Max Eckert-Greifendorff
Friedrich Eduard Max Eckert-Greifendorff (10. dubna 1868 Saská Kamenice – 26. prosince 1938 Cáchy) byl německý geograf, kartograf a učitel, narozený v Sasku. Je považován za jednoho ze zakladatelů moderní kartografie. Zabýval se problematikou rozlišných schopností čtenářů map a tím, jak různě se čtenáři dokáží v mapě orientovat. Na základě jeho zkoumání vytvořil pravidla pro vytváření map a také zásady kartografického vnímání.[1]
Max Eckert-Greifendorff | |
---|---|
Narození | 10. dubna 1868 Saská Kamenice |
Úmrtí | 26. prosince 1938 (ve věku 70 let) Cáchy |
Alma mater | Lipská univerzita |
Povolání | kartograf, geograf a vysokoškolský učitel |
Zaměstnavatel | RWTH Aachen |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Max Eckert se narodil ve městě Saská Kamenice. Později se však přestěhoval a začal studovat geografii a ekonomii v Lipsku. Doktorát obdržel v roce 1895 s disertační prací Das Kartenproblem. Od roku 1900 pracoval jako lektor a mezi léty 1907 a 1937 působil jako profesor kartografie a ekonomické geografie. Jeho nejznámějším dílem je Kartografická věda (v originále německy Die Kartenwissenschaft: Forschungen und Grundlagen zu einer Kartographie als Wissenschaft). Toto dílo je v kartografii považováno za důležitý mezník. Eckert je také znám pro jeho šest mapových zobrazení, které značně obohatily možnosti pro tvorbu map.[2][3]
Práce
Kartografie
Max Eckert výrazně přispěl oboru kartografie novými idejemi o vnímání a chápání světa a s tím spojenou tvorbou map. Zkoumal tvorby map a stejně tak i analýzy v jejich podstatě, složení a možnostech k využití. Je také dobře znám pro svá mapová zobrazení.[4]
Eckertova zobrazení
Max Eckert roku 1906 sestrojil 6 různých zobrazení, které jsou si navzájem podobné a jen nepatrně se od sebe liší.[5] Všech 6 zobrazní je nepravých válcových (pseudocylindrických).
- Eckert I – Má rovnoměrně rozestavěny rovnoběžky. Není ani plochojevné ani úhlojevné. Jedná se o vyrovnávací (přímkové) zobrazení.
- Eckert II – Je to zobrazení plochojevné (přímkové). Plocha šestiúhelníku je rovna ploše Země.
- Eckert III – Rovnoměrně rozestavěny rovnoběžky. Jedná se o zobrazení vyrovnávací (eliptické).
- Eckert IV – Řadí se mezi plochojevné (eliptické). Je to nejpoužívanější zobrazení při tvorbě map světa v mnoha atlasech, učebnicích nebo mapových listech.
- Eckert V – Není ani plochojevné ani úhlojevné. Délka pólů je rovna polovině délky rovníku. Jedná se o zobrazení vyrovnávací (sinusoidální).
- Eckert VI – Plochojevné zobrazení (sinusoidální).
Bibliografie
- Das Karrenproblem. Die Geschichte seiner Lösung. Diss. Leipzig 1895
- Neuer methodischer Schulatlas. Leipzig 1898
- Das Gottesackerplateau. Habil.-Schr. Kiel 1903
- Grundriß der Handelsgeographie. 2 Bde. Leipzig 1905
- (ve spolupráci s Otto Krümmelem): Geographisches Praktikum. Leipzig 1908 (neue Ausg. 1931)
- Deutsche Kulturgeographie. Halle 1912
- Wirtschaftsatlas der deutschen Kolonien. Berlin 1913
- Die Kartenwissenschaft. Forschungen und Grundlagen zu einer Kartographie als Wissenschaft. 2 Bde.
- Berlin 1921/1925
- Meer und Weltwirtschaft. – (Weltpolitische Bücherei; 9), Berlin 1928
- Neues Lehrbuch der Geographie. 2 Bde. Berlin 1931/1935
- Kartographie, ihre Aufgaben und Bedeutung für die Kultur der Gegenwart. Berlin1939
Reference
- ČÁSTKOVÁ, Jana. www.kartografie.webzdarma.cz [online]. www.kartografie.webzdarma.cz [cit. 2016-05-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-07-01.
- www.mapsofworld.com [online]. www.mapsofworld.com [cit. 2016-05-10]. Dostupné online.
- saebi.isgv.de [online]. saebi.isgv.de [cit. 2016-05-10]. Dostupné online.
- AZÓCAR, Pablo; BUCHROITHNER, Manfred. Paradigms in Cartography: An Epistemological Review of the 20th and 21st Centuries.. Berlin: Springer Science & Business Media, 2013. ISBN 3642388930.
- old.gis.zcu.cz [online]. old.gis.zcu.cz [cit. 2016-05-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-20.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Max Eckert-Greifendorff na Wikimedia Commons