Markvartici

Zbytky hradu Zvířetice u Mladé Boleslavi

Protože se v 12. století nepoužívala příjmení, není dodnes možné s jistotou vytvořit rodovou posloupnost nejstarších Markvarticů a tak uváděná fakta jsou spíše hypotézami historiků. Jednou z nich je možnost, že Markvartici byli následovníci charvátských knížat žijících předtím na tomto území.[5] Není jisté, zda byli původem ze Saska, nebo částečně poněmčelý český rod. Používali zprvu jména česká i německá. Za nejstaršího z rodu Markvarticů je označován Markvart (Marquardus). Z roku 1144 se jeho jméno jakožto svědka vyskytlo na listině týkající se založení kláštera v Plasech. Další záznam o Markvartovi (snad to byl tentýž) je z roku 1159, kdy již byl komořím u dvora knížete, později krále Vladislava II. a za svou službu dostal výsluhou spolu se svým bratrem Benešem od krále velká území zejména u horního toku Jizery. Král jim daroval nově budovaný klášter v Hradišti na soutoku Jizery a Zábrdky.[6]

Markvart měl tři nám známé syny, Heřmana, Havla a Záviše. O pokračování rodu se postaral Heřman. O jeho bratrech víme málo, Havel byl kanovníkem a Záviš byl roku 1184 purkrabím v Mladé Boleslavi.[6]

Záznamy o Heřmanovi jsou z let 1175 až 1197. V roce 1175 sloužil u dvora jako maršálek, roku 1197 byl purkrabím v Kladsku. Jeho zásluhou byl dostavěn kolem roku 1177 klášter Hradiště nad Jizerou, sídlo Cisterciáckého opatství P. Marie.[7][8] Cisterciáci přinesli s sebou z Plas znalost pokrokových forem zemědělství.

Heřman měl tři syny a díky nim byl praotcem řady významných šlechtických rodin[9]:

• Beneš (též Beneš Heřman zvaný Okrouhlý, doložen 1197-1222) - budyšínský purkrabí, předek pánů z Michalovic a pánů z Velešína
• Markvart z Března (doložen 1197-1228) - děčínský purkrabí, od jeho synů pocházejí další větve rodu:
  • Jaroslav - předek pánů z Valdštejna; další větve, z Dětenic, z Rohozce a z Rotštejna brzy vymřely
  • Havel - předek pánů z Lemberka a ze Zvířetic, držel též Kladsko
  • Markvart (doložen 1255-1268) - předek pánů z Vartenberka
• Záviš z Ralska