Medvědice (Třebenice)

Medvědice jsou vesnice, část města Třebenice v okrese Litoměřice. Nachází se asi 6,5 km na severozápad od Třebenic, při severovýchodním úpatí Lipské hory. V roce 2009 zde bylo evidováno 62 adres.[2] V roce 2011 zde trvale žilo 104 obyvatel.

Medvědice
Kostel svaté Kateřiny
Lokalita
Charaktervesnice
ObecTřebenice
OkresLitoměřice
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°31′2″ s. š., 13°55′34″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel104 (2011)[1]
Katastrální územíMedvědice (4,08 km²)
PSČ411 15
Počet domů56 (2011)[1]
Medvědice
Další údaje
Kód části obce92690
Kód k. ú.692697
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Medvědice je také název katastrálního území o rozloze 4,08 km².[3]

Název

Jméno vesnice je odvozeno přivlastňovací příponou z osobního jména Medvědík ve významu Medvědíkův dvůr. V historických pramenech se název objevuje ve tvarech: de Medwediz (1209), de Medeweditsch (1251), de Medewitz (1276), de Medwedycze (1327), Medwyedicz (1352), Nedwyedicz (1369), in Medwyedicz (1397), de Nedwiedicze (1420), in Medwyedicz (1427), v Nedvědíči (1522), Nedwedicž (1603), Nedwieticz (1787) a Nedweditsch nebo Nedwedič (1833).[4]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1209 a objevuje se v přídomku Martina z Medvědic, který je uveden jako svědek na falzu listiny vydané biskupem Danielem II. oseckému klášteru. Přestože se jedná o falzum, je pravděpodobné, že Medvědice existovaly již na konci dvanáctého století. I další zmínky se objevují jen v přídomcích. Listiny z let 1250 a 1251 uvádí přídomky Drslava a podruhé Drslava a Lva z Medvědic. V roce 1307 jsou takto připomínáni ještě bratři Protivec a Chotěbor z Vchynic a Medvědic.[5]

Z roku 1352 pochází první zmínka o medvědickém kostelu.[6] Z rozdělení patronátního práva k němu vyplývá, že roku 1364 byla vesnice rozdělena mezi tři majitele. První díl patřil bratrům Václavovi a Buškovi z Čížkovic, druhý měl Prokop z Čížkovic a třetí bratři Ješek a Blahuta.[7][8] Ješek s Blahutou žili ješte roku 1398. O několik let dříve jsou zmiňováni ještě Lacek Vchynický (1393) a Bohuslav Vchynický (1397).[7] Bohuslav zemřel roku 1401 a jeho majetek získal panovník, který ho převedl na Bohuslavova bratra Smila z Vchynic.[8]

Nejspíše v poslední čtvrtině čtrnáctého století byla postavena medvědická tvrz.[9] První zmínka o ní pochází z roku 1404, kdy Janek z Vchynic obdaroval místní kostel svaté Kateřiny ročním platem jedné kopy a čtyř grošů a právy na dům s pozemky ve vsi Staré. V té době byla vesnice rozdělena na dva díly. Část s tvrzí patřila bratrům Janovi a Zikmundovi z Vchynic, zatímco druhou po Smilovi z Vchynic držel Smil Opárenský z Vchynic, který zemřel roku 1417.[8] Janek z Vchynic zemřel dříve než Zikmund, protože v roce 1427 se v Medvědicích kromě Zikmunda uvádí ještě jeho druhý bratr Hynek, který byl poručníkem Jankových dětí. V roce 1439 žil jen Hynkův stejnojmenný syn a Zikmundovy dcery Anežka a Afra. Anežka se provdala za Václava z Račiněvsi, který před rokem 1465 získal spolu se svými syny Zikmundem a Janem druhý díl vesnice. Buď Zikmund, nebo Jan měl tři syny: Byčena, Kryštofa a Balcara, kteří si vesnici rozdělili na tři díly.[7]

Balcar svůj díl přenechal Šebestiánovi z Veitmile, od kterého ji roku 1526 koupil Smil Vliněvský z Vliněvsi. Jeho syn Jindřich svou třetinu prodal Václavu Kaplíři ze Sulevic, který odkoupil i zbývající díly od Jana, Václava, Mikuláše, Jindřicha a Kryštofa z Račiněvsi.[7] Václavův syn Bohuslav Kaplíř roku 1584[7] nebo 1586[10] vyměnil medvědické panství s Jiřím starším z Lobkovic za Doubravskou horu. Od něj je roku 1589 koupil Jiří Kamatér Kaplíř ze Sulevic, který Medvědice připojil k milešovskému panství. U něj, až na krátké období v letech 1669–1672, kdy patřila Evě Lidmile Chřepické, rozené Kaplířové ze Sulevic, vesnice už zůstala.[7]

Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel a domů[11][12]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Obyvatelé 389435390377393385367194171144122107102104
Domy 79788079838377581013939435556
Počet domů v roce 1961 zahrnuje domy místních částí Kocourov, Lhota, Lipá a Mrsklesy.

Pamětihodnosti

Reference
  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-30.
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Nedvědíč, s. 191.
  5. Oltářík. Hrad Jakoubka z Vřesovic. Příprava vydání Ivan Lehký, Milan Sýkora. Most: Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, 2015. 134 s. ISBN 978-80-86531-14-4. S. 80. Dále jen Lehký, Sýkora (2015).
  6. Lehký, Sýkora (2015), s. 81
  7. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko. Svazek XIV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 446 s. Kapitola Okolí Milešova, s. 343.
  8. Lehký, Sýkora (2015), s. 82
  9. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Medvědice – tvrz, s. 302.
  10. Lehký, Sýkora (2015), s. 83
  11. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 390, 391.
  12. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 301.
  13. Lehký, Sýkora (2015), s. 87

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.