Marta Kottová

Narodila se v Černovicích u Tábora, do židovské rodiny (obchodníka s textilem) Roberta a Gabriely Lašových (psáno též Laschových), a měla o šest let staršího bratra Viktora. V jejích třech letech se rodina přestěhovala do Prahy, kde byla později členkou skautského oddílu a Sokola. Pro svůj židovský původ byla spolu s rodinou po nástupu nacismu perzekvována a v důsledku protižidovských opatření tak musela například odevzdat svého psa Mikinu.[2]

V prosinci 1941 byl bratr Viktor deportován do koncentračního tábora Terezín, kam byla nakonec v červnu 1942 deportována i jedenáctiletá Marta se svými rodiči. Z počátku pobývala s matkou v Hamburských kasárnách, avšak nakonec byla přesunuta do dětského domova L410.[2] Během pobytu v Terezíně byl její bratr jedním ze 36 mužů, kteří byli vybráni, aby pohřbili mrtvé po vyhlazení Lidic.[4] V září 1944 pak byla celá rodina deportována do vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau, kde předstoupila před selekci prováděnou Josefem Mengelem.[4] Otec a matka byli posláni do plynové komory.[5] Marta byla před Vánoci roku 1944 poslána přes koncentrační tábor Gross-Rosen do lágru v Mährensdorfu, kde zpracovávala v továrně len. Po osvobození se v květnu 1945 vrátila do Prahy, kde se shledala s bratrem Viktorem, který v dubnu téhož roku utekl.[4]

V průběhu života se dvakrát vdala. Dne 27. ledna 1953 se jí (v den Mezinárodní památky obětí holocaustu) narodil syn Daniel,[4] měla též tři vnoučata a dvě pravnoučata.[6]

Aktivně se zapojovala do osvětových činností především pro mládež, zúčastňovala se pamětních akcí a přednášela na školách. Současným generacím se snažila předat svoji zkušenost z holokaustu. Za tuto svou činnost převzala 28. října 2008 medaili Za zásluhy o stát v oblasti výchovy a školství z rukou českého prezidenta Václava Klause.[1] Krátce po své smrti jí byla in memoriam udělena Medaile města Liberec.[7]