Messier 25

Messier 25 (také M25 nebo IC 4725) je jasná otevřená hvězdokupa v souhvězdí Střelce. Na čisté a tmavé obloze je bez velkých potíží viditelná i pouhým okem. Od Země je vzdálená asi 2 000 ly. Objevil ji Jean-Philippe Loys de Chéseaux v roce 1745.

Messier 25
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typotevřená hvězdokupa
TřídaI3m[1]
ObjevitelJean-Philippe Loys de Chéseaux
Datum objevu1745
Rektascenze18h 31m 47s[2]
Deklinace-19°07′00″[2]
SouhvězdíStřelec (lat. Sgr)
Zdánlivá magnituda (V)4,6[2]
Úhlová velikost32'[1]
Vzdálenost2 000[3] ly
Fyzikální charakteristiky
Poloměr9,5[3] ly
Metalicita [Fe/H]0
Odhadované stáří90 milionů let[3]
Označení v katalozích
Messierův katalogM 25
Collinderův katalogCollinder 382
Melottův katalogMelotte 204
Jiná označeníM25, IC 4725, Cr 382, Mel 204[1]
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pozorování
Poloha M 25 v souhvězdí Střelce

M25 se na obloze nachází přibližně 4,5° severovýchodně od hvězdy μ Sagittarii a leží v bohatém hvězdném poli, protože tímto směrem leží velká hvězdná oblaka Mléčné dráhy. Na čisté a tmavé obloze je viditelná i pouhýma očima, ale lépe a jednoduše viditelná je v triedru (např. 10x50), pomocí kterého je možné rozeznat i některé její hvězdy. Hvězdářský dalekohled o průměru 114 mm nebo větší hvězdokupu rozloží na stovku hvězd. Hvězdokupu ale není vhodné pozorovat při velkém zvětšení, protože je velmi rozlehlá a nevejde se pak celá do zorného pole.[4]

Poblíž M25 se nachází mnoho dalších objektů Messierova katalogu, například 3° západně leží otevřená hvězdokupa M24 a 5° jižně jasná kulová hvězdokupa M22.

M25 je snadno pozorovatelná z většiny obydlených oblastí Země, protože má pouze nízkou jižní deklinaci. Přesto je její pozorování v severní Evropě a Kanadě, tedy blízko polárního kruhu, velmi obtížné a například ve střední Evropě zůstává poměrně nízko nad obzorem. Na jižní polokouli je hvězdokupa dobře viditelná vysoko na obloze během jižních zimních nocí a v jižní části tropického pásu je možno ji vidět dokonale v zenitu.[5] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od června do října.

Historie pozorování

Hvězdokupu objevil Jean-Philippe Loys de Chéseaux v roce 1745 a popsal ji jako "kupu hvězd mezi lukem a hlavou Střelce." Charles Messier ji přidal do svého katalogu v roce 1764 s tímto popisem: "kupa malých hvězd v blízkosti dvou předchozích kup, mezi hlavou a okrajem luku Střelce. Nejbližší známou hvězdou je 21 Sagittarii, která je podle Flamsteeda šesté magnitudy. Její hvězdy jsou v obyčejném dalekohledu o průměru 3,5 palce obtížně viditelné. Nemá kolem sebe mlhovinu. Její poloha je určena hvězdou m Střelce."[4]

Vlastnosti

M25 je velmi rozptýlená otevřená hvězdokupa tvořená padesáti hvězdami do 12. magnitudy a možná několika tucty ještě slabších hvězd. Nachází se ve vzdálenosti kolem 2 000 světelných let od Země. Její zdánlivý průměr je 32 úhlových minut, zatímco skutečný průměr je kolem 19 světelných let.[4]

Členem hvězdokupy je jedna cefeida označovaná jako U Sagittarii, jejíž perioda je 6,74 dne.[4]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku M25 (astronomia) na italské Wikipedii.

  1. The NGC/IC Project: Results for IC 4725 [online]. [cit. 2017-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-28. (anglicky)
  2. SIMBAD Astronomical Database: Results for M 25 [online]. [cit. 2017-02-16]. Dostupné online. (anglicky)
  3. Messier 47: SEDS Messier Objects Database [online]. [cit. 2017-02-16]. Dostupné online. (anglicky)
  4. MANZINI, Federico. Il Catalogo di Messier. Nuovo Orione. 2000. (italsky)
  5. Deklinace 19° jižním směrem odpovídá úhlové vzdálenosti 71° od jižního nebeského pólu. Jižně od 71° jižní šířky je tedy tato hvězdokupa cirkumpolární (nikdy nezapadá), zatímco severně od 71° severní šířky objekt vůbec nevychází nad obzor.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.