Masakr hugenotů ve Wassy

Masakr hugenotů ve Wassy[pozn. 1] (francouzsky Le massacre de Wassy) je název hromadného vraždění hugenotů, zorganizovaného vůdcem francouzských katolíků, vévodou Françoisem de Guise, v březnu 1562.

Masakr hugenotů ve Wassy
konflikt: Francouzské náboženské války
Masakr ve Wassy, kolorovaný mědiryt Franse Hogenberga
trvání: 1. březen 1562 místo: Wassy, Francie výsledek: povraždění hugenotů
strany
francouzští katolíci	hugenoti
velitelé
François de Guise	neznámý
síla
neznámá	neznámá
ztráty
neznámé	20–74 mrtvých

Ačkoliv toleranční edikt, tzv. Edikt ze Saint-Germain, byl vydán 17. ledna 1562 a povoloval protestantům ve Francii jejich zjednodušené bohoslužby (veřejně mimo města a soukromě ve městech), došlo již 1. března 1562 k významnému narušení dohody. Vévoda de Guise napadl se svými lidmi ve Wassy protestanty při bohoslužbě a v nadešlé bitce zemřelo třiadvacet mužů a dalších sto třicet bylo zraněno.[1]

Tato událost odstartovala první ze série hugenotských válek ve Francii mezi katolíky a hugenoty. Bezprostředním důsledkem masakru ve Wassy byla aktivita hugenotských vůdců, admirála Gasparda de Coligny a Ludvíka Bourbonského, prince de Condé, kteří na ochranu hugenotských kostelů začali posádkami obsazovat strategická města na Loiře, Orléans, Rouen a další. Náboženské války ukončilo až vydání Ediktu nantského Jindřichem IV. v roce 1598.