Merenre I.

Faraon Merenre I. byl čtvrtý král 6. dynastie.[zdroj?]

Merenre I.
Merenre Nemtyemsaf I., Hor Anch-chau
Bronzová socha Pepi i. resp. jeho syna Merenrea Nemtyemsaf
Doba vlády2227–2217 př. n. l. [1]

6 let (Beckerath)

1 rok (Turínský královský papyrus)[2]

20 let[3] x 7 let[2] (Manehto)
Rodné jméno

Anch-chau-nebti
Trůnní jméno


Meri-en-Re
Horovo jméno

 Anch-chau „Živoucí zjevení“[4]
Jméno obou paní

Bikui-nebu
ManželkaAnchesenpepi II.


[4]
Potomcidcery: Anchesenpepi III. a Anchesenpepi IV.[4]
OtecPepi I.
MatkaAnchesenpepi I. (Anchesmerire I.)[4]
Narození23. století př. n. l.
Hrobkajižní Sakkára[4]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Merenre I. vládl jen krátce (~9 let). Přesto i za jeho nedlouhé vlády byly udržovány diplomatické kontakty s Byblem, těžil se alabastr v lokalitě Hatnúb (asi 65 km od města el-Minya) ve východní poušti a siltovec ve Vádí Hammámat[5]. Díky dochovanému nápisu je známo, že přijímal přísahu věrnosti od poražených núbijských náčelníků a to v oblasti 2. kataraktu[2] a že navštívil ostrov Elefantínu a vzdálený Asuán. Po Merenreově smrti se vlády ujal jeho, asi teprve šestiletý, nevlastní bratr Pepi II., respektive Merenreova teta Anchesenpepi II.[6] jako regentka do synovy dospělosti.

Významní Merenreovi hodnostáři

Oporou vlády faraona v 6. dynastii, či zdrojem rozbrojů a úpadku vlády, byly vrstvy úředníků řídících důležité oblasti života říše, vezírové, soudci, správci královských majetků a chrámoví kněží. V dynastické posloupnosti bylo pravidlem, že tyto vrstvy přetrvávaly ve svých úřadech i když se osoba faraona měnila v rodové posloupnosti. V 6. dynastii to byl zejména vezír Veni z Abydu [7]. Pro vládu Merenrea měl podstatný význam. Jednak působil v úřadu vezíra i za vlády otce Merenrea Pepiho I., ovládal rozsáhlou oblast hospodářských činností v říši a jednak byl generálem armády kontrolující jižní hranice až ke třetímu nilskému kataraktu, stejně tak i severní hranice na Sinaji [5]. Jeho význam pro faraona dokresluje i titul, udělený mu Merenreem „Princ a guvernér Horního Egypta“.[8]

Pyramida Merenrea I.
Zlomky na stéle s jménem Merenrea z Osirisova chrámu v Abydosu

Hrobka

Pyramidový komplex Nefer-chau-Merenre („Krása Merenrea se zjevuje v záři“[4]) si nechal postavit na osamělém pahorku asi 450 m od pyramidy Pepiho I., západně od pyramidy Džedkareho na jižní Sakkáře.[2] Základnou byl čtverec o stranách asi 80×80 metrů a pyramida dosahovala výšky asi 50 metrů.[2]Ze zádušního chrámu se nezachovalo skoro nic. Vstup do pyramidy je na severní straně v úrovni základny. V pohřební komoře je bazaltový sarkofág, který byl v době objevu (Heinrich Brugsch 1881) intaktní, a v něm se nacházela mumie. Nicméně později se ukázalo, že se patrně jedná o sekundární pozdní pohřeb. V podlaze byla zapuštěna kanopická nádoba. Na stěně jsou zlomky, pro 6. dynastii typické, pyramidové hieroglyfické texty.

Odkazy

Reference

  1. HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky)
  2. ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 195.
  3. VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 517.
  4. VČKOVÁ, Petra. Královské ženy v 6. dynastii [online]. Český egyptologický ústav, 2009. Dostupné online. (česky)
  5. BUNSON, Margaret. Encyclopedia of ancient egypt. 2.. vyd. New York: Facts On File, Inc, 2002. Dostupné online. ISBN 0-8160-4563-1. (anglicky)
  6. Anchesenmerire II. [online]. Praha: Univerzita Karlova. Dostupné online. (česky)
  7. Veni z Abydu [online]. Praha: Univerzita Karlova, 2010. Dostupné online. (česky)
  8. Weni - from an official to a general [online]. Felgr Pavel, 2013. Dostupné online. (anglicky)

Literatura

  • Miroslav Verner, Ladislav Bareš, Břetislav Vachala: Encyklopedie starověkého Egypta, Libri, Praha 2007, ISBN 978-80-7277-306-0, str. 24–25
  • Ian Shaw: Dějiny starověkého Egypta, BB art, Praha 2003, ISBN 80-7257-975-4, str. 131–132
  • Miroslav Verner, Abúsír, v srdci pyramidových polí. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2700-9.

Externí odkazy

Předchůdce:
Pepi I.
Egyptský král
2227–2217 př. n. l.
Nástupce:
Pepi II.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.