triedrem, pomocí kterého je možné rozeznat v ní několik jednotlivých hvězd. Pomocí dalekohledu o průměru 150 až 200 mm je možné ji zcela rozložit na jednotlivé hvězdy a je možné zahlédnout i její největší zajímavost, tedy planetární mlhovinu NGC 2438, která se na hvězdu promítá při pohledu ze Země.

M46 se nachází na jižní nebeské polokouli, ale její deklinace je dostatečně nízká na to, aby byla pozorovatelná ze všech obydlených oblastí Země.[7] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od ledna do dubna.

Historie pozorování

Charles Messier tuto hvězdokupu objevil 19. února 1771[1] a popsal ji takto: "Kupa maličkých hvězd mezi hlavou Velkého psa a zadními nohami Jednorožce. Její poloha byla určena pomocí hvězdy 2 Navis (2 Puppis), která je podle Flamsteeda 6. magnitudy. Hvězdy jsou viditelné pouze dobrým dalekohledem. Hvězdokupa obsahuje slabou mlhovinu." Podobně jako u několika dalších Messierových objektů, i tento byl zapsán s chybnými souřadnicemi a byl tak jedním ze ztracených objektů, dokud nebyl v roce 1959 znovu objeven. Po Messierovi hvězdokupu pozorovali a popsali další astronomové, jako například admirál Smyth a Thomas William Webb.[8]

Vlastnosti

Hvězdokupa je od Země vzdálená okolo 5 400 ly[1] a její věk se odhaduje na 250 milionů let.[2] Obsahuje okolo 500 hvězd, z nichž 150 má zdánlivou hvězdnou velikost v rozsahu 10 až 13.[1] Úhlová velikost hvězdokupy je 27' a její skutečný průměr je 30 ly.[1] Měřením jejího rudého posuvu bylo zjištěno, že se od Země vzdaluje rychlostí 41,4 km/s.[8]

Zajímavou vlastností této hvězdokupy, jak bylo zmíněno výše, je planetární mlhovina NGC 2438, která se na hvězdokupu promítá. Vypadá, jako by ležela uvnitř hvězdokupy, ale ve skutečnosti leží poněkud blíže k Zemi než M46. Vzdálenost této mlhoviny se odhaduje na 2 900 ly a při pohledu ze Země se na hvězdokupu pouze promítá díky perspektivě.[8]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku M46 (astronomia) na italské Wikipedii.

  1. SEDS Messier Objects Database: Messier 46 [online]. [cit. 2017-11-23]. Dostupné online. (anglicky)
  2. DIAS, W. S.; ALESSI, B. S.; MOITINHO, A., et al. New catalogue of optically visible open clusters and candidates. S. 871–873. Astronomy and Astrophysics [online]. Červenec 2002 [cit. 2017-11-23]. Roč. 389, s. 871–873. Dostupné online. arXiv astro-ph/0203351. DOI 10.1051/0004-6361:20020668. Bibcode 2002A&A...389..871D. (anglicky)
  3. SIMBAD.
  4. COLLINDER, Per. On Structural Properties of Open Galactic Clusters and their Spatial Distribution. Catalog of Open Galactic Clusters. S. B1-B46. Annals of the Observatory of Lund [online]. 1931 [cit. 2017-11-23]. Čís. 2, s. B1-B46. Dostupné online. Bibcode 1931AnLun...2....1C. (anglicky)
  5. MELOTTE, P. J. A Catalogue of Star Clusters shown on Franklin-Adams Chart Plates. S. 175. Memoirs of the Royal Astronomical Society [online]. 1915 [cit. 2017-11-23]. Roč. 60, s. 175. Dostupné online. Bibcode 1915MmRAS..60..175M. (anglicky)
  6. SIMBAD Astronomical Database: Results for M 46 [online]. [cit. 2017-11-23]. Dostupné online. (anglicky)
  7. Deklinace 15° jižním směrem odpovídá úhlové vzdálenosti 75° od jižního nebeského pólu. Jižně od 75° jižní šířky je tedy tato hvězdokupa cirkumpolární (nikdy nezapadá), zatímco severně od 75° severní šířky objekt vůbec nevychází nad obzor.
  8. MANZINI, Federico. Il Catalogo di Messier. Nuovo Orione. 2000. (italsky)

Externí odkazy
  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Messier 46 na Wikimedia Commons
  • SIMBAD Astronomical Database: Results for M 46 [online]. [cit. 2017-11-23]. Dostupné online. (anglicky)
  • SEDS Messier Objects Database: Messier 46 [online]. [cit. 2017-11-23]. Dostupné online. (anglicky)
  • POWELL, Richard. Atlas of the Universe: Open Clusters [online]. [cit. 2017-11-23]. Dostupné online. (anglicky)
  • KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Lodní záď [online]. [cit. 2017-11-23]. Dostupné online. (česky)
  • NASA - APOD. Astronomický snímek dne - Mladé a staré hvězdy [online]. astro.cz, 2005-08-04 [cit. 2017-11-23]. Dostupné online.

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.