Incident v Račaku

Incident v Račaku (též označovaný jako masakr v Račaku[1][2]) je událost, ke které došlo 15. ledna 1999 v kosovské vesnici Račak (albánsky Reçak). Srbské policejní jednotky provedly ve vesnici bojovou operaci. Následujícího dne zde byla nalezena těla 45 lidí v civilních šatech. Kosovští Albánci obvinili Srby z masakru civilistů, Srbové to odmítli, podle nich se jedná o převlečené padlé kosovské bojovníky. Šéf mezinárodní pozorovatelské mise OBSE americký diplomat William Walker kosovskou verzi podporoval a veřejně obvinil Srby.[3] Událost podstatným způsobem přispěla k rozhodnutí (jako casus belli) Severoatlantické aliance (NATO) pro operaci Spojenecká síla, bombardování srbských cílů, jehož cílem mělo být rychlé ukončení války. Očekávalo se opakování situace z bosenské války, kdy po sarajevském masakru operace Rozhodná síla vedla k uzavření mírové Daytonské dohody.

Ruská strana incident v Račaku ostře odmítla, avšak ve svém vyjádření 26. ledna 1999, které tehdejší ministr zahraničí Igor Ivanov pronesl spolu s Madeleine Albrightovou, nebylo ani slovo o tom, kdo je viníkem masakru.[4]

Události v Račaku nebyly dostatečně vyšetřeny a důkazy pro obě dvě proti sobě stojící verze jsou sporné. Verzi Albánců a představitelů NATO o zmasakrování civilistů podporují svědectví místních obyvatel. Podle Srbů šlo o padlé bojovníky Kosovské osvobozenecké armády, kteří byli posmrtně oblečeni do civilních šatů a sneseni na jedno místo, aby byl vyvolán dojem hromadné popravy. Předním srbským argumentem je střelný prah na rukou většiny údajných obětí.[5] Názor, že s mrtvolami bylo manipulováno, vyslovili i dva francouzští novináři Renaud Girard a Christophe Chetelot. Podle jejich pozorování bylo u mrtvých těl jen málo vystřílených nábojnic a málo krve. Zároveň upozornili na to, že Srbové bojovou akci oznámili pozorovatelské misi i novinářům předem a pozvali je pro roli pozorovatelů. Těla byla ve své poloze nalezena druhého dne, kdy je takto ukazovali zahraničním pozorovatelům velitelé Kosovské osvobozenecké armády.

Za zmínku stojí, že se soudní cestou před mezinárodním soudním tribunálem v Haagu nepodařilo najít viníky tohoto údajného zločinu. Pouze roku 2001 byl v Prištině kvůli Račaku odsouzen srbský policista Zoran Stojanović za zabití jednoho člověka a zranění dvou dalších. OSN a Amnesty International označily rozsudek za nezákonný. Soudní proces provázel velký politický tlak, žalobce hrozil, že nebude-li obžalovaný odsouzen, vezme lid spravedlnost do svých rukou. Stojanovićova žena (etnická Albánka) a jeho děti byly vystaveni vyhrožování.