Marie Magdalena Novotná-Čudová

Narodila se kolem roku 1770 (přesné datum narození není známé, dobrušské matriky totiž shořely při velkém požáru města 9. května 1806) v Křovicích nedaleko Dobrušky (později součást Dobrušky) do nemajetné rodiny tesaře Jana Čudy jako nejmladší ze sedmi dětí. Otec v jejích deseti letech zemřel a rodina žila s matkou na výminku poté, co musela matka z nouze chalupu prodat nejstaršímu synovi. Sblížila se se synem dobrušského tkalce Jiřím Novotným (kol. 1763, Dobruška – 17. května 1805, Kladsko), který, aby se vyhnul rakouské vojenské službě, uprchl přes hranice do Kladska, byl zde však koncem roku 1791 odveden do pruské armády a přiřazen k pěchotnímu pluku hraběte Friedricha Wilhelma von Götzen v pevnosti Silberbergu u Kladska. Magdalena zanedlouho uprchla za ním, traduje se, že cestu přes hranice znala, neboť se účastnila náboženských poutí do Vambeřic. Svatba Jiřího s Marií Magdalenou se konala 5. února 1792 v kostele v Kladsku. V Kladsku se manželům Novotným narodilo celkem 9 dětí: 8. 9. 1792 Jan Karel Augustin (jeho další osudy neznáme), 1. 1. 1794 Karel Kašpar (✝ 27. 3. 1856, Rovné u Dobrušky), 26. 9. 1795 Marie Barbora Terezie (✝ 29. 1. 1799, Kladsko), 8. 11. 1797 Marie Magdalena Terezie (matka nemanželské dcery Barbory, pozdější Boženy Němcové, provdaná Panklová, ✝ 4. 12. 1863, Zaháň), 1. 10. 1799 Jan Josef Emanuel (✝ 11. 5. 1800, Kladsko), 26. 3. 1801 Josef Antonín Ignác (naposledy doložen 1841 ve Vídni), 1. 1. 1803 Johana Magdalena Františka (✝ 16. 1. 1803, Kladsko), 7. 5. 1804 Emanuel Kristián Antonín Josef (✝ 12. 5. 1804, Kladsko) a konečně jako pohrobek 5. 10. 1805 Johana Barbora Terezie (provdaná Fräntzelová, ✝ 9. 12. 1855, Vídeň), dříve omylem považovaná za matku Boženy Němcové. Vojna skončila Jiřímu Novotnému koncem roku 1798 nebo počátkem roku 1799, rodina však nadále zůstávala v Kladsku a živila se zde tkalcovstvím, Magdalena se přitom patrně naučila na přenosném skládacím vertikálním stavu vyrábět z vlny houně (koňské deky).

17. května 1805 zemřel Jiří Novotný v Kladsku na tuberkulózu. Marie Magdalena následně sama živila rodinu huňařstvím, znovu se již neprovdala. Po narození poslední dcery Johany celá rodina patrně Kladsko opustila, kam se však ubírala, se můžeme jen dohadovat. Nelze vyloučit, že po nějaký čas žili všichni ve Vídni, kde se později dceři Terezii narodila dcera Barbora a kde se údajně syn Karel Kašpar vyučil tkalcem. Před rokem 1825 podle několika svědectví Magdalena žila se synem Karlem Kašparem ve výměniční chaloupce statku čp. 28 v Rovném u Dobrušky a živila se po okolí výrobou houní ze zbytků vlny, archivní doklady nám však chybí.

Okolo roku 1825 se Marie Magdalena Novotná přestěhovala k rodině své dcery Terezie Panklové do Ratibořic. Podle jiných výkladů se zde objevila už roku 1823 či se spekuluje, že rodinu pouze navštěvovala. Zde se setkávala se svou vnučkou Barborou Panklovou (později Němcovou), pro neshody s její matkou Terezií Panklovou se však musela přestěhovat k nejmladší dceři Johaně na protilehlý konec ratibořického panského dvora. Johaně se tady - stejně jako před 10 lety její starší sestře - 6.8.1830 narodilo nemanželské dítě, syn Josef, a následně babička Magdalena s dcerou Johanou a vnukem Josefem odcházejí do Dobrušky, kde však 5.6.1831 dítě umírá. Poté obě ženy pokračují dále do Vídně, kde se 3.11.1836 Johana provdala za městského slanečkáře Josefa Fräntzela (který měl rovněž nemanželského syna Ferdinanda).

Sousoší Babička s dětmi v Ratibořicích (autor Otto Gutfreund, 1922)

Marie Magdalena Novotná-Čudová zemřela ve Vídni 27. března 1841 na ochrnutí plic. V době úmrtí nevlastnila nic kromě vlastního skromného oblečení. Byla pohřbena do společného hrobu na již zaniklý hřbitov v Matzleinsdorfu.

Na rozdíl od knižní Babičky, Marie Magdalena ve skutečnosti paní kněžnu - vévodkyni Kateřina Vilemínu Zaháňskou přežila, neboť ta ve Vídni zemřela již 29.11.1839. Též nezemřela v Ratibořicích, jak Božena Němcová píše.

Ačkoliv byla Marie Magdalena Novotná hlavní reálnou předlohou postavy Babičky v ikonickém díle své vnučky Boženy Němcové, existuje zde mnoho rozdílů mezi realitou a fikcí. Postava je vylíčena velmi idealisticky, s důrazem na tradice a hodnoty staročeského života. Smyšlený je taktéž vřelý vztah Babičky s Paní kněžnou, jejímž předobrazem se stala Kateřina Vilemína Zaháňská, která na ratibořickém zámku za života Boženy Němcové žila. Stejně tak dochází k časové kolizi děje románu a událostí v životě Novotné-Čudové.

Babička rozhodně nebyla žádnou lidovou prosťačkou, jak nám ji líčí zjednodušený výklad románu,^[zdroj?] nýbrž světem protřelou ženou. A zcela určitě^[zdroj?] byla bilingvní, bez aktivní znalosti němčiny by těžko mohla žít minimálně 14 let v Kladsku a dalších 9 let ve Vídni.

• Relace na ČRo Dvojka
• Obsáhlý životopis Archivováno 27. 9. 2020 na Wayback Machine
• Bibliografický slovník
• Adolf Irmann - Rudolf Rejchrt, Pravda o matce Boženy Němcové, Praha - Česká Skalice 1973
• Václav Černý, Knížka o Babičce, Praha 1963
• Jaroslav Šůla, Marie Magdalena Novotná-Čudová, doba, krajina, rodina, Ústí nad Orlicí 2010