Mechanická ventilace

Mechanická ventilace je metoda mechanické asistence nebo náhrady spontánního plicního dýchání. Využívá se v lidské i veterinární medicíně.

Dýchací vaky
Tracheální rourka, v průdušnici je utěsněna manžetou, která je nafukována injekční stříkačkou
Pacient na umělé ventilaci maskou při vědomí (neinvazivní ventilace)
Kočka připojená na mechanický ventilátor

Může ji zajišťovat stroj zvaný ventilátor (přesněji mechanický ventilátor nebo plicní ventilátor; neplést s ventilátorem používaným pro obecné přečerpávání plynů) nebo lékař či jiná vhodná osoba stlačováním dýchacího vaku nebo soustavy měchů. Mechanická ventilace se tradičně dělí na ventilaci se záporným tlakem, kdy je vzduch v podstatě nasáván do plic, a ventilaci s kladným tlakem, kdy je vzduch (nebo jiná směs plynů) do plicní průdušnice vtlačován.

Použití

Mechanickou ventilaci lze používat krátkodobě, například během operace nebo kritického onemocnění (typicky na jednotce intenzivní péče). Může být však používána i doma nebo v ošetřovatelské či rehabilitační organizaci u pacientů s chronickou nemocí, která vyžaduje dlouhodobou dýchací asistenci.

Vzhledem k anatomii lidského hltanu, hrtanu a jícnu a k podmínkám, za kterých je ventilace potřebná, jsou při ventilaci s kladným tlakem často nutná další opatření pro „zajištění“ dýchacích cest, aby mohl vzduch nerušeně procházet do průdušnice a naopak neprocházel do jícnu a žaludku. To se běžně provádí vsunutím trubice do průdušnice (tzv. intubace). Tato trubice umožňuje hladký průchod vzduchu správnou cestou.

Toto lze provést buď tracheální rourkou (kanylou), vsunuté skrze ústa (orotracheální intubace) nebo nos (nazotracheální intubace), anebo pomocí tracheostomie skrze uměle vytvořený otvor na krku. Dále lze použít například jednoduché manévry pro zprůchodnění dýchacích cest, orofaryngeální (Guedelův) vzduchovod nebo laryngeální masku. Je-li pacient schopen sám udržovat průchodnost dýchacích cest, například při neinvazivní ventilaci nebo ventilaci záporným tlakem, nejsou takové pomůcky potřebné. Pacient dýchá přes obličejovou masku, utěsněnou přitažením k obličeji (žargonem "těžká maska").

Mechanická ventilace je život zachraňujícím zásahem, nese však riziko řady potenciálních komplikací, například pneumotoraxu, poranění dýchacích cest, poškození plicních sklípků nebo pneumonie. Používání pojmu "umělý spánek" tyto rizika eufemisticky přechází.

V mnoha systémech zdravotní péče je dlouhodobější ventilace jakožto součást intenzivní péče omezeným prostředkem (ve smyslu, že je jen tolik pacientů, kolik jich může v určitý moment dostat danou péči). Používá se pro podporu jediného selhávajícího orgánu (plic) a nemůže vyléčit základní chorobný proces (např. konečné stadium rakoviny). Proto může být nutné (a často velmi obtížné) rozhodnout, zda je vhodné připojit někoho na mechanickou ventilaci. Stejně tak je eticky velmi složité rozhodnout o ukončení mechanické ventilace.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mechanical ventilation na anglické Wikipedii.

Literatura
  • Irwin R, Rippe J, "Intensive care medicine", 5th Edition, 2003 Lippincott Williams & Wilkins
  • Irwin R, Rippe J, "Procedures and Techniques in Intensive care medicine", 3rd Edition, 2003 Lippincott Williams & Wilkins
  • Marino P, "The ICU Book", 3rd Edition, 2006 Lippincott Williams & Wilkins
  • Tehrani, F. T., “Automatic Control of an Artificial Respirator,” Proceedings of the International Conference of IEEE Engineering in Medicine & Biology Society, Volume 13: 1738-9, November 1991.
  • Tehrani, F. T., Roum, J. H., "Closed-loop Control of Artificial Respiration," Proceedings of WESCON , pp 253–8, October 1996.
  • Tehrani, F. T., "A Dual Automatic Control System for Ventilatory Treatment of Premature Infants," Proceedings of the World Multiconference on systemics, Cybernetics and Informatics (SCI 99), Volume 8:232-6, August 1999.
  • Tehrani, F. T., "The Combined Effects of Closed-Loop Mechanical Ventilation and Automatic Control of Oxygen on Ventilatory Therapy: A Simulation Study," Proceedings of IASTED International Conference on Applied Modelling & Simulation, Volume 1:395-9, September 1999.
  • Tehrani, F. T., "Automatic Control of Mechanical Ventilation and the Inspired Fraction of Oxygen in the Premature Infant: A Simulation Study," Proceedings of the International Conference of IEEE Engineering in Medicine & Biology Society,Volume 21:339, October 1999.
  • Lo, T., Tehrani, F. T., Rogers, M., Lum, M., Malinowski, T., Afuwape, S., Terry, M., Grundl, B., “A Dual Closed-Loop Controller for Mechanical Ventilation,” American Journal of Respiratory and Critical Care Medicine, Volume 165: A376, April 2002.
  • Tehrani, F. T., Rogers, M., Lo, T., Malinowski, T., Afuwape, S., Lum, M., Grundl, B., Terry, M., “A Dual Closed-Loop Control System for Mechanical Ventilation,” Journal of Clinical Monitoring and Computing, Volume 18, No. 2: 111-29, April 2004.
  • Tehrani, F. T., “The origin of adaptive support ventilation,” the International Journal of Artificial Organs, Volume 28, No. 10: 1051-2, 2005.
  • Tehrani, F. T., “A New Decision Support System for Mechanical Ventilation,” Proceedings of the International Conference of IEEE Engineering in Medicine & Biology Society, Volume 29: 3569-3572, August 2007 .
  • Tehrani, F. T., Roum, J. H., “FLEX: A New Computerized System for Mechanical Ventilation,” Journal of Clinical Monitoring and Computing, Volume 22: 121- 130, 2008.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.