Messelský důl

V roce 1859 zde byla objevena ložiska železné rudy, později se těžilo hnědé uhlí a ropné břidlice.[1] V roce 1876 došlo k nálezu první fosilie diplocynodona (původně nazvaného Crocodilus ebertsi) a v roce 1898 napsal Ernst Wittich o této lokalitě disertační práci. K systematickému výzkumu však mohlo dojít až poté, co byla v roce 1971 těžba ukončena jako nerentabilní. Původně zde bylo naplánováno zřízení skládky, o záchranu místa pro vědecké využití se zasadil hesenský ministr životního prostředí Joschka Fischer, na jehož počest byl místní vyhynulý druh hada nazván Palaeopython fischeri.[2]

Messelský důl je nejvýznamnějším světovým nalezištěm fauny a flóry z období eocénu.[3] Při sopečném výbuchu před zhruba padesáti miliony lety zde vznikl maar. Mezi druhy, jejichž pozůstatky byly v dole objeveny, patří had Eoconstrictor[4], dále savci Leptictidium, Kopidodon, předchůdci koní Eurohippus a Propalaeotherium, sudokopytník Messelobunodon, šelma Lesmesodon, primát Darwinius, Eurotamandua příbuzná luskounům, ptáci Messelornis cristata, Gastornis a Palaeotis, recentním krokodýlům příbuzný Asiatosuchus, želva Allaeochelys crassesculpta, ryba Amphiperca nebo gigantičtí mravenci Titanomyrma.

V roce 2010 vyrostla v blízkosti dolu moderní budova návštěvnického centra, ročně sem zavítá okolo čtyřiceti tisíc osob.[5] Většina zdejších vykopávek je uložena v Senckenbergově muzeu ve Frankfurtu.

• 
  Pachycondyla lutzi
• 
  Pseudectatomma striatula
• 
  Rhynchaeites messelensis
• 
  Darwinius masillae

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Messelský důl na Wikimedia Commons
• Oficiální webové stránky (německy)
• Článek o paleoekologii Messelu (anglicky)