Medosavka ozdobná
Medosavka ozdobná (Grantiella picta) je druh malého pěvce z čeledi kystráčkovitých (Meliphagidae). Je endemický pro Austrálii a dle Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) se jedná o ohrožený druh s klesající populací. Hlavním důvodem takového poklesu je zřejmě ztráta životního prostředí.[2] Bývá označován za potravního specialistu, jelikož téměř celý jeho jídelníček tvoří plody jmelí. Nicméně výjimečně se živí i hmyzem nebo nektarem.[2]
Medosavka ozdobná | |
---|---|
Dospělý jedinec | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
zranitelný[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | ptáci (Aves) |
Podtřída | letci (Neognathae) |
Řád | pěvci (Passeriformes) |
Čeleď | kystráčkovití (Meliphagidae) |
Rod | Grantiella |
Binomické jméno | |
Grantiella picta (Gould, 1838) | |
Tmavě červeně vyznačená oblast hnízdění G. picta
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Taxonomie
Medosavky ozdobné poprvé popsal anglický ornitolog John Gould v roce 1838. Pod jménem Entomophila picta je tehdy zařadil do monotypického rodu.[3] O několik let později se k nim přidaly ještě dva druhy: medosavky rezavohrdlé a rezavopruhé.[4][5] Ty v současné době náleží do rodu Conopophila, společně s medosavkou šedou (Conopophila whitei). Roku 1911 je do monotypického rodu Grantiella zařadil australský ornitolog Gregory Matthews. Jeho taxonomické zařazení se ale neujalo hned: v roce 1920 studoval medosavky ozdobné taktéž amatérský australský ornitolog, J. S. P. Ramsey, který souhlasil s Gouldovým taxonomickým zařazením a zapsal tehdy i jejich specifický výběr potravy.[6]
Popis
Tělo dospělých medosavek ozdobných měří asi 16 cm, přičemž samice jsou menší než jejich protějšky, a váží mezi 20 a 25 g.[9][10] Zobák měří 1,6 cm a ocas přibližně 5,5 cm.[11] Tito malí až středně velcí ptáci jsou výrazní především díky kontrastu bílého břicha a černého hřbetu, u samic spíše tmavě hnědého.[12] Samci mají černou téměř celou horní polovinu těla, ačkoliv mohou mít na hlavě malé bílé skvrny. Spodní část těla včetně spodku ocasu a prsou je bílá. Na letkách a na ocase mají zářivě žluté peří, zatímco po stranách krku mají nevýrazné hnědočerné pruhy.[2] Mají růžový zobák se šedivou špičkou a břidlicově zbarvené nohy.[12][8] Duhovky jsou načervenalé až hnědé.[13]
Mladí jedinci jsou podobní samicím s tím rozdílem, že mají světlejší horní polovinu těla.
Výskyt
Medosavky ozdobné jsou endemické pro východní a severní Austrálii, kde mají poměrně široký areál výskytu.[12] Na jaře a v létě je možné je pozorovat především v centrální Victorii, většině Nového Jižního Walesu a na jihu Queenslandu.[14] Na zimu migrují do severního Queenslandu a na východ Severního teritoria.[14] I tato migrace má pravděpodobně souvislost s rozšířením jmelí, jehož plody dozrávají na různých místech Austrálie v různou dobu.[15]
Vyhledávají subtropické a tropické otevřené lesy s hojností jmelí a sušším podnebím.[16] Většinou se jedná o porosty různých druhů blahovičníků (Eucalyptus) a akácií (Acacia), ale také o přesličníky Casuarina cunninghamiana.[17]
Tito ptáci bývají pozorování samostatně nebo v párech, ve vzácných případech i v malých skupinkách, většinou v souvislosti s hustým výskytem jmelí.[18]
Chování
Potrava
Ačkoliv se obecně medosavky živí především hmyzem, nektarem a bobulemi, medosavky ozdobné žerou téměř výhradně pouze plody jmelí z rodu Amyema.[16] I proto bývají označovány za potravní specialisty.[6] Bylo zaznamenáno, že se živí minimálně na pěti zástupcích rodu Amyema, přičemž tento vztah je výhodný i pro samotné rostliny: jejich semínka roznáší dále do širšího okolí.
Hnízdění
Období hnízdění probíhá od října do března, přičemž přesné časové vymezení ovlivňuje především množství plodících rostlin jmelí. Do oblasti rozmnožování přilétají samci o několik týdnu dříve než samice,[8] které se následně snaží zaujmout. Hnízdo hrníčkového tvaru následně staví hlavně samice, kterou samec následuje a odrazuje od ní ostatní samce.[8]
Svá hnízda staví nejčastěji na akáciích Acacia homalophylla, respektive na větvích jmelí Amyema quandang, které na těchto stromech často parazituje. Podobné chování bylo pozorováno i u medosavek žlutočerných (Anthochaera phrygia) a ačkoliv se předpokládalo, že může vést k nižší predaci hnízd, jelikož husté větve jmelí a jeho plody snáze schovají snůšku,[19] účinek je spíše opačný.[20] U hnízd postavených na jmelí je totiž vyšší pravděpodobnost propadnutí dna i predace.[20]
Mimo akácií staví často i na blahovičnících, sandarakovcích Callitris columellaris,[19] kajeputech (Melaleuca) a přesličnících (Casuarina).[16] Medosavky ozdobné si vybírají koruny vysokých stromů a své příbytky orientují na severovýchod tak, aby se co nejvíce vyhnuly přímému slunečnímu záření během odpoledne.[19]
Samice snáší jedno až tři oválná vejce narůžovělé barvy s hnědo-červenými skvrnami. Snůšku zahřívá střídavě se svým partnerem čtrnáct až patnáct dní.[8] Následně se společně starají i o mladé.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Painted honeyeater na anglické Wikipedii.
- Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
- WARD, Simon. Painted Honeyeater [online]. Northern Territory Government information and services, rev. 2015-07 [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. (anglicky)
- GOULD, John. Handbook to The birds of Australia. 1. vyd. Svazek 1. London: John Gould, 1865. 636 s. S. 530. (anglicky)
- NOVÁK, Jiří. Medosavka rezavohrdlá [online]. BioLib, 2004-09-13, rev. 2006-06-02 [cit. 2020-03-31]. Dostupné online.
- NOVÁK, Jiří. Medosavka rezavopruhá [online]. BioLib, 2004-09-13, rev. 2006-05-02 [cit. 2020-03-31]. Dostupné online.
- BAREA 2008, str. 19.
- NOVÁK, Jiří. Medosavka ozdobná [online]. BioLib, 2004-09-13, rev. 2006-05-02 [cit. 2020-03-26]. Dostupné online.
- SCHODDE, Richard; TIDEMANN, Sonia. Reader's Digest Complete Book of Australian Birds. 2. vyd. Sydney: Reader's Digest Services,, 2007. 640 s. ISBN 9780949819994. S. 529. (anglicky)
- HIGGINS, Peter J.; PETER, John M.; STEELE, W. K. Handbook of Australian, New Zealand and Antarctic birds. Svazek V: Tyrant-flycatchers to Chats. Melbourne: Oxford University Press, 2001. 1269 s. ISBN 0-19-553071-3. (anglicky)
- Painted Honeyeater Grantiella picta [online]. Canberra: ACT Government, 1999 [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. (anglicky)
- LONGMORE, Wayne. Honeyeaters & their allies of Australia. North Ryde: Angus & Robertson, 1991. 426 s. Dostupné online. ISBN 0-207-15444-9, ISBN 978-0-207-15444-7. OCLC 29017094
- CAMPBELL, Iain; WOODS, Sam; Nick. Birds of Australia. 1. vyd. Princeton: Princeton University Press, 2015. 393 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4008-6510-9, ISBN 1-4008-6510-7. OCLC 884015045 S. 292. (anglicky)
- LONGMORE, WAYNE. Honeyeaters & their allies of Australia. North Ryde, NSW, Australia: Angus & Robertson xviii, 426 pages s. Dostupné online. ISBN 0-207-15444-9, ISBN 978-0-207-15444-7. OCLC 29017094
- PIZZEY, Graham. The Field Guide to the Birds of Australia. 9. vyd. Sydney: HarperCollins, 2012. 608 s. Dostupné online. ISBN 978-0-7322-9193-8, ISBN 0-7322-9193-3. OCLC 505187991 (anglicky)
- KEAST, Allen. Seasonal Movements in the Australian Honeyeaters (Meliphagidae) and Their Ecological Significance. Emu - Austral Ornithology. 1968-05-01, roč. 67, čís. 3, s. 159–209. Dostupné online [cit. 2020-04-27]. ISSN 0158-4197. DOI 10.1071/MU967159. (anglicky)
- BAREA, Laurence P. Habitat influences on nest-site selection by the Painted Honeyeater (Grantiella picta): do food resources matter?. Emu - Austral Ornithology. 2012-03, roč. 112, čís. 1, s. 39–45. Dostupné online [cit. 2020-03-25]. ISSN 0158-4197. DOI 10.1071/MU10082. (anglicky)
- BAREA 2008, str. 20.
- BAREA 2008, str. 17.
- BAREA, Laurence P. Nest-site selection by the Painted Honeyeater (Grantiella picta) , a mistletoe specialist. Emu - Austral Ornithology. 2008-09, roč. 108, čís. 3, s. 213–220. Dostupné online [cit. 2020-03-24]. ISSN 0158-4197. DOI 10.1071/MU07039. (anglicky)
- BAREA, Laurence P.; WATSON, David M. Trapped between popular fruit and preferred nest location – cafeterias are poor places to raise a family. Functional Ecology. 2013, roč. 27, čís. 3, s. 766–774. Dostupné online [cit. 2020-04-27]. ISSN 1365-2435. DOI 10.1111/1365-2435.12090. (anglicky)
Literatura
- BAREA, Laurence Peter. Interactions Between Frugivores and their Resources: Case Studies with the Painted Honeyeater Grantiella picta. , 2008 [cit. 2020-03-25]. 286 s. Disertační práce. Charles Sturt University. . Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Medosavka ozdobná na The IUCN Red List of Threatened Species
- Medosavka zdobná na BioLibu
- Obrázky, zvuky či videa k tématu medosavka ozdobná na Wikimedia Commons
- Taxon Grantiella picta ve Wikidruzích