Marie Klementina Bagrationová

Kněžna Marie Klementina Bagrationová (též Maria-Clementine Bagration, rusky Мария Клементина Багратион, případně Marie Klementina Metternichová, 29. září 1810, Vídeň – 26. května 1829, Paříž) byla nelegitimní dcera knížete Klemense Václava z Metternichu.[2]

Marie Klementina Bagrationová
Narození29. září 1810
Vídeň
Úmrtí26. května 1829 (ve věku 18 let)
Paříž
ChoťOtto von Blome (od 1828)
DětiGustav von Blome
RodičeKlement Václav z Metternichu a Jekatěrina Pavlovna Bagrationová
PříbuzníRichard Klemens Metternich a Melanie Metternich-Zichyová (sourozenci)
Anna Gräfin Blome[1] (vnučka)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život
Otec Marie Klementiny, Clemens Václav z Metternichu kolem roku 1815.

Marie Klementina se narodila 29. září 1810 ve Vídni jako nelegitimní dcera rakouského kancléře, knížete Klemense Václava z Metternichu a kněžny Jekatěriny Bagrationové.[2] Její biologický otec, Klemens Václav z Metternichu, kníže z Kynžvartu, byl vysoký politik a diplomat, sloužil jako ministr zahraničí a státní kancléř Rakouského císařství a organizátor vídeňského kongresu v roce 1815.[3]

Na osobní příkaz ruského imperátora Alexandra I., byla později uznána za legitimní dceru knížete Petra Ivanoviče Bagrationa, generála ruské imperiální armády a manžela Jekatěriny Bagrationové a stala se tak oficiální členkou gruzínské královské dynastie Bagrationů.[4]

„Bludná kněžna“
„ Jekatěrina se skandálně proslavila po celé Evropě. Kvůli její vášni pro průsvitným šatům ji nazývali „Le bel ange nu“ („Nahý anděl“) a pro její nekonečnou smyslnost „Chatte blanche” („Bílá kočka“). Provdala se za generála knížete Petrа Bagrationa. Po své matce zdědila andělskou tvář, alabastrově bílou pleť, modré oči a kaskádu zlatých vlasů. “

Johann Wolfgang von Goethe se s kněžnou Bagrationovou seznámil v Karlových Varech v roce 1807 a popsal ji jako překásnou, půvabnou a přitažlivou. Byla vždy obklopena kvostnou společností.[5]

V Drážďanech se seznámila s ministrem knížetem Metternichem a sblížila se s ním natolik, že se stala jeho milenkou a v roce 1810 mu porodila dceru Klementinu[6] Britský diplomat Lord Palmerston ve svých vzpomínkách psal, že kněžna nosí výhradně bílý poloprůsvitný indický mušelín, který opisuje tvary jejího těla.

Později se kněžna usadila ve Vídni a stala se zde majitelkou proruského a protinapoleonského salonu. (V této souvislosti je také zajímavé, že Metternich měl poměr také s Napoleonovou sestrou Caroline, manželkou Joachima Murata).

„ Aniž by k tomu měla jakékoli oficiální pravomoc, zaujímala kněžna neoficiální diplomatický post. Chlubila se, že zná více politických tajemství, než všichni vyslanci dohromady. Pod jejím vlivem začíná vyšší společnost v Rakousku bojkotovat francouzské vyslance. V její osobě našel Napoleon vážného politického protivníka. “

Je pravděpodobné, že právě ovlivnila svého milence, ministra Metternicha. Po mnoha letech kněžna s potěšením vzpomínala, že to byla ona, kdo přesvědčil Metternicha, aby souhlasil s připojením Rakouska k protinapoleonské koalici. Hovořilo se rovněž o jejím vztahu se saským diplomatem hrabětem Friedrichem von Schulenberg, s württemberským pricem, Lordem Charlesem Stuartem a dalšími.[7]

