Markéta Pilátová

Markéta Pilátová (* 1. února 1973 Kroměříž) je česká spisovatelka, hispanistka a novinářka.

Markéta Pilátová
Narození1. února 1973 (49 let)
Kroměříž
Československo Československo
Povoláníspisovatelka, překladatelka, publicistka, novinářka, redaktorka a učitelka
Alma materUniverzita Palackého v Olomouci
Témataliteratura pro děti a poezie
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Po maturitě na kroměřížském gymnáziu v roce 1991[1] studovala romanistiku a historii na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.[2] Po ukončení studia zde pracovala šest let jako odborná asistentka.[3] Od roku 2007 do roku 2008 pracovala jako vedoucí zahraniční redakce týdeníku Respekt.[4][5]

Poté odcestovala do Argentiny a do Brazílie: pět let pobývala v brazilském státě Mato Grosso do Sul, v São Paulu a v Buenos Aires,[6][7] kde učila potomky českých krajanů, kteří emigrovali z Československa do Brazílie a Argentiny.[3]

V mnoha českých médiích (např. Respekt, Lidové noviny, kulturní příloha Práva Salon) publikuje eseje, zahraničně-politické články, reportáže, recenze, povídky a autorské sloupky. Píše rovněž povídky pro rozhlasovou stanici Vltava[8] a písňové texty pro zpěvačku Moniku Načevu. V současnosti pracuje v Institutu Cervantes v kulturním oddělení. Je vdaná, bydlí v Praze a ve Velkých Losinách.

Dílo
„

Bílý had v kořenech spí
Na kaštanovém místě
Nemůže dál
Nabírá sil

Líbej mu jazyk
Buď jeho očima
Nahmátni kořeny, těma to začíná

 “

— Markéta Pilátová: Zatýkání větru [9]

Pobyt v Brazílii a Argentině ji inspiroval k prozaickému debutu, románu Žluté oči vedou domů, který byl nominován na cenu Magnesia Litera a Cenu Josefa Škvoreckého,[10] v roce 2010 byl přeložen do němčiny a portugalštiny, v roce 2012 se připravují překlady do polštiny, nizozemštiny a španělštiny.[10] V roce 2009 jí vyšel druhý román Má nejmilejší kniha, rovněž nominovaný na cenu Magnesia Litera a Cenu Josefa Škvoreckého. Rozdíl mezi dvěma romány zmiňovala autorka v jednom z rozhovorů:[11] Zatímco první román pojednává o hledání kořenů domova a je více autobiografický, v druhém románu už se autorka neptá, co všechno ještě český čtenář snese a zda je příběh uvěřitelný. Je o hledání kořenů Zla.

Specifický vypravěčský styl Markéty Pilátové můžeme srovnávat s narativními tendencemi moderní světové literatury. Autorka ve svých textech poukazuje na současný svět, její výpověď o něm je prostupována prostřihy do vzdálenějších časových údobí.

Tvorba pro děti

Markéta Pilátová se věnuje také tvorbě pro děti. V roce 2009 jí vychází knížka Víla Vivivíla a stíny zvířat.[10] O rok později vydala další dvě knihy pro děti. První z nich je Kiko a tajemství papírového motýla, nominována na cenu Magnesia Litera, druhou je pokračování příběhů víly Vivivily Víla Vivivíla a piráti jižního moře.

V létě 2011 publikovala první sbírku poezie Zatýkání větru. Verše Markéty Pilátové jsou inspirovány životem v Brazílii a ve Španělsku. Některé básně ze sbírky se staly textovou předlohou pro písně Moniky Načevy.

Napsala první původní českou pohádku o klukovi se dvěma mámami, kterou pojmenovala Jura a lama. Kniha s ilustracemi Dory Dutkové vyšla v květnu 2012 za podpory Slovensko-českého ženského fondu v rámci projektu za zviditelnění stejnopohlavních rodin a dětí v nich.[12]

Překlady

Ze španělštiny přeložila v roce 2001 román mexické spisovatelky Normy Lazo Věřící. Mezi její další překladatelské činnosti patří kniha Ricarda Linierse Macanudo z roku 2010.

