Mauricie

Mauricie (Mauritia) je malý rod palem, zahrnující pouze 2 druhy. Vyskytují se v Amazonii na vlhkých, bahnitých půdách a nezřídka vytvářejí rozlehlé porosty. Jsou to robustní solitérní palmy s dlanitozpeřenými listy a jednopohlavnými květenstvími. Plody jsou velké, pokryté střechovitými šupinami. Plody mauricií jsou významnou složkou potravy amazonských indiánů. Palmy poskytují také materiál na krytí střech, k pletení košů a podobně.

Mauricie
Mauricie převislá (Mauritia flexuosa)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídajednoděložné (Liliopsida)
Řádarekotvaré (Arecales)
Čeleďarekovité (Arecaceae)
Rodmauricie (Mauritia)
L.f., 1782
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Mauricie jsou robustní, solitérní, neostnité, dvoudomé palmy dorůstající výšky až 35 metrů. Kmeny jsou přímé, v horní části pokryté vytrvalými listovými pochvami, ve spodní části holé, uvnitř s měkkou dření. Listy jsou rozměrné, krátce dlanitozpeřené, reduplikátní, řapíkaté. Řapík je hladký, bez ostnů. Květenství jsou jednotlivá, jednopohlavná, vyrůstající mezi bázemi listů, u obou pohlaví podobné skladby a velikosti. Kalich je trubkovitý, zakončený 3 krátkými laloky, koruna je ve spodní části trubkovitá, trojlaločná. Samčí květy obsahují 6 tyčinek s volnými, tlustými nitkami a jsou v rámci květenství uspořádány do jehnědovitých skupin. Samičí květy jsou větší než samčí. Gyneceum je srostlé ze 3 plodolistů a obsahuje 3 komůrky v nichž je po 1 vajíčku. Čnělka je krátká, kuželovitá, zakončená 3 bliznami. Plody jsou velké, v obrysu okrouhlé, obvykle jednosemenné, na vrcholu se zbytky vytrvalé čnělky, na povrchu pokryté rezavě hnědými, střechovitě se překrývajícími šupinami. Mezokarp je dužnatý a poměrně tlustý, endokarp není diferencovaný.[1]

Rozšíření

Rod mauricie zahrnuje 2 druhy a vyskytuje se v Jižní Americe v oblasti Amazonie. Mauricie převislá (Mauritia flexuosa) je rozšířena v celé Amazonii v povodí Amazonky a Orinoka, na jih proniká v galeriových lesích podél řek i do brazilského cerrada. Většinou se vyskytuje v nížinách v nadmořských výškách do 300 metrů, na úpatí And však proniká až do výšky okolo 1000 metrů. Druh M. carana je svým výskytem víceméně omezen na povodí Río Negro v severní Brazílii, Kolumbii, Venezuele a Peru.[1][2] Mauricie převislá roste na bahnitých půdách. Zvlášť velké porosty tvoří na hlubokých rašelinných půdách na starých záplavových územích meandrujících vodních toků. Je schopna snášet i brakickou vodu.[2]

Taxonomie

Rod Mauritiella je v současné taxonomii palem řazen do podčeledi Calamoideae, tribu Lepidocaryeae a subtribu Mauritiinae. Součástí tohoto subtribu jsou dále rody Mauritiella a Lepidocaryum. V minulosti byly tyto 2 rody někdy slučovány s rodem Mauritia.

Zástupci

Pečené larvy nosatce z kmenové dřeně mauricie

Význam

Plody mauricie jsou významnou složkou potravy amazonských indiánů. Dozrávají zpravidla v období dešťů. Dužnina je bohatá zejména na vitamíny C a A. Vitamínu A obsahuje asi trojnásobné množství oproti mrkvi. Připravují se z ní populární nápoje a je též zkvašována na palmové víno. Také sladká šťáva získávaná z nařízlého květenství slouží k výrobě nápojů a vína. Získává se z ní také olej. Jedlý je i endosperm semen. Z dřeně kmene se získává škrob. V padlých kmenech této palmy se nacházejí tučné larvy nosatcovitého brouka Rhynchophorus palmarum, které jsou v Amazonii zpestřením jídelníčku. Kaše z dužniny plodů je v Guyaně používána při léčení průjmů a úplavice. Listy Mauritia carana jsou v Amazonii využívány jako krytina na střechy. V některých oblastech jsou referovanou střešní krytinou domorodých stavení, která vydrží nejméně 7 let. Řapíky se podélně rozřezávají na tenké pásky, používané k pletení košů, výrobě sítí a podobně.[2][3][4][5]

Odkazy

Reference

  1. Palmweb: Palms of the World Online. Mauritia [online]. Dostupné online. (anglicky)
  2. SMITH, Nigel. Palms and people in the Amazon. Switzerland: Springer, 2015. ISBN 978-3-319-05508-4. (anglicky)
  3. DE FILIPPS, Robert A.; MAINA, Shirley L.; CREPIN, Juliette. Medicinal plants of the Guianas (Guyana, Surinam, French Guiana). [s.l.]: Smithsonian National Museum of Natural History, 2004. Dostupné online. (anglicky)
  4. MARTIN, Franklin W.; CAMPBELL, Carl W.; RUBERTE, Ruth M. Perennial edible fruits of the tropics. An Inventory. Agriculture handbook. 1987, čís. 642.
  5. Food and fruit-bearing forest species: Examples from Latin America. FAO Forestry paper. Food & Agriculture Organisation, 1986, čís. 44(3). Dostupné online. ISBN 9251023727. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.