Generál kníže Bagration však i přesto miloval svou manželku. Krátce před smrtí si u malíře Volkovova objednal dva portréty - jeho a své manželky. V literatuře se o něm často píše, že se kvůli nákladnému životu a avantýrám na zahraničních cestách své manželky dostal do finančních potíží. Toto prohlášení je však možná uměleckou nadsázkou, neboť Jekatěrina byla jednou ze dvou dcer P. M. Skavronského, dědice celého obrovského jmění Skavronských, a její sestra Maria Palenová a neteř Julia Samoilovová měly vlastní prostředky a byly finančně nezávislí na svých manželech. Kněžna Bagrationová měla na rozdíl od knížete dostatek finančních prostředků, ale jak byl majetek rozdělen mezi manžely, není známo. Kolem roku 1807 kníže dal do zástavy orelského majetku své manželky, což vzbudilo rozhořčení jejích příbuzných. Kromě toho na knížete něj vyvíjel tlak sám ruský car, aby Klementina, dcera kancléře Metternicha, byla oficiálně zapsána jako legitimní člen rodu Bagrationových.

V roce 1812, po bitvě u Borodina, kněžna ovdověla.

Kněžna Marie Klementina zemřela v Paříži 26. května 1829 ve věku 29 let.[8]

Rodina

Marie Klementina se 12. července 1828 provdala za hraběte Ottu von Blome (1795–1884), syna Friedricha von Blome. Manželé měli jednoho syna:

  • hrabě Otto Paul Julius Gustav von Blome (1829–1906), v roce 1858 se oženil s Joséphine, hraběnkou Buol-Schauensteinovou .

Potomstvo

Byť měla jediného syna, stala se po smrti babičkou devíti vnoučat:

  • Marie Klementina von Blome (zemřela v mládí)
  • Karel Otto Arnold (1861–1926)
  • Marie Sophie (zemřela v mládí)
  • Louis Pius (1865–1930)
  • Johannes Hubertus Xaverius (1867–1945), ženatý s kněžnou Martou Elisabeth Marií Stirbey
  • Marie Adeline (zemřela v mládí)
  • Anna Marie (1871–1960)
  • Marie Giulie Sidonie (1873–1939)
  • Marie Karola (1877–1951), která se později stala jeptiškou.[3]

Umělecké podoby

Postava Marie Bagrationové se objevila v několika literárních dílech, buď jako autentická postava (Goethe), nebo jako předloha či inspirace románových postav H. de Balzaca, Victora Huga ad.

Ve filmu
  • V sovětském historicko-biografickém snímku „Bagration“ z roku 1985 roli Jekatěriny Pavlovny Bagrationové (Skavronské) ztvárnila Taisija Litviněnková.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marie-Clementine Bagration na anglické Wikipedii.

  1. Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. Vienna, 1814: How the conquerors of Napoleon made love, war, and peace at the Congress of Vienna, David King, s. 359
  3. PALMER, Alan. Metternich: Councillor of Europe. 1997 reprint. vyd. London: Orion, 1972. ISBN 978-1-85799-868-9. S. 5–6, 339. (anglicky)
  4. Metternich, 1773-1859, Michel Missoffe, s. 216
  5. VON GOETHE, Johann Wolfgang. Goethe's Werke. Tag- und Jahres-Hefte als Ergänzung meiner sonstigen Bekenntnisse: Von 1807 bis 1822. Vollständige Ausgabe letzter Hand.. Band 32. vyd. Stuttgart und Tübingen: Cotta'sche Buchhandlung, 1830. S. S. 17-18.
  6. Princess Marie-Clementine. Narodila se 29. září 1810 (podle jiných pramenů v roce 1802 nebo 1803). 12. července 1828 se provdala za hraběte Ottu von Blome (Otto, Lehnsgraf von Blome). Zemřela zanedlouho po sňatku, porodivši syna, který se později stal rakouským diplomatem a politikem. The Bagrationi (Bagration) Dynasty
  7. Waltz of Nations — Wiener Congress
  8. Metternich (Paris): Fayard (1965), Henry Vallotton, 1965, s. 36
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.