Marie Brabantská (1254–1322)

Pocházela ze čtyř dětí Jindřicha III. a Adély, dcery burgundského vévody Huga IV. Svatba s ovdovělým francouzským králem Filipem III. se uskutečnila v 21. srpna 1274 a korunovace o necelý rok později 24. června 1275. Mladá královna měla na staršího manžela velký vliv, podporovala ambice králova strýce Karla I. z Anjou. Roku 1276 zemřel králův nejstarší syn Ludvík a královnu obvinil králův komorník Petr z La Brosse, že následníka dala otrávit. Ta jej na oplátku nařkla ze zrady a spolupráce s kastilským králem Alfonsem X.[1] Komorník byl oběšen a Dante Alighieri jej ve své Božské komedii umístil do Očistce, kde hovoří také o královně Marii.[2]

Královna podněcovala manžela k válce proti Katalánsku, která se stala králi osudnou. Ovdovělá Marie zbytek života strávila v klášterním ústraní. Je pohřbena v pařížském klášteře řádu menších bratří.