Přehled děl

Beletrie
  • Žluté oči vedou domů. Praha: Torst, 2007. 158 s. ISBN 978-80-7215-314-5.
    • německy jako: Wir müssen uns irgendwie ähnlich sein. St. Pölten: Residenz, 2010. Přel.: Michael Stavarič.
    • portugalsky jako: Olhos de Loba. São Paulo: Annablume, 2010.
    • italsky jako In qualcosa dovremmo pur somigliarci, 2018
  • Má nejmilejší kniha. Praha: Torst, 2009. 272 s. ISBN 978-80-7215-371-8.
  • Víla Vivivíla a stíny zvířat. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 68 s. ISBN 978-80-7422-000-5.
  • Kiko a tajemství papírového motýla. Praha: Meander, 2010. 67 s. ISBN 978-80-86283-81-4.
  • Víla Vivivíla a piráti jižního moře. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 84 s. ISBN 978-80-7422-066-1.
  • Jura a lama. Praha: Nakladatelství LePress, 2012. 64 s. ISBN 978-80-904193-3-9.
  • Tsunami blues, Torst, 2014. 304 s. ISBN 978-80-7215-474-6[13]
  • Kulaté rámy slov, Pavel Ševčík – Veduta, 2015. 124 s. ISBN 978-80-86438-59-7
  • Hrdina od Madridu, Pikador Books, 2016. 74 s. ISBN 978-80-905879-1-5
  • Kiko a tulipán, Meander, 2016. 72 s. ISBN 978-80-87596-89-0
  • S Baťou v džungli, Torst, 2017. 264 s. ISBN 978-80-7215-539-2
  • Senzibil, Torst, 2020. 320 s. ISBN 978-80-7215-596-5

Poezie
  • Zatýkání větru. Praha: Větrné mlýny, 2011. 78 s. ISBN 978-80-7443-034-3.

Překlady
  • Norma LAZO: Věřící. Praha: One Woman Press, 2001.
  • Ricardo LINIERS: Macanudo. Praha: Meander, 2010.

Rozhlasové zpracování díla

Odkazy

Reference
  1. 120 let českého gymnázia v Kroměříži. Redakce Zdeňka Malcherová. Kroměříž: Sdružení rodičů a přátel gymnázia Kroměříž, 2002. 126 s.
  2. HORÁK, Ondřej. Domov je tam, kde rozumíme vtipům [online]. Lidovky.cz, 2007 [cit. 2012-01-24]. Dostupné online.
  3. Markéta Pilátová [online]. Portál české literatury (Vizus), 2011-10-01 [cit. 2012-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-04-20.
  4. Horák Ondřej: O mně v tvém příběhu není nic[nedostupný zdroj], Lidovky.cz, 1. října 2007
  5. Horáčková Kristýna: Povídání o Brazílii a Žlutých očích, Litenky.ff.cuni.cz, 27. dubna 2008
  6. ŠTRÁFELDOVÁ, Milena. Markéta Pilátová napsala román o českých krajanech v Brazílii [online]. Český rozhlas, 2008-01-19 [cit. 2012-01-24]. Dostupné online.
  7. Kaprálová Dora: Psaní je pro mě únikem před přízemním rutinním životem, Idnes.cz, 1. prosince 2009]
  8. Dobeš Roman: Psaní je pro mě způsob, jak chápat svět, Liberecky.denik.cz, 18. února 2010
  9. Literární.cz. Markéta Pilátová: Zatýkání větru /ukázka/ [online]. 2011-07-04 [cit. 2011-01-25]. [online] pořízeném dne 2012-05-16.
  10. Nový rok pod Jižním křížem [online]. Respekt.cz, 2011-01-05 [cit. 2012-01-24]. Dostupné online.
  11. KUČERA, Štěpán. Zlo je návykové, říká spisovatelka a novinářka Markéta Pilátová [online]. Novinky.cz, 2009-12-17 [cit. 2012-01-24]. Dostupné online.
  12. Koubek, Jiří. Jura a lama - první česká pohádka o klukovi se dvěma mámami Archivováno 20. 5. 2012 na Wayback Machine [online]. Colourplanet.cz, 2012-05-07, [cit. 2012-05-09].
  13. http://www.czechlit.cz/en/book/tsunami-blues-en-3/
  14. VONDRÁČEK, Jiří. Markéta Pilátová: Příběhy z konce světa. Český rozhlas - Vltava [online]. Český rozhlas - Vltava, 2019-07-24 [cit. 2019-07-24]. Dostupné online. (česky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.