Marek Garmulewicz

Zápasení se věnoval od 15 let v Rudé Śląsce pod vedením Romana Pielicha a Jana Walkowiaka.[1][2] V klubu Slavia se specializoval v Polsku netradičně na volný styl.[3] V polské reprezentaci se pohyboval od konce osmdesátých let dvacátého století ve váze do 90 kg. V roce 1992 se kvalifikoval na olympijské hry v Barceloně, kde byl vyřazen v základní skupině po prohře s Turkem Kenanem Şimşekem.

Od roku 1993 přestoupil do vyšší váhy do 100 kg. V roce 1996 startoval jako úřadující mistr Evropy na olympijských hrách v Atlantě. V Atlantě mu přál los k postupu do 4. kola (semifinále), ve kterém prohrál s Íráncem Abbásem Džadídím 1:4 na technické body. V následných opravách prohrál s Bělorusem Sergejem Kovalevským 4:8 na technické body a obsadil konečné 5. místo.

V roce 1999 se třetím místem na mistrovství světa v Ankaře kvalifikoval na olympijské hry v Sydney, kde měl v základní skupině opět štěstí na papírově slabší soupeře. V rozhodujícím zápase ve skupině porazil reprezentanta Běloruska Alexandra Šemarova 3:2 na technické body a postoupil z prvního místa přímo do semifinále. V semifinále prohrál s Kazachem Islamem Bajramukovem 0:3 na technické body a v souboji o třetí místo prohrál s Gruzínem Eldarem Kurtanydzem 1:4 na technické body. Obsadil 4. místo.

Od roku 2001 přestoupil do nejtěžší váhové kategorie do 130 (120) kg. V roce 2004 startoval na svých čtvrtých olympijských hrách v Athénách, kde nepostoupil ze základní skupiny přes reprezentanta Uzbekistánu Artura Tajmazovova. Vzápětí ukončil sportovní kariéru. Věnuje se trenérské práci v Rudé Śląsce.