Sériová výroba
Sériová výroba je výroba určitého množství stejných produktů s použitím zaměnitelných standardizovaných součástek a dílů (též zvaných modulů). Významným způsobem se zapojují moderní technologie, automaty, roboty, montážní linky. Vyžaduje velmi přesné řízení a plánování výroby včetně navazující logistiky, toto je dnes velmi často zajišťováno pomocí počítačů a specializovaného software.
Historie
První náznak „sériové“ výroby by se dal najít ve středověké Číně – první takový standardizovaný objekt byl šíp (tamní lučištníci používali do té doby své vlastní šípy a měli problémy použít šípy od někoho jiného).[1] Za jiný významný vynález, který započal (svým způsobem) „masovou výrobu“ (v tomto případě knih), by se dal označit knihtisk.
Nemanuální výroba předmětů ve standardizovaných, sestavitelných částí začínala v 19. století, ale v porovnání s manufakturami byla spíše výjimkou. Příkladem by mohla být produkce zbraní v Springfield Armory během americké občanské války, nebo výroba hodinek z ozubených koleček a jiných dílů, které bylo v 90. letech 19. století již možno získat samostatně.
Sériová výroba byla popularizován a v 2. dekádě a 20. letech 20. století Henry Fordem v jeho Ford Motor Company, která zavedla elektrické motory do (do té doby již známé) technologie řetězové (sekvenční) výroby a začala novou éru (též zvanou jako druhá průmyslová revoluce). Fordův vklad do zdokonalení této technologie bylo nejenom zužitkování výhod elektrické energie, ale i komplexní přístup ke zhoštění se problému masové výroby jako celku – uměl analyzovat, které úseky výrobu nejvíce zpožďují, které jsou nejobtížnější a na které se musí nejdéle čekat, a ty pak kvantitativně nebo technologicky vyrovnat (například tím, že začal více využívat montážní linky a sestavovat své motory ze součástí, předem sestavených a vyrobených v jiném úseku). Též více plánoval, používal paralelní zpracování a uměl lépe koordinovat dodávky materiálu a distribuci směrem k obchodníkům a koncovým zákazníkům.
Výhody
- kvantitativně vysoká produkce (i poměr kvality produktu k času spotřebovaného na jeho vyrobení), např. v porovnání se zakázkovou výrobou
- použití strojů a robotů „osvobozuje“ od namáhavé, nebezpečné či monotónní práce nebo práce v nebezpečných nebo zdravotně závadných podmínkách
- rychlost výroby a přesnost jednotlivých výrobků
- redukce možné chyby člověka a „lidského faktoru“
- většina aplikací sériové výroby je pečlivě navržena s ohledem na výsledek, efektivitu práce, minimalizaci odpadu
Nevýhody
- jednotlivé výrobní úseky se obtížněji přestavují nebo přizpůsobují novým podmínkám
- vyšší energetická spotřeba
- složitost zavedení, provozu (a případného zrušení)
- velké pořizovací náklady (vystavění sériové výroby je schůdnější pro větší firmy, navíc s dlouhodobějšími plány na mnoho let dopředu)
- u některého sortimentu se víc cení manuální výroba a to, že „každý výrobek je originál“
- vloudí-li se do sériové výroby chyba, jsou zasaženy potenciálně miliony výrobků. Za příklad může posloužit výrobní chyba jedno z prvních procesorů Intel Pentium nebo infekční onemocnění, které zasáhlo největší masokombinát ve Spojených státech amerických a ohrozilo masné výrobky v celkovém objemu několika tisíc tun zpracovávaného masa.
- s rizikem výroby velkého množství vadných výrobků souvisí i delší doba příprav a testování a menší flexibilita v reakci na zjištění vady (daná i komplexností celého procesu)
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mass production na anglické Wikipedii.
- Objectified Archivováno 15. 3. 2009 na Wayback Machine, dokument, 75 minut, Gary Hustwit