Svišť

Svišti jsou ve většině případů býložravci: Živí se různým jetelem, travami, semeny, květy a ovocem. Někteří však nepohrdnou ani sarančaty či hlemýždi.

Většina svišťů žije ve skupinách či koloniích, které jsou tvořeny obvykle jedním samcem a několika samicemi. Mláďata, kterých se v jednom vrhu rodí až osm, jsou ze skupiny vyhnána samcem po 20 až 30 dnech od narození. Ve skupinách některých jedinců se najde jisté zajímavé chování. Například svišť žlutobřichý-když kolonie přijde pozdě odpoledne z lovu, v doupěti si svišti vzájemně čistí srst. Jsou ale i svišti, kteří nežijí pořád ve skupině, ale někdy i samostatně (jejich sociální jednotka je variabilní). Na jaře dochází dokonce i k agresi mezi jednotlivými zástupci jednoho druhu a to převážně při bojích o území či samičku. Svišť lesní brání své doupě s obloukovitě nahrbeným hřbetem, mrská napruženým ocasem, vyskakuje a klepe vyceněnými zuby.

Mezi druhy tohoto rodu patří:

• svišť aljašský (Marmota broweri)
• svišť bobak (Marmota bobak)
• svišť brýlový (Marmota caligata)
• svišť černohlavý (Marmota camtschatica)
• svišť dlouhoocasý (Marmota caudata)
• svišť himálajský (Marmota himalayana)
• svišť horský (Marmota marmota)
• svišť Menzbierův (Marmota menzbieri)
• svišť lesní (Marmota monax)
• svišť olympský (Marmota olympus)
• svišť šedý (Marmota baibacina)
• svišť tarbagan (Marmota sibirica)
• svišť vancouverský (Marmota vancouverensis)
• svišť žlutobřichý (Marmota flaviventris)

Dne 2. února se v Severní Americe slaví Den svišťů (Groundhog Day), protože prý ten den svišťové lesní po zimním spánku poprvé vylézají ze svých nor a svým chováním předpovídají počasí. Pokud se prý svišť poleká svého stínu a hned se vrátí do nory, zima ještě potrvá. V Mongolsku a Kyrgyzstánu se místní druhy jako svišt tarbagan loví pro maso, které je pokládáno za pochoutku. Sádlo svišťů se v minulosti v Tatrách i v Alpách používalo pro výrobu léčivých mastí.

• Slovníkové heslo svišť ve Wikislovníku
• Obrázky, zvuky či videa k tématu svišť na Wikimedia Commons