Marie Württemberská

Marie Württemberská (Antoinette Friederike Auguste Marie Anna Herzogin von Württemberg; 17. září 1799, Coburg24. září 1860, Gotha) byla jako druhá manželka vévody Arnošta I. v letech 1832 až 1844 sasko-kobursko-gothajskou vévodkyní.

Marie Württemberská
sasko-kobursko-gothajská vévodkyně
Marie Württemberská, Ferdinand von Rayski, 1839
Doba vlády1832–1844
Sňatek23. prosince 1832
ManželArnošt I. Sasko-Kobursko-Gothajský
Úplné jménoAntoinetta Frederika Augusta Marie Anna
Narození17. září 1799
Coburg
Úmrtí24. září 1860 (ve věku 61 let)
Gotha
PohřbenaFriedhof am Glockenberg, Coburg
DynastieWürttemberkové
OtecAlexandr Württemberský
MatkaAntoinetta Sasko-Kobursko-Saalfeldská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dětství

Marie se narodila 17. září 1799 jako nejstarší dítě vévody Alexandra Württemberského a jeho manželky Antoinetty Sasko-Kobursko-Saalfeldské. Měla dva mladší přeživší bratry, vévodu Alexandra a vévodu Arnošta. Württemberské království, které vzniklo v roce 1806, bylo prominentní entitou Německa na úrovni Pruska, Bavorska a Saska s konexemi na anglickou a ruskou vládnoucí rodinu.

Marie vyrůstala na zámku Fantaisie v Bayreuthu. Její otec byl generálem v ruské armádě a později guvernérem Běloruska, a tak Marie žila v letech 1802 až 1832 v Jelgavě a v Petrohradu.

Manželství

Marie se 23. prosince 1832 v Coburgu stala druhou manželkou 48letého vévody Arnošta I. Sasko-Kobursko-Gothajského. Arnošt horlivě hledal novou nevěstu po smrti své první, odcizené manželky, Luisy Sasko-Gothajsko-Altenburské. Arnošt zpočátku hledal manželku s vysokým postavením, zjistil však, že jeho věk a špatná pověst omezují jeho možnosti. Nakonec se rozhodl pro Marii, které bylo třicet tři let a byla jeho neteří – Marie byla dcerou Arnoštovy sestry Antoinetty.

Sňatkem se Marie stala nevlastní matkou budoucího vévody Arnošta II. a prince Alberta, pozdějšího manžela královny Viktorie. Marie byla také jejich sestřenicí. Arnošt a jeho synové se s Marií setkali na zámku Thalwitz a doprovodili ji do vévodství, kde započala manželství. Se svými nevlastními syny udržovala po celý život dobré vztahy, v roce 1841 se stala kmotrou prvního syna prince Alberta a královny Viktorie, Alberta Eduarda, prince z Walesu (budoucího krále Eduarda VII.).

Historička Gillian Gillová popisuje Marii jako "přísnou a melancholickou dámu". Marie neměla s Arnoštem žádné děti a tak se manželé rychle rozdělili a většinou žili na rozdělených panstvích. V roce 1843 Marie adoptovala dítě "prostých rodičů", ačkoli ji Albert varoval, aby se vyhnula tomu dávat mu beznadějné touhy o postavení. Napsal jí: "Přeji Vám více úspěchů, než je obecná účast vzdělávání chudých dětí z nižších řad našimi osobami".

Zatímco Albert ji ve svých dopisech oslovoval jako "drahou matku", Marie se rozhodla nezúčastnit se několika důležitých událostí v životech nevlastních synů, jako bylo jejich biřmování nebo Viktoriina korunovace (pro první z toho uvedla Marie jako důvod své nepřítomnosti špatné počasí). Albert a Marie po celý život udržovali korespondenci, což historikům pomohlo lépe porozumět jejich vztahu.

Marie se zajímala o literaturu, hudbu, divadlo a umění. Nově postavené divadlo Landestheater Coburg bylo otevřeno na její 41. narozeniny. Od roku 1842 ji často navštěvoval Ferenc Liszt. V roce 1836 převzala vedení Gothaer Marien-Institut, soukromého vzdělávacího institutu pro dívky. 3. května 1842 darovala 2000 tolarů na založení útulku pro malé děti v Coburgu, podle podobné instituce v hlavním městě Gotha. "Marienschulstiftung" (Mariina škola) ve stejném roce zahájila provoz, provozovala také mateřskou školku a později také "Kinderkrippe" (pro menší děti) jako nezávislou nadaci. Instituce od roku 1869 sídlí v budově, kterou vlastnila sama Marie, "Park 1" v Coburgu.

Vdovství

Arnošt I. zemřel v roce 1844 a vévodkyně vdova si vybrala za své residence zámek Reinhardsbrunn, zámek Friedrichsthal a zámek Friedenstein, všechny v Gothe. Později se rozhodla vrátit se do Coburgu, aby se setkala zejména s návštěvami příbuzných z Anglie. Marie zemřela na zámku Friedenstein ve tři čtvrtě na šest odpoledne 24. září 1860, rok před Albertovou smrtí. Pohřbena byla ve vévodském mauzoleu Friedhof am Glockenberg v Coburgu.

Vývod z předků

 
 
 
 
 
Fridrich Karel Württembersko-Winnentalský
 
 
Karel Alexandr Württemberský
 
 
 
 
 
 
Eleonora Juliána Braniborsko-Ansbašská
 
 
Fridrich II. Evžen Württemberský
 
 
 
 
 
 
Anselm František Thurn-Taxis
 
 
Marie Augusta Thurn-Taxis
 
 
 
 
 
 
Maria Ludovika Anna Františka Lobkovicová
 
 
Alexandr Württemberský
 
 
 
 
 
 
Filip Vilém Braniborsko-Schwedtský
 
 
Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský
 
 
 
 
 
 
Jana Šarlota Anhaltsko-Desavská
 
 
Bedřiška Braniborsko-Schwedtská
 
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém I.
 
 
Žofie Dorota Pruská
 
 
 
 
 
 
Žofie Dorotea Hannoverská
 
Marie Württemberská
 
 
 
 
 
František Josiáš Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
Arnošt Fridrich Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
 
 
 
 
Anna Žofie Schwarzbursko-Rudolstadtská
 
 
František Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
 
 
 
 
Ferdinand Albrecht II. Brunšvicko-Wolfenbüttelský
 
 
Žofie Antonie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
 
 
 
 
Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
Antoinetta Sasko-Kobursko-Saalfeldská
 
 
 
 
 
 
Jindřich XXIX. Reuss-Ebersdorf
 
 
Jindřich XXIV. Reuss-Ebersdorf
 
 
 
 
 
 
Žofie Teodora Castell-Remlingenská
 
 
Augusta Reuss Ebersdorf
 
 
 
 
 
 
Jiří August Erbach-Schönberský
 
 
Karolína Ernestina Erbach-Schönberská
 
 
 
 
 
 
Ferdinanda Henrieta Stolbersko-Gedernská
 

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Duchess Marie of Württemberg na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Sasko-kobursko-gothajská vévodkyně
Předchůdce:
Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská
jako vévodkyně sasko-kobursko-saalfeldská
23. prosince 183229. ledna 1844
Marie Württemberská
Nástupce:
Alexandrina Bádenská
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.