Marija Stadnyková

Sportovnímu zápasení se věnovala od svých 12 let v rodném Lvově. Připravovala se pod vedením Oresta Skobelského. V ukrajinské ženské reprezentaci se pohybovala od roku 2006 ve váze do 48 kg. V témže roce získala titul mistryně Evropy, o který však záhy přišla kvůli pozitivnímu dopingovému nálezu na látku snižující tělesnou hmotnost (furosemid). Dostala dvouletý zákaz startu, ale podařilo se jí prokázat neúmyslné užítí a trest jí byl snížen na jeden rok.[1]

Začátkem roku 2007 jí reprezentační vedení sdělilo, že pro olympijskou kvalifikaci v roce 2008 počítá jako s reprezentační jedničkou Irynou Merleniovou, která se vracela po mateřské pauze. V témže roce přijala nabídku reprezentovat Ázerbájdžán, který poprvé reprezentovala na jeho domácí půdě na mistrovství světa Baku.[2] Ke konci roku se vdala za svého jmenovce Andrije Stadnyka, se kterým má syna a dceru.

V roce 2008 se kvalifikovala na olympijské hry v Pekingu. Potom co v úvodním kole zaváhala s Kanaďankou Carol Huynhovou se přes opravy probojovala do souboje o třetí místo, ve kterém porazila Tetjanu Bakaťukovou z Kazachstánu a získala bronzovou olympijskou medaili. V roce 2010 měla mateřskou pauzu. V roce 2012 startovala na olympijských hrách v Londýně. V semifinále porazila svou dlouholetou rivalku Irynu Merleniovovu a ve finále vyhrála úvodní kolo proti Japonce Hitomi Obaraové. Další dvě kola však s Japonkou prohrála a získala stříbrnou olympijskou medaili. V roce 2013 měla mateřskou pauzu. V roce 2016 startovala na svých třetích olympijských hrách v Riu výborně přípravená. Do finále proti Japonce Eri Tosakaové postoupila bez ztráty bodu a nad svou finálovou soupeřkou vedla v poslední minutě 2:0 na body. Neodolala však závěrečnému náporu Japonky, v posledních sekundách jí pustila své nohy a prohrála 2:3 na body. Získala stříbrnou olympijskou medaili.